Měníme brzdové destičky: Banalita, během které můžete nasekat spoustu chyb!
Výměna brzdového obložení je jednou z nejjednodušších prací na autě. Žádný jiný systém auta však v případě selhání neohrožuje posádku víc než brzdy - proto bychom k nim měli vždy přistupovat maximálně zodpovědně.
Výměna brzdového obložení je jednou z nejjednodušších prací na autě, aspoň pokud si pod ní představujeme jen, že se na místě opotřebovaného octne nové brzdové obložení. Žádný jiný systém auta však v případě selhání neohrožuje posádku víc než brzdy, proto bychom k nim měli vždy přistupovat maximálně zodpovědně.
Po demontáži sjetého brzdového obložení je hlavně potřeba prověřit stav kotoučů. V přiloženém videu měníme obložení jen na pár měsíců starém Seatu Ateca, které na okruhu zahořelo plamenem, a poklesl jeho součinitel tření. Kotouče zůstaly zjevně nedotčené. V běžném provozu vydrží brzdové destičky u vozidel koncernu Volkswagen obvykle přes 100.000 km, pak však s nimi bývají na výměnu zralé i kotouče.
I kdyby ještě jejich tloušťka neklesla pod výrobcem stanovené minimum, chtělo by je to aspoň stočit na soustruhu - jinak bude mít jejich opotřebený povrch s ideální rovinou nových destiček velmi malou styčnou plochu. Některé automobilky (Honda, Toyota) dokonce servisům předepisují speciální vybavení ke stáčení kotoučů přímo na autě - kdy je navíc zajištěna sousost takto vzniklé plochy s případnými úchylkami v sestavě těhlice, ložiska a náboje.
Zinkované jsou výhoda
Rozhodně bychom měli očistit plochy, s nimiž jsou destičky ve styku. Konkrétně držák třmenu a destiček, což bývá někde samostatná součást (Brzdy AT na Octavii 1.8 Turbo), jinde součást těhlice, odborně čepu hlavy kola (brzdy FS3 na obyčejných fabiích). U většiny moderních volkswagenů (zhruba od roku 2008) jsou třmen i jeho držák zinkované, což hezky vypadá, ale hlavně zabraňuje přireznutí destičky. I v tomto případě je potřeba to vyčistit drátěným kartáčem a následně ošetřit mazivem na brzdy, které moc nevzlíná (aby nedolezlo až ke třecím plochám) a odolává vodě. Dlouhodobě testovaná ateca nás navíc zklamává tím, že opět nemá brzdy zinkované - stejně jako třeba dlouhodobě testovaný Renault Mégane kolegů ze Světa motorů, jehož třmeny po roce služby vypadají, jako by jezdily pod vodou. V tomto případě je mazání a čištění ještě důležitější!
Čemu vadí přirezlá destička
Když je destička přirezlá k držáku, tak jí obvykle pístek zvládne přitlačit ke kotouči, ale už se nemá jak vrátit zpět. Trvalým mírným přitisknutím se zahřívá a z obložení se vypařuje pojivo - následně se začne drolit. Nejdříve v hranách, pak i v ploše - výsledkem může být odpadnutí obložení od plechu. Náš mechanik používá mazivo v tubě, což je nám mnohem sympatičtější, než různé měděné vazelíny ve spreji, s nimiž řádí celý český venkov. Namazat je však potřeba jen tu malou plošku držáku brzdového třmenu, o kterou se opírá destička. Mazivo i na jiných částech je pouze lapač prachu, největší experti z venkovských garáží dokáží nastříkat i kotouče.
Někteří z vás teď možná nadskakují a syčí, že na brzdy jsou speciální pasty, které radno dát mezi pístek a destičku. Vlastně jí přilepí k pístku a zabrání jejímu chvění, takže pak brzdy nepískají. Testovaný Seat Ateca však má na destičkách fólii, která chvění tlumí, a tak o speciální pastě platí to samé, co o měděné vazelíně - zbytečný lapač prachu.
Na sikovky pozor
Abychom zvládli třmen nasadit na nové brzdové destičky, musíme zatlačit jeho pístek, který pozvolna vylézal, jak ty staré ubývaly. Existuje na to speciální přípravek s rovnými plochami, kterým nic nepoškodíte.
Úskalí použití sikovek spočívá v tom, že snadno proštípnete krycí manžetu pístku. Mezi pístek a třmen se pak dostávají nečistoty s vlhkostí, nabobtná korozí a vázne. A to už hrozí pěkně záludné slábnutí brzdného účinku. Při běžných zpomaleních zdlánlivě vše funguje normálně, většího však náhle auto není schopné. Navíc případná oprava, tedy výměna pístku ve třmenu a souvisejících pryžových dílů, už není práce pro laika. Přinejmenším si může třeba rozdrtit prst, když se bude snažit vytlačit jej ven třeba vzduchem z kompresoru pomocí ofukovací pistole přitisknuté do závitu. V horším případě koroze napadne i samotnou vnitřní plochu brzdového třmenu, což znamená koupi nového kusu. Pokud není k dispozici například průmyslově repasovaný, může to být pěkně drahá sranda. Nový na patnáct let starou fabii stojí přes pět tisíc.
U čeho se neušpiníte
Pokud nyní soptíte, zda se snad Auto.cz mění v online-příručku pro automechaniky, neboť kdo nemá na servis, má jezdit vlakem, zadržte. Máme jednu radu i pro vás, jak brzdám velice prospět, a ani se při tom neušpinit. Když jedete a prší, dostává se voda i na brzdy. Mezi destičky a kotouče, do všech záhybů třmenů. Když zastavíte, může vysychat velmi dlouho, a dlouho pak koná rozličná díla zkázy. Řešením je odstavit vůz s teplými brzdami. Tedy to poslední zpomalení před zastavením nedělat motorem, ale brzdovým pedálem. Klidně v devadesátce vyřadit a dobrzdit na nulu. Pokud jedete pomaleji, tak zabrzdit i opakovaně.
Našlapat brzdy!
Když máte nové brzdové obložení na svém místě, kola zpět na autě a auto na zemi, jedete to vyzkoušet. Zařadíte jedničku, popojedete před vrata, chcete zastavit a ono nic. Pedál prošlápnete na podlahu. Vraťme se o pár kroků zpět, k zatlačování brzdových pístků před nasazením nového obložení. Samozřejmě jste je zatlačili o pěkný kus více, než je potřeba.
Brzdy pracují na principu hydraulického lisu - kdy pumpa u pedálu má malý průměr, brzdová váleček naopak relativně velký průměr. Z toho plyne, že i když pumpu (pedál) stlačíme o hodně, váleček se vysune jen o malý kus. Při provozním brzděni, kdy se destičky vrátí jen kousíček od kotouče, s tím není problém. Ale na vrácení válečků a destiček zpět ke kotoučům po výměně je potřeba šlápnout hned několikrát. Proto brzdy „našlapejte", než se s autem rozjedete - na učňáku se za toto opomenutí minimálně mlátilo čepicí.
A plyne z toho i další obecně platná věc. Když se vám v autě stane, že prošlápnete pedál k podlaze (třeba proto, že se brzdy přehřály a uvařila zvodnatělá kapalina), nepomůže stát na pedálu jak na rýči. Auto už brzdit nezačne. Naopak pomůže rychlým a opakovaným šlapáním v brzdách vytvořit tlak. Čili pokud auto na první šlápnutí nebrzdí, šlápněte vždy znovu. Zajímavé, kolik lidí dnes toto neví.