Vítězové a poražení: hnutí ANO ovládlo všechny kraje, debakl utrpěla ČSSD a KSČM
Drtivé vítězství hnutí ANO, výrazný úspěch Pirátů a SPD Tomia Okamury. Takový je stručný výsledek voleb do Poslanecké sněmovny. Propadli naopak sociální demokraté a komunisté, kteří skončili s nejhorším výsledkem v historii českých voleb. Kdo jsou vítězové, a kdo naopak poražení letošních voleb?
29,64 procenta. S tímto výsledkem hnutí ANO zcela ovládlo letošní volby do sněmovny. Poslední předvolební průzkumy mu přitom přisuzovaly „jen“ okolo 25 procent. Hnutí v čele s Andrejem Babišem získalo 78 poslaneckých křesel, k sestavení většinové vlády mu tak stačí i spojenectví s jedinou stranou.
První místopředseda Jaroslav Faltýnek se už v sobotu nechal slyšet, že hnutí začne vyjednávat o vládě hned. Osloví podle něho nejdříve dosavadní koaliční partnery, tedy ČSSD a KDU-ČSL. Sociální demokraté jsou však po volebním debaklu rozhodnuti odejít do opozice a stejně jako lidovci odmítají jít do koalice s obviněným premiérem.
Podle politologa Josefa Mlejnka z Univerzity Karlovy může za úspěchem hnutí ANO nakonec stát i kauza lithium. „Hnutí ANO má nejlepší volební výsledek v Ústeckém kraji, kde získala více než třetinu hlasů, pak v Moravskoslezském a Karlovarském. Tedy v někdejších baštách ČSSD a KSČM. Což nasvědčuje domněnce, že Andrej Babiš mediálně vyhrál kauzu lithium, že přetáhl hodně voličů ČSSD,“ popsal. (Více o sporu kolem těžby lithia ZDE.)
Oblíbenec Klaus ml.
Oproti dalším stranám hnutí ANO získalo téměř trojnásobný počet hlasů. Druhá skončila s velkým odstupem ODS. Strana s lídrem Petrem Fialou ve volbách dosáhla na 11,32 procenta hlasů, pro občanské demokraty to znamená 25 poslaneckých křesel, polepší si tak o osm poslanců.
ODS se po zásahu protimafiánského útvaru na Úřadu vlády v roce 2013 v předčasných volbách propadla na sedm procent, tehdy se do čela strany dostal právě Fiala, který na postu nahradil expremiéra Petra Nečase.
Nejvíce preferenčních hlasů mezi občanskými demokraty získal Václav Klaus mladší, který kandidoval v Praze z třetího místa. Získal jich téměř 23 tisíc. „Relativní úspěch ODS zdá se zatím zažehnává rozšířenou předvolební představu, že předseda Petr Fiala bude po volbách odstaven a nahradí ho Václav Klaus mladší,“ řekl k tomu Josef Mlejnek.
Velký úspěch ve volbách zaznamenali také Piráti, kteří dosud působili hlavně v komunální politice. Za 10,79 procenta hlasů obsadí 22 poslaneckých křesel, což z nich činí třetí nejsilnější stranu ve sněmovně.
Je dopočítáno. Babiš drtivě vyhrál, do sněmovny se dostalo rekordních 9 stran
Číst článek
Výrazně si polepšil také Tomio Okamura a jeho hnutí Svoboda a přímá demokracie. V roce 2013 přivedl do sněmovny Úsvit přímé demokracie, když získal 6,88 procenta. Po sporech kolem financování hnutí byl ale Okamura z poslaneckého klubu Úsvitu vyloučen.
Krátce nato založil SPD, které se se ziskem 10,64 procenta hlasů v letošních volbách umístilo jen těsně za ODS a Piráty. Hnutí Úsvit ve sněmovních volbách znovu nekandidovalo.
„Okamura úspěšně vytěžil protestní a pravicově populistický potenciál, nejenže odebral hlasy komunistům, ale ostatní podobné projekty – jako třeba Řád národa, Rozumní, zemanovci nebo Blok proti islamizaci – totálně pohořely,“ uvedl politolog Mlejnek.
Debakl ČSSD i KSČM
Starostové a lidovci
Pětiprocentní hranici do sněmovny nakonec překonalo i hnutí Starostové a nezávislí, podle předvolebních průzkumů se přitom jejich preference pohybovaly kolem 2 až 3 procent. Mezi poslanci ale zástupci hnutí nebudou nováčci, v minulých sněmovních volbách v roce 2013 figurovali na kandidátce TOP 09. Po rozchodu s TOP 09 byla na spadnutí koaliční spolupráce s vládní KDU-ČSL, lidovci z ní ale nakonec kvůli nepříznivým preferencím vycouvali. Pokud by kandidovali jako dvojkoalice, ve volbách by nyní získali dohromady 10,93. Přes nutnou hranici by se tak přehoupli a skončili by s podobným výsledkem jako nyní třetí SPD, která si může připsat 22 mandátů. Co se týče poslaneckých křesel, obě formace si tak pohoršily: lidovci získali 10 křesel, STAN 6.
Předpokládáme odchod do opozice, prohlásil po volebním debaklu volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. Vedení sociálních demokratů doufalo v dvojciferný výsledek, skončilo ale s nejhorším výsledkem od roku 1992. Vládní ČSSD získala 7,27 procenta, což straně vyneslo jen 15 mandátů – ve sněmovně tak ztratila 35 křesel.
V letošním volebním klání pohořeli i komunisté: 7,76 procenta hlasů je nejhorší skóre KSČM v polistopadové historii. Do sněmovny se nedostala například dosavadní poslankyně Marta Semelová, která vedla kandidátku komunistů v Praze.
„Je potřeba udělat analýzu, kde jsme pochybili. Až potom budeme vyvozovat důsledky. Volební výsledek je dán, je to velmi rozmělněná scéna, jsme připraveni na jednání se všemi subjekty,“ komentoval volební výsledky šéf komunistů Vojtěch Filip.
Namále měla strana TOP 09 s předsedou Miroslavem Kalouskem. Do poslední chvíle se podle průběžných výsledků pohybovala pod pěti procenty. Po sečtení výsledků v Praze, kde strana získala 12,64 procenta, se ale přes hranici nutnou pro vstup do sněmovny přehoupla. TOP 09 má nakonec jistých sedm mandátů.
„TOP 09 se sice dostala do sněmovny, nicméně je ve stadiu klinické smrti. Má jen 7 poslanců, tedy pouhá 3,5 % křesel. Z oněch sedmi jsou tři za Prahu a dva za Středočeský kraj, což z TOP 09 činí de facto pražskou stranu. Navíc, Karel Schwarzenberg je politický důchodce a Miroslav Kalousek s tímto výsledkem asi na předsedu ani kandidovat nebude," doplnil Mlejnek.
