Rusové v Česku: kdo jsou, kde žijí, co studují?

Karlovy Vary už Rusy nelákají, teď míří do Teplic. Málokdy se nechají zaměstnat, mají vlastní firmy. Co dalšího o nejbohatší a nejvzdělanější české menšině prozrazují veřejně dostupná data?

V Česku žije podle loňských dat Českého statistického úřadu 35 759 Rusů, asi dvě třetiny tady mají dlouhodobý pobyt. Jsou – po Ukrajincích, Slovácích a Vietnamcích – čtvrtou nejpočetnější menšinou.

Od většiny ostatních menšin se Rusové v jednom liší: méně často sem jezdí za prací a častěji tu chtějí plnohodnotně žít. Podle analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí „byla zastřešujícím důvodem pro odchod do České republiky pro většinu dotázaných touha po ‚lepším životě‘.“

„Klidnější atmosféra, především větší bezpečnost a pak menší napětí ve společnosti,“ popisuje Ruska Anastazia ve zmíněné analýze, proč se rozhodla žít v Česku. „Nejvíc se mi líbí, že cítím, že můžu svůj život a život společnosti ovlivňovat. Že jsou lidi, kteří stojí o můj názor, a tím pádem cítím větší moc nad svým životem a nad svým okolím. Ta svoboda je pro mě velmi důležitá a myslím, že se tady můžu docela svobodně projevovat,“ pokračuje Anastazia.

„Strašně se bojím alkoholismu,“ doplňuje svůj důvod Nataša. „To je pečeť na ruském národu a bohužel jsem se s ním setkala u svého dědy. Takže toho se strašně bojím, hlavně po mužské linii. I proto je dobře, že jsem tady. Mám prostě strach z alkoholismu a násilí, které plodí.“

Nejsilnější vlna Rusů přicházela do země v letech 2005 až 2009, kdy se jejich počet zdvojnásobil. Pak se ale nárůst zastavil.

„Po roce 2008 Česko kvůli ekonomické krizi omezilo vydávání povolení k dlouhodobému pobytu i jejich prodlužování,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz Lucie Trlifajová ze Sociologického ústavu Akademie věd. „Nejvíc na to sice doplatili Ukrajinci a Vietnamci, kde se počty udělených víz snížily asi na desetinu, ale částečně se to dotklo i Rusů.“

„Zatímco v roce 2007 české úřady odmítly jen sedm procent ruských žadatelů o dlouhodobé vízum, v následujících letech se podíl odmítnutých pohyboval mezi pětatřiceti a padesáti procenty,“ dodává Trlifajová s odkazem na vlastní analýzu dat o imigraci v období ekonomické krize.

Praha, Vary, ?

Hlavní baštou Rusů je Praha. Žijí zde asi dvě třetiny, tedy něco přes dvacet tisíc českých Rusů.

Rusové v Česku. Počty Rusů jsou za základní sídelní jednotky o velikosti typicky desítek až stovek, ve velkých městech tisíců lidí. Zdroj: SLDB 2011

Stejně jako u Prahy, ani v Karlových Varech silná ruská diaspora nepřekvapí. Dnes ale Rusy láká ještě třetí město.

„Noví přistěhovalci upřednostňují Teplice,“ komentuje trendy Pavla Holcová z Českého centra pro investigativní žurnalistiku, která ruské prostředí sleduje. „Mají to blízko do Německa, přitom žijí v podobném kulturním prostředí. Trendy jsou také Mariánské Lázně, naopak Karlovy Vary už trochu vyšly z módy.“

Mimo tuto trojici sídel mnoho Rusů nežije; oproti tomu je například ukrajinská komunita mnohem rozptýlenější, Ukrajinci častěji žijí v menších obcích.

Rusové v Praze. Počty Rusů jsou za základní sídelní jednotky, ty mají v Praze velikost stovek až tisíců lidí. Zdroj: SLDB 2011

V Praze se Rusové soustředí kolem konečné metra B: na Zličíně nebo v Řeporyjích. Vůbec největší podíl jich žije v blocích Zličín-západ (13,3 procenta) a Pod Zbuzany (10,1 procenta). Třetí „ruskou“ oblast, tzv. starý Bubeneč s necelými sedmi procenty Rusů, zřejmě obývají rodiny zaměstnanců nedalekého velvyslanectví – nejpočetnějšího v Česku.

„Za ruskými enklávami v Lužinách, Stodůlkách nebo Butovicích jsou developeři, kteří inzerují své novostavby také v ruštině, někteří dokonce jenom v ruštině,“ vysvětluje Holcová. „Primárně cílí na ruský nebo ukrajinský trh. Řada Rusů je kupuje jako investici nebo kvůli získání pobytového víza, díky kterému se dostanou do celé Evropské unie.“

Příkladem je realitní agentura Gartal s webem primárně v azbuce. V Česku působí od roku 2005.

Vyšší vzdělání, pravoslaví, nové byty

Čeští Rusové jsou nadprůměrně vzdělaní a zároveň často věřící, hlásící se k pravoslavné církvi. Oproti většinové populaci je mezi nimi také častější práce v oblasti informačních technologií. Ukazuje to z analýza dat ze Sčítání lidí, domů a bytů 2011.

Při analýze dat SLDB 2011 jsme počítali sílu vztahu mezi podílem Rusů v základní sídelní jednotce a ostatními proměnnými. Tabulka ukazuje ty s nejsilnější pozitivní nebo negativní korelací.

Silná vazba je také mezi ruskou a ukrajinskou národností. I další data naznačují, že spory obou zemí včetně aktuálního konfliktu na východní Ukrajině sem příliš nedoléhají. V Česku se ruská i ukrajinská menšina často prolínají.

„Kolem ruskojazyčné migrace vyrostl celý ekosystém od právních služeb a pronájmů bytů po kadeřníky nebo veterináře,“ potvrzuje Ondřej Soukup, zahraniční zpravodaj Hospodářských novin, který se zaměřuje na postsovětský prostor.

Další proměnné už ale ukazují na rozdíly. Třeba fakt, že Rusové jsou oproti Ukrajincům o poznání bohatší. Prozrazuje to například vyšší podíl nových bytů mezi Rusy.

„Největší část ruské komunity tvoří střední podnikatelé, převážně z regionů,“ doplňuje Soukup. „Ti nejbohatší se usazují v Londýně, Monaku a podobně, další míří do Vídně nebo Německa. Důvod pro vystěhování je v řadě případů snaha zajistit si ‚záložní letiště‘, dát dětem evropské vzdělání, žít klidnějším a pohodlnějším životem.“

„Rusové napřed přicházeli bohatí, teď sem míří spíš střední třída,“ tvrdí Pavla Holcová z Českého centra pro investigativní žurnalistiku. „U Ukrajinců je to naopak: nejdřív sem mířili za prací ti chudší, až v poslední době se objevují bohatí.“

Jediná menšina, kde dominují ženy

Jedním z klíčových důvodů stěhování do Česka je u Rusů vzdělání. Zvlášť se u mladých Rusů cení titul z některé české vysoké školy, ukazuje zmiňovaná analýza Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Úroveň vzdělání mezi Rusy proto roste: přestože početně se ruská komunita v posledních letech téměř nezvětšuje, mladých Rusů a Rusek – ty tvoří dvě třetiny ruských vysokoškoláků – na vysokých školách rychle přibývá.

Většina ruských studentů logicky navštěvuje pražské univerzity: nejvíce jich studuje na Vysoké škole ekonomické (868 v absolutních číslech a 5,9 procenta ze všech studentů školy), České zemědělské univerzitě (844 a 4,4 procenta) a Univerzitě Karlově (749 a 1,6 procenta). Vysoký podíl Rusů je také na některých soukromých školách, jako je Vysoká škola finanční a správní (351 a 9,2 procenta) nebo Vysoká škola hotelová (153 a 11,4 procenta).

Rodinný obraz ruské imigrace dotváří vysoký podíl žen. U cizinců, kteří do země míří za prací, obvykle převažují muži. Mezi Rusy se podle odkazované analýzy pohyboval v letech 2009 až 2013 podíl mužů kolem 45 procent, dominovaly ženy.

Co Rus, to podnikatel

Na 35 tisíc Rusů připadá 31 tisíc ruských jednatelů firem v českém obchodním rejstříku. Majitelé registrovaných firem sice mohou žít mimo Česko, a nelze tedy udělat jednoduchou rovnici mezi ruskou menšinou a ruskými jednateli firem, přesto čísla naznačují enormně vysoký podíl podnikatelů mezi Rusy.

Většina z nich se přitom stala jednatelem firmy – obvykle zároveň s jejím založením – během roku 2008 nebo 2009.

„Souvisí to pravděpodobně se zmiňovaným zpřísněním pravidel pro prodloužení pobytu,“ vysvětluje Lucie Trlifajová z české Akademie věd. „Pro ty, kteří už byli v Česku, bylo snazší prodloužit si víza za účelem podnikání než zaměstnání, přes družstva se také v té době snáze zaměstnávalo, to by mohlo vysvětlovat prudký nárůst kolem roku 2009. Do stejného roku také cizinci jako právnické osoby nemohli kupovat nemovitosti, někdy to řešili založením firmy.“

Tomu odpovídá také silná vazba mezi ruskou národností a proměnnou ekonomická aktivita: ostatní s vlastním zdrojem obživy, zmiňované výše. Naznačuje, že Rusové jsou málokdy zaměstnaní, násobně častěji se živí vlastním podnikáním.

„Další důvod pro zakládání firem v letech 2008 a 2009 může být český vstup do schengenského prostoru o rok dříve,“ upozorňuje Šimon Stiburek, výzkumník České zemědělské univerzity v Praze. „České firmy měly najednou díky pravidlům pro volný pohyb zboží a služeb lepší přístup na západoevropské trhy. Nečlenům unie se tak vyplatilo zakládat si pobočky exportních podniků i v Česku.“

Množství ruských firem zároveň může představovat pro Česko bezpečnostní riziko, upozorňují tajné služby. Opakovaně ruské firmy zmiňuje ve své výroční zprávě česká kontrarozvědka.

„Podobně jako v roce 2015 zaznamenala BIS opakované porušování zákonných a regulatorních pravidel stanovených pro daný sektor podnikání (energetika, doprava, zdravotnictví a finanční sektor, pozn. red.) subjekty s ruským kapitálem. U ruských společností byla minimálně v některých odvětvích pravděpodobnost výskytu i intenzita takového jednání vyšší než u subjektů s jiným původem kapitálu. Stejné zůstávaly i příčiny: propojení se šedou ekonomikou a zneužívání legitimního podnikání k zakrývání nelegálních aktivit. V roce 2016 se navíc stupňovala i míra agresivity, s jakou se zástupci těchto společností snažili bránit legálnímu postihu v případě odhalení českými úřady.“

Jan Boček