Do komunální politiky jste vstoupil v roce 1998 a o deset let později jste se stal i zastupitelem kraje. V čem se podle vás za tu dobu politika proměnila k lepšímu či horšímu?

Je rozhodně značný rozdíl mezi komunální politikou, ve které se pohybuji, a mezi onou „vysokou“, kterou sleduji jako každý, koho stav a směřování naší země zajímá. Velmi si vážím rozumu a věcnosti, s nimiž zastupitelé přistupují k řešení otázek týkajících se našeho města. Mohou a mají různé pohledy, zůstávají však nohama pevně na zemi a rozhodují velmi uvážlivě.

Celostátní politika prošla naprosto zásadní proměnou… K horšímu. Nemohu přijmout ani její dramatické zhrubnutí, kdy nejvyšší činitelé se snižují k přisprostlým výpadům nejen proti svým politickým oponentům, ale i k urážkám každého, kdo svobodně veřejně vyjádří svůj názor. Dochází plíživě a trvale ke snaze zpochybnit ukotvení naší republiky mezi civilizovanými západoevropskými zeměmi. Bezbřehý populismus, podněcování nejhorších lidských vlastností jako závist a nenávist se staly základním politickým programem některých uskupení. Je to snazší než trpělivě vysvětlovat, jaké jsou tradiční hodnoty křesťanské Evropy. A jak je nezbytné si je důsledně bránit, nikoliv v rámci tzv. politické korektnosti nechat postupně rozebírat.    

V roce 2012 jste ve druhém kole těsně neuspěl ve volbách do Senátu, kdy vás porazil Jan Látka. Budete se letos o kandidaturu pokoušet znovu? A pokud ano, prozradíte nám, co byste jako senátor rád změnil?

Senátní volby proběhnou ve stejném termínu s volbami komunálními. Jsem velkým patriotem, uvažuji tedy zejména o volbách komunálních. Pokud bych se měl ucházet o přízeň voličů ve volbách senátních, tak určitě ne ve stylu „slibem všude a všem neurazíš“. Byla by to pro mne příležitost, abych mohl jasně a hlasitě říkat, že Klatovsko a Domažlicko jednoznačně potřebují kvalitní dopravní infrastrukturu. Je podstatná jak z pohledu rozhodování firem, zda se v regionu usídlit, tak i pro lidi, kteří se nechtějí stěhovat a za prací dojíždějí třeba do krajského města. Závislí na rychlé a bezpečné dostupnosti jsou i podnikatelé v cestovním ruchu v atraktivních rekreačních oblastech Šumavy a Českého lesa.

Senát je především pojistkou demokracie. Jak vnímáte úvahy o jeho zrušení?

Myslím, že jsem na to částečně odpověděl již v první otázce. Může se zdát trochu zbytečným, ale podívejme se třeba na styl a úroveň jeho jednání. Osobně mně nevadí půtky a zdánlivě nekonečné parlamentní debaty, pokud se nemění v podpásovou a zhrublou arénu. Výměny názorů prostě k parlamentní demokracii patří a na nic lepšího a svobodnějšího lidstvo zatím nepřišlo.

Díky tomu, že v případě senátorů dochází k jejich postupné výměně a mnohdy jsou zvoleny respektované osobnosti spojené více s daným regionem než stranickým vedením, probíhá jednání kultivovaně, bez nadbytečných emocí. Většinou mají za sebou i bohatý profesní život, a posuzují tedy věci klidněji a s nadhledem. Zrušit jej bych považoval za nešťastné, jako pojistka demokracie funguje. Ti, kdo by jej rádi zrušili, mluví hlavně o jeho nákladnosti. Za zamyšlení určitě stojí, zda bychom za ztrátu této pojistky nezaplatili cenu výrazně větší.

Sdílíte obavy některých politiků, ale i občanů z ohrožení demokracie v Česku?

Sdílím, čím dál tím častěji. Bojím se, že nám úplně nedochází, že demokracie není jen „parlament“. Jsou to pro mne především všechny dnes naprosto běžné záležitosti každodenního života, které bereme jako samozřejmost, a vůbec nám nedochází, jak snadno jsme je opakovaně jen za poslední století ztratili. Od těch zdánlivě „zbytných“ jako možnosti cestovat, studovat a uplatnit se kdekoliv v cizině až po ty zcela zásadní – ztráty osobních svobod, národní hrdosti a samostatnosti…