V Sýrii v reakci na použití chemických zbraní proběhl v sobotu americký, britský a francouzský vojenský úder, Rusko ho odsoudilo a varovalo před následky. Někdo přirovnává současnou situaci ke karibské krizi. Je to opravdu tak vážné?
Přirovnání ke karibské krizi pokládám za nesmírně přehnané. Nevěřím, že by něco podobného pronesl někdo, kdo situaci v roce 1962 sám prožil. Tehdy se naprosto vážně čekalo, že každou chvíli vystartují nukleární rakety, které zabijí miliony lidí. To, co se děje nyní, je ale o několik řádů méně závažné. Vyšší napětí mezi Západem a Moskvou ještě neznamená, že by zítra měla propuknout třetí světová válka. Úder, který teď USA, Británie a Francie provedly v Sýrii, sice byl rozsáhlejší než ten americký v loňském roce, ovšem pořád šlo o relativně velmi omezenou akci proti několika cílům. Kromě zničení konkrétních objektů to byla také (nebo spíš hlavně?) vyslaná jasná zpráva.
Je zajímavé, že Trump několik dnů mlžil, bylo zmíněno také nevojenské řešení, skoro se zdálo, že žádná akce neproběhne, ale potom odstartovaly Tomahawky. Trump opět předvedl svou schopnost znejistit soupeře a blufovat. Rusko útok samozřejmě odsoudilo, ale zdůraznilo, že se žádná americká střela nepřiblížila k ruským základnám v Sýrii, navíc byl Kreml o cílech předem informován. Obě velmoci proto i navzdory neshodám projevily ochotu omezit riziko další eskalace konfliktu. Těžko předpovídat, co bude dál a zda se USA skutečně budou ze Sýrie stahovat, jak Trump naznačil, ale každopádně čekám, že v některých oblastech Sýrie mohou boje pokračovat možná ještě i celé roky.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
