Podle Babiše by měla dát EU balkánským zemím jasný termín přijetí

„Jsme kritičtí k tomu, že vlastně není žádné datum,“ sdělil Babiš postoj, který zastávají všechny země Visegrádské čtyřky, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

„Ten region má svoje problémy, je potřeba, aby si (státy) vyřešily své konflikty, aby si definitivně řekly, které hranice platí, aby bojovaly účinně proti organizovanému zločinu, proti korupci a udělaly reformy,“ poznamenal s tím, že Unie by měla nějaký časový harmonogram stanovit.

Členství všech balkánských států je podle Babiše v zájmu celé Evropy. „A hlavně, co si myslím, to má směřovat k tomu, aby ten schengenský prostor byla celá Evropa. Abychom bránili bezpečnost Evropy na našich přirozených kontinentálních hranicích. To by měl být ten cíl,“ dodal.

Naopak podle předsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Benešíka je postup EU vůči balkánským státům pochopitelný. „To, že nedostaly konkrétní termín, možná chyba je, ale musíme si uvědomit, že jde o šest států, které jsou na tom co se týče vstupu do EU na různých stupních. Nedovedu si představit, že by dostaly nějaký blokový termín,“ řekl Benešík v Interview ČT24.

Visegrád chce jednat s Mayovou, Merkelovou i Macronem

V souvislosti s jednotou Visegrádské čtyřky zmínil Babiš postoj k migraci. „V4 plánuje setkání v červnu s britskou premiérkou,“ řekl Babiš s tím, že skupina zve na své jednání i německou kancléřku Angelu Merkelovou a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, se kterými chce na toto téma diskutovat.

Kandidátský status mají vedle Srbska a Černé Hory také Albánie a Makedonie, přístupové rozhovory s Bruselem ale ještě nezahájily. Přihlášku do EU si podala i Bosna, která se ale zatím oficiálním kandidátem nestala. O Kosovu se hovoří jen jako o možném kandidátovi, neboť země ještě o přijetí oficiálně nepožádala. 

EU nabízí zemím Balkánu „perspektivu“

Žádný zásadní zlom v přiblížení zájemců o integraci do EU se však od zasedání v Sofii nečekal. Závěrečný dokument, k jehož bodům se připojili i balkánští partneři EU, vítá odhodlání těchto států přikládat i nadále důležitost demokracii a právnímu státu, řádné správě veřejných věcí, lidským právům a právům menšin i boji s korupcí a organizovaným zločinem.

„Musíme zintenzivnit spolupráci v oblasti boje proti terorismu a extremismu, včetně problematiky financování, radikalizace a návratu zahraničních teroristických bojovníků,“ shodli se účastníci sofijského summitu.

Spolupracovat chtějí také v oblastech, jako je boj proti obchodování s lidmi, převaděčství nebo pašování drog a zbraní. EU podle textu podporuje příslib partnerů ze západního Balkánu posilovat i nadále dobré sousedské vztahy, regionální stabilitu a vzájemnou spolupráci. Připomenuta je potřeba najít definitivní a závazná řešení jejich dvoustranných sporů.

Macron: Unie si musí nejdřív udělat doma pořádek

Fakt, že EU nesměřuje k rychlému přijetí balkánských států, dokládá i prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Podle něj si Unie nejdříve musí doma udělat pořádek a teprve pak může někoho pozvat. „Posledních 15 let bylo cestou, která oslabila Evropu neustálým myšlením na to, že by se měla rozšířit,“ řekl Macron.

Belgický premiér Charles Michel se k tématu staví podobně: „Evropa musí projít hlubokou reformou, aby mohla lépe fungovat, být efektivnější. Zároveň balkánské země musejí reformovat způsob, jakým fungují, potřebují více stability, více bezpečnosti, více respektu k právnímu státu.“

Zatím naposledy se Evropská unie rozšířila v červenci 2013, kdy se 28. členem bloku stalo Chorvatsko.

Srbsko a Černá Hora už v roce 2025?

Eurokomisař Hahn na dotaz novinářů, zda bude moci Srbsko s Černou Horou, které v přibližování k EU nejvíce pokročily, dosáhnout členství již v roce 2025, řekl, že tento termín je ambiciózní, ale možný. Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová prohlásila, že Unie je otevřená všem, kdo sdílí její hodnoty.

Summit, který je od setkání v Soluni v červnu 2003 první podobnou schůzkou, se bude zabývat nejen hospodářským a politickým propojováním balkánského regionu s evropským blokem, ale také společným bojem proti terorismu, nelegální migrací a bezpečnostní spoluprací včetně té kybernetické.