Babiš v Blesku řekl, kdy skončí v politice. A Ústavnímu soudu vytkl politizaci
Premiér Andrej Babiš (ANO) kritizoval Ústavní soud - o takzvaném „lex Babiš“ prý rozhodoval politicky. Šéf vlády to řekl ve vysílání Blesku v pořadu Ptám se, pane premiére. Podle Ústavního soudu je zákon o střetu zájmů v souladu s českou ústavou a premiér se jím tedy musí řídit. Babiš hned po vynesení nálezu na cestě v Estonsku novinářům řekl, že se pro něj nic nemění. Zákonu se prý už dávno podřídil, když převedl své firmy do svěřenských fondů. Ve vysílání také řekl, kdy skončí v politice.
„Čekal jsem, že to ústavní soud nebude řešit politicky, ale ukázalo se, že to řešil politicky,“ adresoval Babiš ze studia Blesku své výhrady do Brna, kde Ústavní soud sídlí.
Premiér si také trvá na tom, že zákon je speciálně proti němu. „Pro mně je jasné, že je to lex Babiš. Je to zákon, na kterém se dohodli tehdejší premiér Sobotka s panem Kalouskem, aby mě dostali z politiky,“ trvá si na svých slovech Babiš.
Babiš: Stát není podnik? Politická průpovídka
Rozhodnutí soudců prý ale bere premiér na vědomí, i když nerozumí například výkladu, že stát není podnik. „Je to politická průpovídka. O to hůř, že o tom ústavní soud mluví. Zákon podle mého poškodil moje práva,“ zákonu se podle svých slov Babiš už dávno podřídil, když převedl své firmy do svěřenských fondů. Agrofert tím podle svého mínění poškodil.
„Firma trpí, tím, že jsem v politice, nikdo ji nešetří. Proč by nemohla dostávat dotace. Já jsem firmu poškodil už jen tím, že jsem z ní odešel,“ tvrdí premiér, který je podle svých slov připravený také odejít z politiky. Jestli by se vrátil zpět do Agrofertu a dalších firem ale zatím neřekl.
„Občané rozhodnou o tom, jestli odejdu z politiky. „Říjen 2021 bude raz dva. Pan (předseda ODS Petr) Fiala říkal, že nás porazí ve volbách. Já když prohraju volby, tak určitě nebudu pokračovat v politice,“ řekl Babiš v pořadu Ptám se, pane premiére s tím, že rozhodující budou právě příští sněmovní volby.
Nedůvodné námitky
„Ústavní soud dospěl k závěru, že ve velké části jsou námitky nedůvodné,” uvedl soudce zpravodaj Jan Filip při odůvodňování nálezu.
Na ústavní soud se kvůli zákonu, kterému premiér začal říkat „lex Babiš“, obrátil prezident Miloš Zeman, přidala se k němu také skupina poslanců z Babišova hnutí ANO.
Zákon, který začal platit 9. února v roce 2017, zakazuje firmám, ve kterých mají členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Členové kabinetu a parlamentu nemohou také vlastnit jiná než internetová média.
„Služba státu je sice honorována, avšak výkon veřejné funkce není podnikáním, natož správou vlastního majetku. Proto je povinností demokratického právního státu nejen vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby takto svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů na úkor zájmu veřejného,“ vysvětlil smysl zákona soudce Filip.
Hamáček: Koaliční spolupráci tohle nerozhází
Rozhodnutí ústavního soudu nebude mít podle vicepremiéra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka žádný vliv na koaliční spolupráci. Výrok o „nezávadnosti“ zákona o střetu zájmů uvítali zejména opoziční politici.
„Že je Andrej Babiš ve střetu zájmů, musí být zřejmé i jeho největším podporovatelům. Jediným prostředkem, jak ho tohoto střetu zbavit, je porazit ho ve volbách a odstavit od rozhodování,“ komentoval výrok ústavních soudců předseda ODS Petr Fiala.
Jsem rád, že se znovu ukázalo, že @usoud_official postupuje nezávisle a nestranně na politické moci. Že je A.Babiš ve střetu zájmů musí být zřejmé i jeho největším podporovatelům.Jediným prostředkem, jak ho tohoto střetu zbavit, je porazit ho ve volbách a odstavit od rozhodování.
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 18, 2020
„Zásadní je, že tento zákon zůstává v platnosti. Je třeba, aby orgány, kterým to přísluší, důsledně dbaly na dodržování tohoto zákona,“ komentoval výsledek pro Českou televizi poslance KSČM Stanislav Grospič, podle kterého je podstatné, že veřejný zájem přednost před osobním.
Lidovci upozorňují, že by se zákonu o střetu zájmů nemělo říkat Lex Babiš, protože rozhodnutí soudu ukázalo, že tomu tak není a zákon platí obecně pro všechny.
„Politik by si měl vybrat, zda chce podnikat či dělat vysoce postavenou funkci. Věřím, že i EU dojde k brzkému závěru,“ připojil svůj komentář na twitteru šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.
Zákon o střetu zájmu není žádný lex Babiš, zároveň Ústavní soud upozornil na pravo EU dohlížet na národní úroveň v případě podezření ns střet zájmu.
— Marian Jurečka (@MJureka) February 18, 2020
Politik by si měl vybrat zda chce podnikat či dělat vysoce postavenou funkci. Věřím, že i EU dojde k brzkému závěru.
Piráti pak vyzvali premiéra i české úřady, aby začali zákon v duchu rozhodnutí Ústavního soudu dodržovat.
Takže zákon o střetu zájmů je zcela v souladu s Ústavou. Nyní zbývá jen aby si pan premiér přestal vymýšlet a začal jej dodržovat.
— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) February 18, 2020
Žaloba ležela u soudu tři roky
Poslanci i prezident se odvolávali při ústavní žalobě, na pasáže zákona o střetu zájmu, které údajně upírají veřejným činitelům některá základní lidská práva a svobody a podle jejich názorů jsou diskriminační.
„S tím Ústavní soud zcela zásadně nesouhlasil,“ prohlásil soudce zpravodaj Jan Filip na následné tiskové konferenci.
Prezident Miloš Zeman přitom kritizoval, že se Ústavní soud stížností zabýval tři roky. „Pan prezident je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt a toto rozhodnutí respektuje. Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění,“ reagoval v úterý pro Blesk Zprávy na závěr soudců hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
Pan prezident je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt a toto rozhodnutí respektuje. Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) February 18, 2020
Zákon o střetu zájmů prezident Zeman přitom původně vetoval. Sněmovna ho ale v lednu 2017 přehlasovala.
Urputné hovado a politické spojenectví
„Je to snaha pana prezidenta o politické spojenectví s panem Babišem,” komentoval v prosinci 2016 Zemanovo veto tehdejší šéf TOP 09 a nyní předseda poslaneckého klubu Miroslav Kalousek. Zákon vznikal v době, kdy byl dnešní premiér Andrej Babiš ministrem financí v koaliční vládě ČSSD a hnutí ANO.
„Politickou, ekonomickou a mediální moc je od sebe nutno oddělovat. Je to v zájmu občanů, udržení demokracie a taky spravedlivého a transparentního fungování státu,“ zdůvodňoval nutnost přijetí zákona tehdejší premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který dnes působí už mimo politiku.
„Normální člověk by už asi odešel, ale já, jak je obecně známo, jsem urputné hovado. Ta štvanice trvá už čtyři roky, a když moji soupeři nejsou schopní mě porazit ve svobodných, demokratických volbách, tak doufají, že to za ně vybojuje Brusel. To, jak se na mě snaží něco vyškrábnout, je zoufalé,“ komentoval nejen kontroly z Bruselu ale také dohady okolo zákona o střetu zájmů premiér Babiš loni v květnu ve svém pravidelném nedělním hlášení na sociální síti.
Jsem toho názoru, že stát by měli řídit úspěšní podnikatelé, ti podnikatelé, kteří něco vybudovali, ti podnikatelé, kteří znají cenu peněz a majetku, takže v první řadě pan Babiš, podívejte se jak velkoryse rozhazují cizí peníze socani, podívejme se jak bez skrupulí kradlo ODS a TOP, heslo po nás potopa je heslem všech polistopadových vlád