15°C
Putin vyhlásil částečnou mobilizaci! Musíme se chránit před Západem, řekl v projevu
S projevem k národu dnes ráno vystoupil ruský prezident Vladimir Putin. Ohlásil částečnou mobilizaci, podle něj je to na obranu území před Západem, který se snaží zničit Rusko. Mobilizace začne platit okamžitě a podle ministra obrany Sergeje Šojgua se bude týkat 300 tisíc rezervistů. Putin vystoupil den poté, co separatistické republiky na Donbase vyhlásily referenda o připojení k Rusku. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je to jen další znak, že jediný agresor je Rusko.
Putin podle listu Kommersant a agentury Interfax prohlásil, že mobilizace se týká pouze vojáků v záloze. „Náboru do vojenské služby budou podléhat pouze občané, kteří jsou v současné době v záloze, a především ti, kteří sloužili v ozbrojených silách, mají určitou vojenskou specializaci a příslušnou zkušenost,“ uvedl šéf Kremlu a dodal, že před vysláním k jednotkám projdou mobilizovaní povinným doplňkovým výcvikem.
Šojgu v televizní stanici Rossija 24 uvedl, že Moskva povolá do služby přibližně jedno procento ze svých zdrojů, tedy 300 tisíc mužů. „Máme obrovské mobilizační zdroje těch, kteří sloužili, mají bojové zkušenosti, vojenskou specializaci. Máme jich téměř 25 milionů,“ prohlásil ministr podle agentury TASS. Mobilizace se podle něj zároveň netýká studentů a branců. Podle Reuters má Rusko k dispozici dva miliony rezervistů.
Video Vladimír Putin vyhlásil částečnou mobilizaci obyvatelstva
Video se připravuje ...
Putin řekl, že rozhodnutí o částečné mobilizaci je „plně adekvátní hrozbám, kterým čelíme, musíme chránit naši vlast, její suverenitu a územní celistvost, zajistit bezpečnost našich lidí a lidí na osvobozených územích“. Již podepsal nutnou legislativní úpravu, která tento pokyn umožňuje.
Jaderné vyhrožování
Ruský prezident v projevu také obvinil Západ z „jaderného vydírání“, podle Reuters při tom zmínil ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou okupují ruské invazní síly, přičemž Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z jejího ostřelování. Obvinil dále vysoké představitele předních zemí NATO z prohlášení o „možnosti a přípustnosti použití zbraní hromadného ničení proti Rusku - jaderných zbraní“.
Šéf Kremlu zároveň pohrozil Západu ruskou reakcí. „Těm, kteří si dovolují taková prohlášení na adresu Ruska, chci připomenout, že naše země také disponuje různými prostředky ničení,“ uvedl Putin. „Pokud bude ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu,“ prohlásil šéf Kremlu. Rusko má podle něj dostatek zbraní na odpovídající reakci a nebojí se je použít. Oznámil také navýšení prostředků pro ruský zbrojní průmysl.
17:01
Dnes
Rusko letos v bývalé továrně japonské automobilky Toyota Motor v Petrohradu zahájí výrobu luxusních vozů značky Aurus, které používá ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl to dnes podle agentury TASS prozatímní ruský vicepremiér Denis Manturov.
Automobil Aurus Senat je oficiálním ruským prezidentským vozem. Putin dnes v limuzíně značky Aurus dorazil na svou inauguraci. V únoru jeden z těchto vozů daroval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, píše agentura Reuters.
16:37
Dnes
Unijní ministři zodpovědní za rozvojovou problematiku dnes v Bruselu řešili, jak dále podpořit Ukrajinu a jak zajistit doručení humanitární pomoci civilistům v palestinském Pásmu Gazy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell zdůraznil, že je třeba Kyjev podporovat vojensky, ale zároveň podpořit i reformy, které v zemi probíhají. V souvislosti se situací v Pásmu Gazy Borrell vyzval k obnovení financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), které některé státy pozastavily.
„Všichni jsme se shodli na tom, že musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny. Hledat cesty, jak se co nejlépe připravit na rekonstrukci, která přijde po skončení ruské agrese, ale zároveň pomoci Ukrajině k vítězství,“ řekl ČTK náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák, který Česko na jednání zastupoval. „Všechny státy se víceméně shodovaly v tématech, která jsou na stole. Hodně se mluvilo o energetice, infrastruktuře, ale samozřejmě jsme se dotkli i toho, že je potřeba dodávat zbraně,“ dodal Kozák.
16:32
Dnes
Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k režimu v Rusku a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou dnes schválila vláda.
Hnutí podle ministerstva v roce 2023 účelově zneužívalo témata zdražování, energetické a migrační krize, ruské agrese vůči Ukrajině nebo i konfliktu na Blízkém východě. Jeho slabinou je ale podle vnitra "roztříštěnost" a také absence politického programu. I přesto se však některým aktivistům dařilo získávat důvěru občanů pomocí dezinformací a konspiračních teorií, uvádí vnitro.
Putin v projevu podpořil konání referend o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných částech ukrajinského území. Kyjev a západní země dopředu zdůrazňují, že narychlo zorganizované hlasování v oblastech ovládaných ruskou armádou není možné uznat.
Ministr také poprvé od března hovořil o ruských ztrátách během invaze na Ukrajině - připustil, že v sousední zemi zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda hlásí o řád vyšší ztráty Rusů.
Kyjev: Mobilizace se dala čekat
Vyhlášení mobilizace Ruskem bylo předvídatelné a svědčí o tom, že Moskvě nevychází její válečné plány, řekl agentuře Reuters šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Ostatní výroky ruského prezidenta Putina v televizním projevu byly podle něj jen rétorické. Jejich cílem bylo přenést vinu za válku na Ukrajině a zhoršující se ekonomickou situaci Ruska na Západ, uvedl Podojlak.
Fiala: Důkaz, že je Rusko jediný agresor
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se jedná o důkaz, že je Rusko oním jediným agresorem. Uvedl to na twitteru. „Častečná mobilizace, kterou vyhlásil V. Putin, je snahou o další eskalaci Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a dalším důkazem toho, že jediným agresorem je právě Rusko. Pomoc Ukrajině je potřeba a musíme v ní v našem vlastním zájmu pokračovat.“
Referenda na Donbase
Agentura Interfax nejprve informovala o tom, že parlament samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) v úterý schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku. O stejném záměru v Doněcké lidové republice (DNR) později informoval podle ruskojazyčné stanice BBC vůdce tohoto separatistického regionu Denis Pušilin. Zanedlouho zazněla obdobná prohlášení od proruských představitelů Chersonské a Záporožské oblasti, jejichž části jsou pod ruskou okupací.
V případě Záporožské oblasti zatím není zcela jasné, kdy tamní proruské úřady chtějí hlasování uspořádat. Ostatní regiony hovoří o tom, že by referendum mělo začít už tento pátek.
Zprávy o urychlení referend o přičlenění k Rusku přicházejí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu téměř nad celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“, jak nazývá svou okupaci ukrajinských území.
Témata:
Související
