Britský premiér Boris Johnson vyráží na první zahraniční cestu, ve středu se setká s Angelou Merkelovou.
Boris Johnson je proti některým pravidlům EU ohledně hospodářské soutěže, ekologie, sociálního zabezpečení nebo subvencí.
Británie by měla opustit Evropskou unii 31. října, tedy za 24 dní.
Evropská unie by mohla další odklad brexitu schválit, i kdyby o něj nepožádal sám britský premiér Boris Johnson.
Británie podle Johnsona učinila obrovský pokrok v jednáních s Evropskou unií o takzvané irské pojistce, která je hlavní překážkou brexitové dohody.
Merkelová je ale přesvědčena, že takový krok bude možné učinit až v okamžiku, kdy bude jasné, jaké budou další vztahy mezi Bruselem a Londýnem.
Johnson přitom nedávno řekl, že pravděpodobnost této varianty odchodu z EU je "milion ku jedné".
Pokud závod v Ellesmere Portu nebude ziskový přesune koncern PSA výrobu z něj do pevninské Evropy.
Konzervativci měli na výběr mezi Borisem Johnsonem a současným ministrem zahraničí Jeremym Huntem.
Britští konzervativci mají za sebou první kolo hlasování o novém předsedovi. Z výběru vypadli tři kandidáti, zbylo jich sedm.
Britský politik čelí obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele kvůli tvrzení, že Británie posílá unii 350 milionů liber týdně.
Dohodu podpořilo 202 zákonodárců, proti bylo 432. Opoziční labouristé vzápětí oznámili, že podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě.
Klíčoví ministři britské vlády se prý shodli, že chtějí dohody s Evropskou unií o podmínkách odchodu Británie z EU dosáhnout do konce tohoto měsíce.
Pokud se Londýn s EU nedohodne na podrobných podmínkách budoucích obchodních a dalších vztahů, bylo by třeba sáhnout k záložnímu plánu, jehož podoba je však zatím nejasná.
Bývalý britský ministr zahraničí rovněž označil plány premiérky Theresy Mayové na brexit za "sebevražednou vestu".
Řeč britského ministra zahraničí je první z řady projevů, kterými chce vláda premiérky Theresy Mayové prokázat připravenost na brexit.
Dublin požaduje od Britů písemný plán popisující kroky, které zabezpečí zachování podoby současné "převážně neviditelné" 500kilometrové hranice.
Britský ministr zahraničí také nastínil svou představu "globální Británie", která si navzdory svému odchodu z EU zachová vliv ve světě.
Nevidím důvod, proč by se vztah Velké Británie a Česka měl měnit, řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny britský ministr zahraničí.
Večer jmenovala královna premiérkou Theresu Mayovou. V kabinetu zřejmě bude nejvíce žen v historii. Ministryní zahraničí bude Justine Greeningová.
Příznivci setrvání Británie v Evropské unii dali po prohraném referendu najevo emoce před londýnským domem jednoho z lídrů kampaně za vystoupení.