Česko by se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mělo zapojit do iniciativy celoevropského jaderného odstrašení, kterou počátkem března nastínil francouzský prezident Emanuel Macron.

Vyplývá to z prohlášení, které má být zveřejněno v úterý v souvislosti s jednáním unijních ministrů pro evropské záležitosti.

Opatření má vyvinout tlak na Evropskou komisi, aby upustila od vysokých pokut Budapešti za její restriktivní azylovou politiku.

Premiér a ministr pro evropské záležitosti zhodnotili české předsednictví v Radě Evropské unie.

Podle expertů by se Česko mohlo od ruské ropy odříznout hned. Diskuse, proč potřebuje odklad, jsou podle nich spíš politické. Hraje se navíc o peníze.

Maďarsku tento krok hrozí kvůli údajnému rozsáhlému zneužívání peněz z Evropské unie a narušování principů právního státu.

Jsem konzervativec se sedmi dětmi, zdůrazňuje v rozhovoru maďarský politik Péter Márki-Zay. Příští rok chce zbavit moci Viktora Orbána.

Česko počká na překlad dopisu, poté má dva měsíce na odpověď.

Premiér Andrej Babiš požaduje, aby Česko v následujících letech na dotacích dostávalo stejně peněz jako dosud.

V roce 2009, kdy Česko předsedalo Evropské unii poprvé, na to šlo ze státní poklady 3,4 miliard korun.

Orbán v posledních letech veřejně obviňuje předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera s podporou migrace a oslabováním hranic.

O jaderné energetice jednal s maďarským premiérem také prezident Miloš Zeman.

Babiš a Orbán by se rádi setkali s představiteli dalších států visegrádské skupiny ještě před zářijovým neformálním summitem EU.

Slovenský premiér Peter Pellegrini se kvůli domácí situaci nezúčastní pátečního dne summitu a o záskok požádal podle zdrojů Aktuálně.cz právě Babiše.

Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informoval mluvčí soudu. Už na počátku prosince…

Pokud soud uzná, že země nesplnily své povinnosti, mohou státy dostat vysokou jednorázovou pokutu či opakované penále do doby, než věc napraví.

Nejsme čitelní. Absolutně se neví, co Česká republika v EU chce, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz europoslankyně Dita Charanzová.

Podle úřadů výdaje činily kolem 800 milionů eur (21 miliard korun).

"Naše země, která byla historicky, zeměpisně a kulturně po staletí součástí Evropy, si přeje pokračovat v jednání o vstupu do EU," napsal Erdogan.

Podle europoslanců už není dál udržitelné, aby se volby do Evropského parlamentu konaly v každé zemi podle tamního volebního zákona. Tvůrci návrhu chtějí, aby evropské politické strany napříště v dostatečném předstihu před volbami…