Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že on sám rozhodne, zda se Spojené státy opět zapojí do jednání. Napsal to na své sociální síti Truth Social.

Před několika dny to byly čtyři roky od momentu, kdy Vladimir Putin vyhlásil zahájení své speciální vojenské operace a rozpoutal největší válku na evropském kontinentu od roku 1945.

Ruský exdiplomat Boris Bondarev v prostředí diplomacie pracoval a jako insider popisuje, jak jednání se zavřenými dveřmi v Kremlu nejspíš vypadá.

Cílem schůzky je ukončit vzájemné střety, která si za poslední týden vyžádaly desítky mrtvých a stovky zraněných.

Americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že teroristické hnutí Hamás musí přijmout jeho mírový plán pro Pásmo Gazy do nedělních 18:00.

To, že Ukrajinci chtějí ukončit boje, ale neznamená, že chtějí kapitulovat. Ruský mírový plán většina obyvatel odmítá.

Prostředníkem při jednání těchto dvou zemí byl za Spojené státy šéf americké diplomacie Marco Rubio.

Lhůta sta dní pro ukončení války na Ukrajině uplynula. Podle deníku Financial Times nyní Donald Trump hledá cestu, jak se z mírových jednání vyvázat.

Podpis mírové dohody by mohl být prvním krokem ke stažení části ze zhruba 13 tisíc amerických vojáků působících v Afghánistánu.

"Připravujeme se na to, že podpis se uskuteční 29. února," uvedl ministr zahraničí USA Mike Pompeo.

Americký prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching se na začátku summitu G20 dohodli, že budou jednat o tom, jak vyřešit celní válku.

Jednání mají začít už v pondělí. Minulé kolo rozhovorů se konalo v lednu a protáhlo se na šest dní.

Od korejské války z let 1950-1953 je v Jižní Koreji více než 28 000 příslušníků americké armády.

Začátkem měsíce íránský prezident Hasan Rúhání Američany varoval před porušením jaderné dohody s tím, že Teherán nebude první, kdo od ní odstoupí. "Naše organizace pro jadernou energetiku je zcela připravena… na kroky, které očekávají i…

Obyvatelé USA čekají v těchto situacích od svých prezidentů rozhodnost, vůdčí kvality a schopnost sjednotit národ v čase krize.

Důvodem k tomuto kroku je podle rebelů porušování příměří ze strany vládních vojsk a jejich spojenců.

Cílem jednání v Havaně je upravit mírovou dohodu, kterou Kolumbijci 2. října v referendu překvapivě těsnou většinou odmítli. Její odpůrci chtějí docílit tvrdšího přístupu k velitelům a bojovníkům FARC odpovědným za zabíjení.

Mírová dohoda zajišťuje členům fundamentalistické sunnitské Islámské strany imunitu, pokud jde o "politické a vojenské zločiny minulosti".

Oficiálně tak skončil 52 let trvající konflikt, který si vyžádal 260 000 obětí a sedm milionů uprchlíků.

Turecko minulý týden zahájilo boje proti islámským radikálům v Sýrii a zároveň .proti tureckým Kurdům.