Po několika ultimátech překročila před 31 lety, 11. prosince 1994, ruská vojska čečenské hranice.

Rumuni na svůj poklad nikdy nezapomněli a o jeho navrácení se snaží dodnes. Zatím marně. Zlato dosud leží v moskevských trezorech.

Rusové využívají ukrajinskou mobilizaci k dezinformačním kampaním. Využívají jednotlivé slabiny systému.

Jednou z nejobávanějších střel, kterou agresor útočí na města a elektrárny, je Kinžal. Ukrajinci našli její slabinu.

Průzkumy zatím ukazují na vyrovnaný souboj, ve němž ale mohou mít ještě poslední slovo dezinformace či hlasy placené oligarchou.

Rusové seslali na malý lesík v Sumské oblasti rekordních 250 klouzavých bomb, z místa se pak stejně stáhli.

Aktuálně.cz má k dispozici materiály, z nichž vyplývá návrat českého velvyslanectví v USA do hlavní diplomatické zóny Washingtonu.

Reportér Aktuálně.cz navštívil Gruzii - malý stát na rozhraní Evropy a Asie sousedící s Ruskem.

Ukrajinská energetická síť balancuje na pokraji zhroucení. "Podle nejhoršího scénáře by šlo až o dvacetihodinové denní výpadky elektrické energie."

Podle serveru Newsweek může jít o pokus nahrazovat nedostatek konvenční protivzdušné obrany.

Podporujeme Ukrajinu ve válce za svobodu. Důrazně odmítám, že bychom stáli na straně Ruska, uvedl představitel české firmy.

Rusové z Ukrajiny odvezli podle odhadů 20 tisíc dětí. Zpět se jich zatím podařilo dostat jen necelé čtyři stovky.

Ruská invaze na Ukrajinu měla finanční dopady na hospodaření firmy.

Ruská agrese podle prezidenta republiky ohrožuje celosvětovou i českou bezpečnost.

Zatímco část oslovených papouškuje narativ řízený Kremlem, že jde o podvrh, další opatrně vyjadřují nesouhlas.

Mnoho účastníků nedělních protestů, které se konaly ve více než 80 ruských městech, podle agentury Reuters patřilo k mladší generaci.

Česko vyhostilo diplomaty v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii.

Nejpravděpodobnějším zdrojem smrtící látky typu Novičok je podle ruské diplomacie Česká republika, Slovensko, Británie nebo Švédsko.

Rusové vlastní většinový podíl u více než tří procent společností registrovaných v Česku.

Mezi zahraničními vlastníky tuzemských společností dominují Rusové, s odstupem následováni Slováky, Němci a Ukrajinci.