Skotská premiérka Sturgeonová o uspořádání referenda dopisem požádá premiéra Borise Johnsona. Bez souhlasu Londýna ho uspořádat nelze.

Prezidenti a premiéři v přijatých závěrech rovněž schválili politickou deklaraci o budoucích vztazích Británie a EU.

Boris Johnson před parlament předstoupí v "super sobotu" 19. října, těsně po návratu z unijního summitu a 12 dní před plánovaným odchodem země z EU.

Dolní sněmovna má o dalších krocích v brexitovém procesu jednat a hlasovat ve středu.

Premiéři a prezidenti 27 zemí Evropské unie podpořili návrh dohody o odchodu Británie z EU i politickou deklaraci o budoucích vztazích.

Parlament bude mít v otázce brexitu nadále jen symbolickou roli.

Až na oběžnou dráhu zasahují spory mezi Londýnem a Bruselem při nynějším vyjednávání o britském odchodu z Evropské unie.

O návrhu bude nyní jednat 27 zemí unie a na zřeteli bude i názor europarlamentu.

Z preventivních důvodů bylo zvýšeno bezpečnostní opatření u skotského parlamentu.

Skotská národní strana (SNP) první ministryně Sturgeonové usiluje o nezávislost na zbytku Británie dlouhodobě.

Zákon definitivně prošel poté, co v pondělí večer Sněmovna lordů odhlasovala, že již nebude trvat na dvou svých dodatcích.

Premiérka Nicola Sturgeonová však varovala, že vyhlásí referendum o nezávislosti, pokud Londýn zájmy Skotska nezohlední.

Dokument potvrzuje hlavní linie, které v lednu ohlásila premiérka Mayová. Oznámila tehdy záměr dosáhnout "tvrdého" Brexitu.

Výsledek loňského referenda, ve kterém se Britové rozhodli pro odchod z EU, nemůže premiérka Theresa Mayová převést do praxe bez souhlasu parlamentu.

Ivan Rogers svou rezignaci na post britského velvyslance při Evropské unii oficiálně nevysvětlil.

Dohoda mezi Evropskou unií a Velkou Británií by mohla být hotova v říjnu 2018 v případě, že Londýn skutečně svůj záměr z bloku vystoupit oznámí do konce března příštího roku. Novinářům to řekl na své první tiskové konferenci někdejší…

Odpůrci Brexitu tvrdí, že výsledek referenda má jen poradní význam. Proto ho musí hlasováním potvrdit Dolní sněmovna.

Podle předsedy zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmara Broka je pouze na britské vládě, zda se nakonec rozhodne osmadvacítku opustit.

„Představa, že nevolený úředník může diktovat právní normy volenému shromáždění, přijde mnoha Britům perverzní."

Pro britské palírny by vystoupení země z EU znamenalo konec výhodného bezcelního obchodování, výrazný pokles zisků a také ztrátu pracovních míst.