Co bych vzkázala příštím generacím? Bylo by krásné, kdyby jedna generace mohla jednoduše té další předat své zkušenosti, rady nebo alespoň vzkazy. Obávám se, že to tak nefunguje.
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v Muzeu MHD nebo je potkáváme jako atrakci pro turisty v historickém centru Prahy. A právě okružní linka č. 42 mě inspirovala k napsání této krátké vzpomínky.
Je konec prosince 1944. Sníh pokrývá zem jako těžká přikrývka a mráz se drží ve vzduchu jako nevyřčené slovo mezi dvěma lidmi. Za oknem buší silný déšť. Kapky sklouzávají z povrchu oken, jako vojáci, kteří ustupují z boje – tiše, bez řečí.
Ústavní soud se zabýval návrhem skupiny 71 poslanců na zrušení nové právní úpravy předčasných důchodů. Nejprve posuzoval ústavnost průběhu legislativního procesu, přičemž dospěl k závěru, že nebyl zatížen protiústavní vadou.
Nejen kytky a práce na zahrádce, ale i toulky po naší hezké moravské přírodě jsou mojí velkou jarní inspirací. Začátkem května, kdy si to pravé jaro dávalo docela na čas, jsme podnikli s kamarády dva turistické výlety.
Starší lidé ji často slýchávali v dětství. Trendem bylo nevybočovat z davu, neupozorňovat na sebe, zároveň byla v módě slušnost a pokora. Teď tu větu děti slyší čím dál méně. Je to dobře i špatně zároveň.
Je vůbec něco angličtějšího než pití čaje? Ale originál to není! Prapůvod je v Portugalsku. Odtud čajové dýchánky přijely v druhé polovině osmnáctého století spolu s jednou dost nešťastnou královnou.
Mám rád slovní hříčky, čeština je v tom velmi přítulná. Přečtete si tu o gativní češtině, pak se zamyslíme nad cizími slovy (které jsem vždycky umněl a chybi nedělal) a nakonec vás vyzkouším ze znalosti idiomů. (Ne idiotů! Ty známe všichni…
Prožívám nejhorší období svého života. Ztratila jsem sestru. Ještě dříve jsem ztratila oba rodiče. Ale ti odešli přirozeným způsobem. Sestra si vzala život.
Před třemi lety, 17. června 2022, skončila životní pouť pardubického básníka, spisovatele, překladatele, ale především dobrého člověka s vroucím srdcem, Miloše Vodičky.
Umínila jsem si objevovat turisticky opomíjená místa. Když jsem v jízdním řádu zahlédla vlak do Nové Paky, zajásala jsem. Netušila jsem, že mě tam čeká překvapení, které mi zůstane dlouho v paměti.
Kdo začal? Toť otázka a přísluší i další. A kdy to vlastně nastalo a za jakých okolností? Dozví se veřejnost někdy pravdu, kdo je ten zlý a špatný a kdo jen nevinná oběť?
Bez chytrého mobilu a nejrůznějších aplikací si už dnes člověk téměř ani nenakoupí, neobjedná se k lékaři, nekoupí si jízdenku. Součástí našich životů se stala věta: Máte naši aplikaci? Přibývá lidí, kterým to leze na nervy.
Na Den otců chtěla napsat svému zesnulému tatínkovi vzkaz do nebe. Nakonec se z původního dopisu stala druhá kniha, ve které herečka, moderátorka a spisovatelka Hana Švejnohová píše nejen o svých rodičích, ale i vztazích v rodině a ve…
Ocitám se na něm kdykoli, když jsem v úzkých. Chce se mi totiž nastoupit do vlaku, který jede někam hodně daleko. Nejlépe až na konec světa. Ale co je to, kde je to - ten konec světa?
„Tak bratři, nazdar, zase za týden,“ rozloučil se třiaosmdesátiletý pan Alois, posadil si na hlavu klobouk a vydal se z tělocvičny domů. Pravidelné cvičení sice trochu unavilo jeho opotřebované tělo, ale rozjasnilo mu mysl.