Severoatlantická aliance varovala Rusko před eskalací situace na Ukrajině. Napětí v posledním týdnu stupňují velké přesuny ruské vojenské techniky směrem k ukrajinským hranicím a také častější porušování příměří v Donbasu.
Další výměna ostatků padlých vojáků proběhla mezi Ruskem a Ukrajinou na základě dohody z červnových jednání v Istanbulu. Ukrajina obdržela přes 1000 těl, Rusko si jich převzalo 19.
Rusko oznámilo zničení 155 ukrajinských dronů přes noc. Při pádu stroje v Lipecké oblasti zahynul člověk. Ukrajinská města včetně Charkova čelila ruským útokům, zraněné hlásí i Čuhujiv.
Protivzdušná obrana Ruska sestřelila desítky ukrajinských bezpilotních letounů v různých oblastech země. Dva z nich zneškodnila v blízkosti druhého největšího města, Petrohradu.
Moskva si s Kyjevem vyměnila po 390 lidech. Tento krok je součástí dohody o výměně celkem tisíce zajatců, na které se shodla ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v tureckém Istanbulu.
Země s počtem lidí jako Praha má osm tisíc vojáků a vedle toho asi 15 tisíc bojeschopných rezervistů. Plány estonské obrany se bez nich neobejdou. „Pokud Ukrajina padne, Rusko zaútočí,“ je přesvědčený mluvčí rezervistů Neeme Brus.
Ukrajinské protivzdušné síly zničily 42 ruských dronů a čtyři řízené střely, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Ruské noční útoky zasáhly kritickou infrastrukturu a připravily o život dvě osoby, jedna zemřela v Sumské oblasti.
Moskva zažila pravděpodobně největší dronový útok od začátku války. Podle starosty ruské metropole se ale podařilo bezpilotní letouny zničit, hlášeny nejsou žádné škody ani zranění.
Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek.
Podle ruských činitelů drony zasáhly několik regionů včetně Voroženské či Leningradské oblasti. Zneškodněné drony při pádu nachápaly škody na infrastruktuře a obytných budovách.
Ukrajina ve středu čelila dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. V Kyjevě úder zranil nejméně 11 lidí a poškodil vedení vysokého napětí a rozvod tepla.
Startuje summit NATO. Už v předvečer přinesl průlom v otevření cesty Švédska do Aliance, zato Ukrajina zatím na členství nejspíš pomýšlí marně. „NATO by se ocitlo v přímém konfliktu s Ruskem,“ říká analytik Ondřej Ditrych.
Jedině Rusko může do budoucna poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, tvrdí ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Na pokračování mírových rozhovorů to ale v tuto chvíli nevypadá.
„Přijali rozhodnutí, učinili závazek nenapadat sousedy, což dělají, a vést pravidelné konzultace s NATO, což nedělají,“ zdůvodnil náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana, proč se aliance necítí vázaná dohodou s Ruskem.
Očekávané připojení Švédska a Finska k Severoatlantické alianci by změnilo bezpečnostní architekturu severní Evropy na úkor ruských zájmů. NATO by posílilo o pokročilé vojenské technologie.
Ve Finsku se stále hlasitěji mluví o možnosti vstupu do Severoatlantické aliance. Zemi zneklidňuje situace na ukrajinsko-ruských hranicích a také varování Moskvy namířené proti Finsku a sousednímu Švédsku ohledně členství v NATO.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg mluvil už v úterý o brzkém svolání Rady NATO-Rusko kvůli napětí na ukrajinských hranicích. Rozhovory ale podle něj musí být smysluplné a brát v potaz zájmy Kyjeva.
Napětí mezi Ruskem a NATO neutichá. Z jedné strany na druhou létají slova o „zaplacení vysoké ceny“ nebo „překračování červených linií“. NATO se obává napadení Ukrajiny, Rusko zase mluví o hrozbě západního útoku.