Současná situace s Ruskem by pro nás měla být budíčkem, chybí tady politická vůle brát jej jako hrozbu, říká v rozhovoru pro SZ analytik Pavel Havlíček. Česko Rusku lukrativní půdu pro akce připravuje do jisté míry samo.
Dohoda Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem zažehla další roztržku ve vztazích USA a Ukrajiny. A opět zesílily i pochybnosti o jeho odhodlání pomáhat napadené zemi. Dopady rozebíráme s politickým geografem Michaelem Romancovem.
Petr Pavel věnuje poslední den své zahraniční cesty americkému středozápadu a místní silné české komunitě. V debatě se studenty University of Nebraska–Lincoln apeloval na podporu Ukrajiny.
Během návštěvy USA prezident Pavel reagoval na konferenci spolku Svatopluk, na níž s Putinovým spolupracovníkem Lukjanovem vystoupili i zástupci SPD. Podle prezidenta podobné akce oslabují povědomí veřejnosti o závažnosti hrozeb.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie nedosáhli dohody na dvacátém balíku sankcí proti Rusku. EU chtěla dosáhnout shody na nových omezeních vůči Rusku do čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února.
Po vypršení smlouvy Nový START bude potřeba brzy zahájit rozhovory o kontroly jaderných zbraní mezi Ruskem a USA. Téma smlouvy probraly obě strany během jednání tento týden v Abú Zabí.
Petr Macinka se za své SMSky prezidentovi Petru Pavlovi neplánuje omlouvat, označil ho za reprezentanta opozice. Ministerstvo zahraničí i vláda by ho tak měli ignorovat.
Některé české firmy se objevily na ukrajinském sankčním seznamu. Jejich zboží totiž putuje do Ruska, kde může sloužit i k výrobě zbraní. I když o některých má stát informace, odhalit všechny a zamezit jejich obchodům je složité.
Rusko podle ministra Jana Lipavského dluží Česku za nájem domů a bytů přes 100 milionů korun, ovládá zde přes osm desítek domů a bytů. Žalobu na Rusko podal Diplomatický servis, příspěvková organizace ministerstva zahraničí.
Hospodářské sankce vůči Rusku se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Bez dohody by nynější sankce vypršely 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó uvedl, že nebude vetovat nový balík sankcí EU proti Rusku. Zároveň ale řekl, že tato strategie nedává smysl a Unie tím pouze poškozuje svoji ekonomiku.
Podle prezidenta Petra Pavla je Rusko tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost a pro spojence NATO. Řekl to dnes na přednášce na NATO Defense College v Římě. Zdůraznil i nutnost další podpory Ukrajině.
Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu, řekl Petr Pavel.
Srbsko dlouhodobě lavíruje mezi Ruskem a Západem, ale teď se dostává pod tlak. K uvalení sankcí na jednoho z nejbližších spojenců teď vyzval i srbský ministr hospodářství.
Vnitřně se drolící Rusko by podle nastupujícího prezidenta Petra Pavla mohlo být kvůli rozbrojům ještě nebezpečnější než v současnosti, proto by řešení konfliktu na Ukrajině nemělo směřovat ke zhroucení agresora.
Nově zvolený prezident Petr Pavel ukončil návštěvu Karlovarského kraje. Ve čtvrtek mluvil se studenty gymnázia. Posledním bodem programu byla cesta do Jáchymova.
Evropská unie by neměla uvažovat o nových sankcích proti Rusku, protože by to jen prohloubilo energetickou krizi a poškodilo Evropu, řekl v úterý maďarský ministr zahraničí. Podle něj škodí sankce EU více jí samotné než Rusku.
Jedinou otázkou je čas, kdy bude Rusko připravené na další strategické ohrožení Západu, řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis. Západ dle něj nedostatečně odstrašuje Rusy od další agrese.