Válka v Afghánistánu skončila. To alespoň tvrdí hnutí Tálibán, které obsadilo metropoli Kábul a převzalo nad zemí moc. Znamená to změny – zejména pro afghánské ženy, jejichž práva jsou nyní pod palbou.
Vojenskou operaci proti Íránu považuje za chybu 61 procent respondentů. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu.
Ceny pistácií se dostaly na nejvyšší úroveň od roku 2018. Může za to válka v Íránu, která zkomplikovala dopravu a omezila export jednoho z největších světových producentů, sucho a vysoká celosvětová poptávka.
Konflikt v Perském zálivu se posunul od raket k obchodnímu přetlačování. Možná se rodí dohoda, která by paliva zlevnila. Ale cesta k úplnému normálu bude ještě dlouhá.
Americký prezident a jeho ministři stupňují rétoriku proti evropským členům Severoatlantické aliance. Zmínil možnost vystoupení z NATO. Formálně o americkém odchodu nemůže rozhodnout sám, ale činnost Aliance může výrazně ochromit.
Španělsko se nechce žádným způsobem účastnit na probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Proto španělská vláda rozhodla, že přes svůj vzdušný prostor nepustí žádné lety, které s válkou souvisejí.
Vážnou krizi světového hospodářství mohou íránští fanatici prodlužovat za cenu jednoho ojetého auta měsíčně. Nebudou to Spojené státy a jejich prezident Donald Trump, ale Teherán, kdo rozhodne, zda válka skončila.
Jak změřit dopad íránského střetu na českou ekonomiku? Hlavní proměnnou je čas. Delší výpadek dodávek paliv bude mít nepříjemné dozvuky i v době, až se boje uklidní a svět začne doplňovat zásoby.
Jaké ekonomické obtíže přináší a ještě může přinést nejnovější kolo konfliktu na Blízkém východě, v jehož důsledku byl zablokován strategicky důležitý Hormuzský průliv, probíráme v podcastu 5:59 s ekonomkou Janou Matesovou.
Čtyři roky války provází únava i v zemích, které samy nebojují. Historicky jde o přirozený jev, problém ale nastává, když se promění v iluzi, že „když se přestaneme dívat, přestane to existovat“.
Bahrajn i Írán o víkendu hlásily útoky na odsolovací zařízení. Tento druh infrastruktury zásobuje v Perském zálivu miliony lidí pitnou vodou. Rozsáhlé údery by mohly vyvolat humanitární krizi v jednom z nejsušších regionů světa.
Válka proti Íránu není pro Ukrajinu vzdálenou blízkovýchodní epizodou, ale dalším dějstvím její vlastní války s Ruskem. Moskvu může poškodit, ale rizikem pro Kyjev je i to, že se zvýší ruské příjmy z ropy.
Americkému prezidentovi risk v podobě přímého tvrdého úderu na Írán vyšel a je tak hlavním vítězem dvanáctidenní války. Konflikt ale pomůže i dalším hráčům v regionu.
Američané dojednali zastavení bojů s Izraelem. Souhlas Íránu s příměřím měl podle zdrojů zprostředkovat Katar. Íránský ministr zahraničí příměří zpochybnil, nicméně potvrdil, že je země připravena zastavit útoky.
Ruský prezident Vladimir Putin eskaluje napětí ve válce na Ukrajině, konflikt se změnil z regionálního na mezinárodní, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius.
Írán začal do Ruska nově dodávat také balistické střely, tvrdí západní i ukrajinské zdroje. Zbraně, proti kterým se lze jen těžko bránit, by mohly doplňovat některé zlepšující se schopnosti ruské armády.
Rok války na Ukrajině ohraničují dvě zjištění USA, podle kterých Čína s Ruskem v tichosti spolupracuje. Navenek se však tváří jako mírotvůrce – brzy má vydat dokument, ve kterém slibuje „čínskou medicínu“ na „válečné rány“.
Váleční novináři mají tři úkoly: zůstat naživu, zachovat si zdravý rozum a být profesionální. V rozhovoru pro Seznam Zprávy se o svých zkušenostech z 90. let i názoru na válku na Ukrajině rozpovídal bosenský novinář Srećko Latal.
Již déle než rok trvající boje mezi tigrajskými rebely a státní armádou dovedly Etiopii za hranici humanitární katastrofy. Svědčí o tom snímky z města Mesobit v regionu Amhara vzdáleném zhruba 150 km od metropole Addis Abeba.