Trump dobře ví, že za mírotvorce už se stejně vydávat nemůže. To prošustroval. Nízká intenzita konfliktu s Íránem mu tedy umožňuje, aby se aspoň mohl prezentovat jako rychlopalný drsňák, který se nenechá nikým vodit za nos.

Sázka na movitou klientelu, větší propojení značek a škrtání spojů. Aerolinky Lufthansa kvůli zdražení paliv urychlují svůj přerod a snaží se o větší efektivitu. Odrazí se to ale v propojení řady evropských měst.

Vojenskou operaci proti Íránu považuje za chybu 61 procent respondentů. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu.

Ceny pistácií se dostaly na nejvyšší úroveň od roku 2018. Může za to válka v Íránu, která zkomplikovala dopravu a omezila export jednoho z největších světových producentů, sucho a vysoká celosvětová poptávka.

Americký prezident a jeho ministři stupňují rétoriku proti evropským členům Severoatlantické aliance. Zmínil možnost vystoupení z NATO. Formálně o americkém odchodu nemůže rozhodnout sám, ale činnost Aliance může výrazně ochromit.

Vážnou krizi světového hospodářství mohou íránští fanatici prodlužovat za cenu jednoho ojetého auta měsíčně. Nebudou to Spojené státy a jejich prezident Donald Trump, ale Teherán, kdo rozhodne, zda válka skončila.

Evropská unie se snaží vyvázat ze závislosti na surovinách z Ruska – i více než čtyři roky po začátku plnohodnotné války na Ukrajině ale odtamtud ve velkém odebírá hnojiva. Mimo jiné kvůli výrobním nákladům ani nemá na výběr.

Jak změřit dopad íránského střetu na českou ekonomiku? Hlavní proměnnou je čas. Delší výpadek dodávek paliv bude mít nepříjemné dozvuky i v době, až se boje uklidní a svět začne doplňovat zásoby.

Bahrajn i Írán o víkendu hlásily útoky na odsolovací zařízení. Tento druh infrastruktury zásobuje v Perském zálivu miliony lidí pitnou vodou. Rozsáhlé údery by mohly vyvolat humanitární krizi v jednom z nejsušších regionů světa.

Pákistán už si delší dobu stěžuje, že afghánský Tálibán poskytuje útočiště pákistánské odnoži Tálibánu TPP. Organizace pravidelně útočí na pákistánské bezpečnostní složky, loni v zemi zabila přes 400 lidí.

Páteční bombardování pozic Tálibánu Pákistánem jsou odplatou za přeshraniční útoky. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif uvedl, že země je s Talibánem v otevřené válce. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje se však rozcházejí.

Výpadek postihl i letecký provoz a zahraniční zpravodajské agentury. Připojení v zemi nebude dostupné až do odvolání.

Americkému prezidentovi risk v podobě přímého tvrdého úderu na Írán vyšel a je tak hlavním vítězem dvanáctidenní války. Konflikt ale pomůže i dalším hráčům v regionu.

Američané dojednali zastavení bojů s Izraelem. Souhlas Íránu s příměřím měl podle zdrojů zprostředkovat Katar. Íránský ministr zahraničí příměří zpochybnil, nicméně potvrdil, že je země připravena zastavit útoky.

Írán začal do Ruska nově dodávat také balistické střely, tvrdí západní i ukrajinské zdroje. Zbraně, proti kterým se lze jen těžko bránit, by mohly doplňovat některé zlepšující se schopnosti ruské armády.

Uběhl rok od pádu Kábulu, kdy hnutí Tálibán prakticky bez boje převzalo vládu nad Afghánistánem. Země chudne, ekonomická situace se i nadále zhoršuje a ženy chtějí zpět svá práva.

Ukrajinská ekonomika může letos klesnout až o 40 procent. Tak zní odhad, který v sobotu zveřejnilo ministerstvo hospodářství v Kyjevě, které zároveň ohlásilo pokles výkonu ukrajinské ekonomiky o 16 procent za první čtvrtletí roku.

Letoun pákistánských aerolinií (PIA) přistál v hlavním městě Afghánistánu v pondělí, informoval mluvčí společnosti.

Válka v Afghánistánu skončila. To alespoň tvrdí hnutí Tálibán, které obsadilo metropoli Kábul a převzalo nad zemí moc. Znamená to změny – zejména pro afghánské ženy, jejichž práva jsou nyní pod palbou.

Afghánistán má stále mnoho problémů a obavy z odchodu amerických vojáků jsou pochopitelné. Ale země už není švédským stolem pro všechny islamistické teroristy. V tom měla válka smysl.