Válka v Afghánistánu skončila. To alespoň tvrdí hnutí Tálibán, které obsadilo metropoli Kábul a převzalo nad zemí moc. Znamená to změny – zejména pro afghánské ženy, jejichž práva jsou nyní pod palbou.
Vojenskou operaci proti Íránu považuje za chybu 61 procent respondentů. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu.
Válka s Íránem stála Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (asi 521 miliard Kč). Zákonodárcům to sdělil zástupce Pentagonu. Většina prostředků šla na munici a provoz operací. Náklady a průběh konfliktu čelí kritice opozice.
Konflikt v Perském zálivu se posunul od raket k obchodnímu přetlačování. Možná se rodí dohoda, která by paliva zlevnila. Ale cesta k úplnému normálu bude ještě dlouhá.
Evropská unie plánuje, že sníží zdanění elektřiny. Členské státy by mohly daň pro energeticky náročná odvětví i zcela zrušit. Uvedla to agentura Bloomberg.
Americký prezident a jeho ministři stupňují rétoriku proti evropským členům Severoatlantické aliance. Zmínil možnost vystoupení z NATO. Formálně o americkém odchodu nemůže rozhodnout sám, ale činnost Aliance může výrazně ochromit.
Vážnou krizi světového hospodářství mohou íránští fanatici prodlužovat za cenu jednoho ojetého auta měsíčně. Nebudou to Spojené státy a jejich prezident Donald Trump, ale Teherán, kdo rozhodne, zda válka skončila.
Jak změřit dopad íránského střetu na českou ekonomiku? Hlavní proměnnou je čas. Delší výpadek dodávek paliv bude mít nepříjemné dozvuky i v době, až se boje uklidní a svět začne doplňovat zásoby.
Čtyři roky války provází únava i v zemích, které samy nebojují. Historicky jde o přirozený jev, problém ale nastává, když se promění v iluzi, že „když se přestaneme dívat, přestane to existovat“.
Bahrajn i Írán o víkendu hlásily útoky na odsolovací zařízení. Tento druh infrastruktury zásobuje v Perském zálivu miliony lidí pitnou vodou. Rozsáhlé údery by mohly vyvolat humanitární krizi v jednom z nejsušších regionů světa.
Íránské revoluční gardy chránící teokratický režim v Teheránu jsou nenáviděné většinou íránské populace, říká izraelský expert. Nemyslí si ale, že by během války s Izraelem utrpěly až takové škody jako libanonské hnutí Hizballáh.
Americkému prezidentovi risk v podobě přímého tvrdého úderu na Írán vyšel a je tak hlavním vítězem dvanáctidenní války. Konflikt ale pomůže i dalším hráčům v regionu.
Američané dojednali zastavení bojů s Izraelem. Souhlas Íránu s příměřím měl podle zdrojů zprostředkovat Katar. Íránský ministr zahraničí příměří zpochybnil, nicméně potvrdil, že je země připravena zastavit útoky.
Írán v reakci na izraelské nálety zrušil svoji účast na nedělním plánovaném jednání s Američany o dalším osudu svého jaderného programu. USA tvrdí, že Izraeli s útokem nijak nepomáhaly.
Írán začal do Ruska nově dodávat také balistické střely, tvrdí západní i ukrajinské zdroje. Zbraně, proti kterým se lze jen těžko bránit, by mohly doplňovat některé zlepšující se schopnosti ruské armády.
Rok války na Ukrajině ohraničují dvě zjištění USA, podle kterých Čína s Ruskem v tichosti spolupracuje. Navenek se však tváří jako mírotvůrce – brzy má vydat dokument, ve kterém slibuje „čínskou medicínu“ na „válečné rány“.
Podle britského premiéra Borise Johnsona existují důkazy, že Rusko plánuje „největší válku v Evropě od roku 1945.“ „Vše nasvědčuje tomu, že tento plán již v jistém smyslu začal,“ řekl v rozhovoru se Sophie Raworthovou z BBC.
Sněmovna schválila důchodovou novelu, která na základě vládního návrhu počítá s navýšením starobních penzí o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Jde o nunost, nebo jen o další volební vábničku pro seniory?
Afghánistán má stále mnoho problémů a obavy z odchodu amerických vojáků jsou pochopitelné. Ale země už není švédským stolem pro všechny islamistické teroristy. V tom měla válka smysl.