Pákistánské útoky v Afghánistánu podle dostupných informací zavinily sedm úmrtí a 85 zranění. Podle afghánských zdrojů se cílem úderů staly domy a univerzita ve městě Asadábád v provincii Kunar na severovýchodě země.

Pákistán podle ministra informací země přeruší útoky na Afghánistán, příměří by mělo trvat necelý týden.

Pákistánský útok zasáhl nemocnici pro drogově závislé v Kábulu a vyžádal si přes čtyři stovky obětí z řad civilistů. Jde o další eskalaci krvavých bojů s afghánským Tálibánem, které si za poslední dobu vyžádaly stovky mrtvých.

Páteční bombardování pozic Tálibánu Pákistánem jsou odplatou za přeshraniční útoky. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif uvedl, že země je s Talibánem v otevřené válce. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje se však rozcházejí.

Afghánistán zaútočil na pozice pákistánské armády na jejich společné hranici v reakci na předchozí útoky Pákistánců. Afghánská armáda údajně obsadila část pákistánských pozic. Při předchozích útocích zemřelo 70 ozbrojenců.

Přestřelka mezi Afghánistánem a Pákistánem začala v pátek kolem 22:30 místního času a trvala asi dvě hodiny, obě strany se navzájem obviňují z rozpoutání bojů.

Rusko je prvním státem, který uznal současnou vládu Tálibánu v Afghánistánu. Ruský krok představuje významný milník pro administrativu Tálibánu, která se snaží zmírnit svou mezinárodní izolaci.

Kimia Jusufiová, afghánská běžkyně na sto metrů, držela v rukách po doběhnutí vzkaz pro Tálibán. Vyjádřila podporu afghánským ženám a dívkám.

Afghánistán se pod staronovou vládou Tálibánu zmítá v několika krizích. Jak situace v zemi vypadá a jací jsou tálibánci, popisuje v rozhovoru pro Seznam Zpráv Tomáš Kocián z organizace Člověk v tísni.

Uběhl rok od pádu Kábulu, kdy hnutí Tálibán prakticky bez boje převzalo vládu nad Afghánistánem. Země chudne, ekonomická situace se i nadále zhoršuje a ženy chtějí zpět svá práva.

Již na tisícovku vystoupil počet obětí zemětřesení, které ve středu brzy ráno zasáhlo východ Afghánistánu a část sousedního Pákistánu.

Stovky Afghánců stojí ve frontách před úřady, aby si vyřídily například cestovní doklady. Získat pas je však nyní mnohem složitější. Ústřední orgány povolují odeslat pouze 80 žádostí denně.

V afghánské provincii Nangarhár zabili Muhammada Chorásaního, který byl velitelem a mluvčím zakázané teroristické skupiny Tehrík-i-Tálibán Pákistán známé také jako Pákistánský Tálibán.

Organizace spojených národů (OSN) zřejmě bude platit za ochranu svých pracovníků v Afghánistánu radikálnímu hnutí Tálibán.

Kvůli tamnímu konfliktu, rekordnímu suchu, ekonomické krizi a pandemii nemoci covid-19 obyvatelé přišli o zdroje obživy. Hladu aktuálně čelí podle odhadu OSN každý druhý Afghánec. Celkem 22,8 milionu lidí.

Celá oblast okolo afghánského města Zarandž má bohatou historii, která sahá až do doby bronzové. Historici i místní obyvatelé ale tvrdí, že pokud stát nebude do památek investovat, řada z nich brzy zmizí.

Afghánistán, nad jehož územím převzalo kontrolu hnutí Tálibán, má novou vládu. V jejím čele stane Muhammad Hasan Achund, jeden ze spolupracovníků zakladatele hnutí.

Zatímco se ve svých domech schovávají před Tálibánem, tuší, že jim na záda dýchá nebezpečí druhé. Ujgurové v Afghánistánu se děsí rostoucího vlivu Číny v zemi a možné deportace do míst, ze kterých jejich rodiče před lety uprchli.

Do Kábulu v sobotu přijel Abdul Ghaní Barádar, druhý nejvýznamnější muž hnutí Tálibán. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vysokého představitele Tálibánu. Barádar je považovaný za možného nového vůdce Afghánistánu.

Válka v Afghánistánu skončila. To alespoň tvrdí hnutí Tálibán, které obsadilo metropoli Kábul a převzalo nad zemí moc. Znamená to změny – zejména pro afghánské ženy, jejichž práva jsou nyní pod palbou.