Německá kancléřka Angela Merkelová se na poslední chvíli před volbami pokouší uhrát body pro nepopulárního šéfa CDU Armina Lascheta. Pomoci měl straně malý mítink ve městě Stralsund, kancléřčině volebním okrsku.
Šéf Bílého domu Donald Trump znovu naznačil, že by USA nemusely pomoci členským státům NATO v případě potřeby. Zdůvodnil to tím, že Severoatlantické aliance se nezapojila do konfliktu na Blízkém východě.
Summit Evropské unie v Bruselu začal. Hlavními tématy jednání jsou dopady války na Blízkém východě na ceny energií, uvolnění zablokované finanční pomoci pro Ukrajinu i budoucnost emisních povolenek.
Evropské státy se chtějí od války na Blízkém východě držet stranou. Tento přístup ale vyvolává pobouření a výhružky ze strany Bílého domu, a to ve chvíli, kdy transatlantické vztahy nejsou ideální.
Proruská sekta AllatRa proti němu vede brutální očerňovací kampaň. Youtuber Jakub Jahl totiž upozornil na její praktiky. Čelí výhrůžkám, nátlaku a hrubým pomluvám. Stát tvrdí, že mu nedokáže pomoci, policie věc odložila.
Šéf Bílého domu Donald Trump prohlásil, že Spojené státy budou dál dodávat zbraně Ukrajině. Navíc pronesl, že by Ukrajina mohla dobýt zpět území, o které ji připravilo Rusko.
Americký prezident je, zdá se, připraven zapojit se do vojenského úderu proti Íránu s cílem zničit jeho jaderný program. Kvůli změně přístupu nicméně k Donaldu Trumpovi míří varovné signály z jeho hnutí MAGA.
Poté, co Donald Trump pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině, vyvolal bouřlivé reakce i v řadách republikánů. „Jsou to Ukrajinci, kdo teď krvácí,“ řekla například republikánská senátorka Susan Collinsová.
Americká finanční pomoc, kterou prezident Donald Trump pozastavil na tři měsíce, citelně chybí desítkám států, které bojují s nemocemi a nebezpečnými patogeny, či se snaží bránit teroristům nebo hrozbě hladomoru.
Ještě minulý týden to vypadalo, že rozhodnutí Donalda Trumpa o zmrazení zahraniční pomoci bude mít dopad v řádech stovek milionů korun i na Člověka v tísni. Finanční ředitel teď popisuje důležitý ústupek, ale i řadu nejistot.
Trump řekl, že ukrajinské žádosti o pomoc „neberou konce“. Dle něj, je potřeba „situaci“ zarazit, není však jasné, jestli myslí pomoc Ukrajině, či Ruskou agresi. Slibuje, že situaci urovná ještě před tím, než usedne v Bílém domě.
„V první fázi by americká pomoc měla vést ke stabilizování fronty, v delším horizontu by pak mohla umožnit Ukrajincům provádět nejen defenzivní operace, ale přejít do protiútoku,“ říká k sobotnímu rozhodnutí politolog Jan Šír.
NATO přislíbilo Ukrajině další systémy protivzdušné obrany, které by mohly zmírnit dopady ruského bombardování. Očekává se také, že by ochranu ukrajinského nebe mohlo posílit i schválení vojenské pomoci ze strany Spojených států.
Írán v lednu vysílá své satelity na oběžnou dráhu. Své kroky hájí vědecko-technologickým pokrokem. Západní státy je naopak odsoudily v obavě, že je země v Přední Asii zneužije k výrobě balistických raketových systémů.
Rusové navrhují vznik mezinárodní tribunálu, který by zaštítili spojenci Moskvy. Rusko už obvinilo 92 ukrajinských vojáků ze zločinů proti lidskosti a bezpečnosti lidstva.
Jde o součást americké vojenské pomoci Ukrajině schválené v prosinci, která má hodnotu 200 milionů dolarů (4,3 miliardy Kč). První část do země dorazila v sobotu.
Redakce SZ Byznys na základě dotazů posluchačů podcastu Ve vatě připravila detailnější pohled na burzovně obchodované fondy (ETF), které kopírují vývoj amerického akciového indexu S&P 500.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg mluvil už v úterý o brzkém svolání Rady NATO-Rusko kvůli napětí na ukrajinských hranicích. Rozhovory ale podle něj musí být smysluplné a brát v potaz zájmy Kyjeva.
Většina Čechů pokládá ochranu proti migraci jako důležitou. Spíše než k nabídce azylu se většinová část respondentů přiklání k tomu, aby uprchlíkům byla poskytnuta pomoc s návratem do země, ze které přišli, zjistil ústav STEM.