Tchaj-wan připravil pro veřejnost workshopy, ve kterých obyvatele učí základy první pomoci. Mají je připravit na to, aby byli schopni pomoci ozbrojeným silám v případě útoku ze strany Číny.
Spojené státy prodají Tchaj-wanu stejnou vojenskou techniku, jakou používají na Ukrajině. Ostrovní stát tak posílí svou obranu. Peking tento krok kritizuje.
Tchaj-wan zahájil program, který má do obrany ostrova více zapojit ženy. Země v poslední době čelí rostoucímu tlaku ze strany Číny, která ji považuje za součást svého území. K ostrovu pravidelně posílá své lodě i letadla.
S dronem lze manévrovat, takže je zřejmé, že jakékoli narušení územního vzdušného prostoru je úmyslné. To samé však neplatí o balonech. Vlády řeší, jak se k tomu postavit.
Tchajwanská vládnoucí strana má nového lídra, a tedy pravděpodobného nástupce současné prezidentky. William Lai sám sebe označuje za pracovníka za nezávislost ostrova a ostře se proti Číně vymezil již ve svém prvním proslovu.
Na obou stranách Tchajwanské úžiny panuje neklid. Analytici se už ani neptají, zda bude válka, ale kdy, a jak bude vypadat. Odpověď na druhou otázku poskytl americký think tank, který provedl důkladnou simulaci války o Tchaj-wan.
Tchaj-wan prodlouží povinnou vojenskou službu ze čtyř měsíců na jeden rok. K tomuto kroku, který oznámila prezidentka Cchaj Jing-wen, se ostrovní stát odhodlal v době, kdy čelí vojenskému, diplomatickému a obchodnímu tlaku Číny.
Na čínských sociálních sítích se objevují záběry tchajwanských základen i vojáků zachycené civilními drony. Podle odborníků by mohly být řízené Pekingem.
Napjaté čínsko-americké vztahy by v případě další eskalace mohly ovlivnit i válku na Ukrajině. Čína by například mohla cítit větší motivaci pomoci Rusku a Kyjev by mohl přijít o některé dodávky zbraní.
Čína kvůli návštěvě šéfky americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu ukončí spolupráci se Spojenými státy v řadě oblastí, včetně klimatu.
Tchajwanská rychlobruslařka, která se účastní zimních olympijských her v Pekingu, se na videu z tréninku objevila v čínském dresu. Na Tchaj-wanu za tu sklidila kritiku na sociálních sítích i v horních politických patrech.
Pokud Čína ve snaze přisvojit si Tchaj-wan využije vojenskou sílu, zřejmě nebude mít co do činění jen s USA. Na scénu vstupuje i Japonsko. A čím dál hlasitější jsou zejména na sociálních sítích čínští nacionalisté.
Prezidentka Tchaj-wanu se v nedělním projevu zavázala, že bude hájit demokracii a svrchovanost ostrova. Reagovala tím na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten v sobotu slíbil, že se zasadí o „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem.
Zdá se, že vztah Číny a Tchaj-wanu našel nové dno. Co se v oblasti děje, kdy proběhne čínská invaze, jak situaci vnímá jedna či druhá strana a proč ostrov čínským komunistům nepatří? Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.
Tchaj-wan hlásí dosud největší narušení své vzdušné obranné zóny ze strany čínského letectva. Ve dvou vlnách do ní v pátek, na výročí založení komunistické Čínské lidové republiky, proniklo dohromady 38 letounů.
Peking podle čínského premiéra udělá vše pro to, aby zabránil Tchaj-wanu získat nezávislost na pevninské Číně. Tchaj-wan v reakci nakoupil protilodní rakety. Chce se tak podle webu Forbes připravit na případnou námořní invazi.
Soustředěný velmocenský útok ze dvou stran, který nemá v takové intenzitě obdoby v žádné evropské zemi, je tragickým důsledkem prezidentského působení Miloše Zemana.