Tchaj-wan připravil pro veřejnost workshopy, ve kterých obyvatele učí základy první pomoci. Mají je připravit na to, aby byli schopni pomoci ozbrojeným silám v případě útoku ze strany Číny.
Čína, která informovala o pondělních vojenských manévrech u Tchaj-wanu, plánuje také na úterý desetihodinové střelby ostrou municí. Do Spravedlivé mise 2025, jak akci země pojmenovala, se zapojí armáda, námořnictvo i letectvo.
Čínský prezident podle generálního tajemníka aliance Marka Rutteho chce po Rusku, aby útokem na území NATO zaměstnalo Evropu, zatímco by Čína útočila na Tchaj-wan.
Čínská armáda začala v pondělí s vojenskými cvičeními svých vojsk v okolí Tchaj-wanu. Mají varovat ostrov před případnou nezávislostí na Číně, ta jej považuje za svou provincii.
Čína posílá do Ruska delegace, aby se učily, jak udržet ekonomiku navzdory západním sankcím. Podle zdrojů deníku Wall Street Journal jde o součást přípravy na „extrémní scénář“ ozbrojeného konfliktu s Tchaj-wanem.
Čína provedla vojenské manévry u Tchaj-wanu. Její ozbrojené síly se k ostrovu přiblížily ze všech stran. Na moři navíc Peking není jen čím dál aktivnější, ale i silnější. Disponuje už větším množstvím lodí než Američané.
Podle Reuters jde o odvetnou akci za projev tchajwanského prezidenta Laj Čching-tea, v němž mimo jiné prohlásil, že Peking nemá právo „reprezentovat Tchaj-wan“. Na čínské manévry reagovalo i americké ministerstvo zahraničí.
V pátek střední linii Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami, podle sdělení tchajwanského ministerstva obrany překročilo 46 čínských vojenských letounů.
Tchaj-wan nad svým územím pozoroval dvanáct čínských letounů. K překročení hranice došlo den po odjezdu ministra zahraničí USA Anthonyho Blinkena z Číny.
České ministerstvo zahraničí potvrdilo, že řeší incident s Čínou. Její diplomat byl podle zjištění Seznam Zpráv přistižen, jak v Praze málem způsobil dopravní nehodu, když sledoval viceprezidentku Tchaj-wanu.
Tchaj-wan si v sobotu zvolí nového prezidenta i parlament a Čína se nedrží zpět a snaží se ostrov zastrašit. Pokud vyhrají ti, kteří Pekingu nehrají do karet, podle sinoložky Simony Fantové komunisté ve vojenském tlaku přitvrdí.
Důvodem jsou přelety údajně špionážních balonů i překvapivé vypuštění satelitu. To vše necelý týden před parlamentními a prezidentskými volbami na ostrově.
Čína v poslední době stupňuje vojenské aktivity v blízkosti Tchaj-wanu. Ostrov se na možný čínský útok, který by podle něj mohl přijít už v roce 2027, chystá rozšiřováním své podmořské flotily. Otestuje první vlastní ponorku.
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od nedělního poledne v okolí Tchaj-wanu zaznamenalo 58 čínských letadel a devět lodí. Čína tímto vojenským cvičením chce pohrozit ostrovnímu státu za návštěvu prezidentky Cchaj USA.
Vyjádření Joea Bidena, že USA v případě napadení Tchaj-wanu Čínou zasáhnou vojensky, Bílý dům zaskočilo, Tchaj-wan potěšilo a Čínu rozezlilo. Analytici se shodují, že Čína na dobytí ostrova nemá kapacity, ale hlavně zkušenosti.
Na Tchaj-wanu roste počet případů nákazy covidem-19 a s ním i zájem o očkování. Jenže vakcín má země neodstatek a žádá zahraniční partnery o pomoc. Tchaj-wan navíc viní Čínu z blokace dodávek vakcín od západních firem.