Tchaj-wan připravil pro veřejnost workshopy, ve kterých obyvatele učí základy první pomoci. Mají je připravit na to, aby byli schopni pomoci ozbrojeným silám v případě útoku ze strany Číny.
Donald Trump tvrdí, že se Si Ťin-pchingem „hodně mluvil“ o Tchaj-wanu i o amerických dodávkách zbraní ostrovu. Zároveň však „nedal žádný závazek“. Summit tak ukázal, že Tchaj-wan zůstává hlavní linií zlomu mezi USA a Čínou.
Čína chce, aby USA vůči Tchaj-wanu změnily slovník z „nepodporujeme“ nezávislost na „odmítáme“. USA slibují, že blížící se summit jejich postoj nezmění. Ostrov ale ví, že rozhodovat může i jediná nejasná věta z Trumpových úst.
Premiér Andrej Babiš to zdůvodnil rozdílným pohledem vlády na zahraniční politiku ve vztahu k Číně. Podle něj může předseda Senátu Miloš Vystrčil cestovat komerční linkou.
Česko chystá pragmatický obrat v politice vůči Číně. Nechce totiž chybět na dravém čínském trhu. Babišova vláda ale nehodlá „podrazit“ čipovou velmoc Tchaj-wan, naznačil poradce premiéra pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.
Bez kontextu mohou poslední Trumpovy výroky na účet Číny a Tchaj-wanu vyznívat jako posvěcení Si Ťin-pchingových záměrů. Na postojích obou stran Tchajwanské úžiny se však nic nemění.
Třídenní čínské vojenské manévry blízko Tchaj-wanu skončily. Tchajwanské ministerstvo obrany například v úterý zaznamenalo v okolí ostrova 130 čínských vojenských letadel a 22 lodí. Manévry začaly v pondělí.
Čína posiluje svou přítomnost v okolí Tchaj-wanu. Peking dlouhodobě hovoří o demokraticky spravovaném Tchaj-wanu jako o svojí provincii a tvrdí, že sjednocení Číny s ostrovem je nevyhnutelné.
Na cvičení v Tchajwanském průlivu i kolem Tchaj-wanem kontrolovaných ostrovů u čínského pobřeží se podílejí pozemní síly, letectvo, námořnictvo a raketové síly. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo.
S dronem lze manévrovat, takže je zřejmé, že jakékoli narušení územního vzdušného prostoru je úmyslné. To samé však neplatí o balonech. Vlády řeší, jak se k tomu postavit.
Na obou stranách Tchajwanské úžiny panuje neklid. Analytici se už ani neptají, zda bude válka, ale kdy, a jak bude vypadat. Odpověď na druhou otázku poskytl americký think tank, který provedl důkladnou simulaci války o Tchaj-wan.
Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních 24 hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů. Jde o dosud nejrozsáhlejší hlášené proniknutí čínských strojů do zóny.
Tchajwanská rychlobruslařka, která se účastní zimních olympijských her v Pekingu, se na videu z tréninku objevila v čínském dresu. Na Tchaj-wanu za tu sklidila kritiku na sociálních sítích i v horních politických patrech.
Pokud Čína ve snaze přisvojit si Tchaj-wan využije vojenskou sílu, zřejmě nebude mít co do činění jen s USA. Na scénu vstupuje i Japonsko. A čím dál hlasitější jsou zejména na sociálních sítích čínští nacionalisté.
Prezidentka Tchaj-wanu se v nedělním projevu zavázala, že bude hájit demokracii a svrchovanost ostrova. Reagovala tím na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten v sobotu slíbil, že se zasadí o „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem.
Zdá se, že vztah Číny a Tchaj-wanu našel nové dno. Co se v oblasti děje, kdy proběhne čínská invaze, jak situaci vnímá jedna či druhá strana a proč ostrov čínským komunistům nepatří? Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.
Tchaj-wan hlásí dosud největší narušení své vzdušné obranné zóny ze strany čínského letectva. Ve dvou vlnách do ní v pátek, na výročí založení komunistické Čínské lidové republiky, proniklo dohromady 38 letounů.
Soustředěný velmocenský útok ze dvou stran, který nemá v takové intenzitě obdoby v žádné evropské zemi, je tragickým důsledkem prezidentského působení Miloše Zemana.