V Evropě probíhají tento týden vrcholně důležitá jednání s Ruskem o Ukrajině, Američané jednají i s Íránem o návratu k dohodě o kontrole jeho jaderného programu. Na ministerstvu ve Washingtonu přitom řádí covid.
Steve Witkoff ráno vyzdvihoval úspěch svého šéfa Donalda Trumpa a mluvil o pokroku. Ze všech ostatních dostupných kanálů ale momentálně přicházejí náznaky o pokračujících sporech.
Administrativa Donalda Trumpa představila radikální krok v rámci své protiimigrační kampaně. Od 21. ledna pozastaví americké ministerstvo zahraničí vydávání víz pro občany ze 75 zemí. Kompletní seznam zatím nebyl zveřejněn.
„Teď jde o reakci Íránu a o to, jestli výsledky své akce bude Trump schopný prohlásit za dostatečné vítězství,“ říká Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru mluví o dopadech amerického útoku na Írán i roli Ruska.
Jednání je naplánované na 10. dubna. Konference se bude konat na ruském konzulátu v Istanbulu. Delegace, tvořené pouze diplomaty, povedou Alexandr Darčijev a Senata Coulterová.
„Byl to obsažný, ale nikoliv jednoduchý dialog,“ řekl ruské státní agentuře TASS ruský vyjednavač, senátor Grigorij Karasin. Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu budou pokračovat s účastí mezinárodního společenství.
Podle mluvčího Kremlu by problém íránského jaderného programu měl být řešen výhradně politicky a diplomaticky. Trump chce i přes další uvalené sankce začít pracovat na dohodě o íránském mírovém nukleárním programu.
Spojené státy se pod vedením prezidenta Trumpa rázně vrhly na řešení války na Ukrajině. Jejich administrativa se sešla s ruskou stranou. Evropu i samotnou Ukrajinu přitom nechala na druhé koleji. Co chce Amerika vyjednat?
Rijád hostil jednání o válce na Ukrajině, ale bez Kyjeva. Saúdové se během války stali překvapivě jedním z hlavních mediátorů mezi bojujícími stranami. Korunní princ má dobrý vztah s Putinem a pravidelně se potkává i se Zelenským.
Riziko, že by Rusko nebo Írán po prezidentských volbách v USA mohly podněcovat násilné protesty, je podle zpravodajských služeb letos větší. Obě země totiž znají americký volební systém opět o něco lépe.
Ruská stíhačka v úterý nad Černým mořem sestřelila bezpilotní letoun amerického letectva poté, co poškodila vrtuli amerického dronu MQ-9 Reaper. Oznámil představitel USA obeznámený s incidentem.
Rusko získalo neznámý počet vojenského vybavení americké výroby na ukrajinském bojišti. Údajně ho posílá do Íránu, kde se pokouší vytvořit kopie, které by mohly ohrozit USA a jejich spojence, tvrdí američtí zástupci.
Podle čínského ministra zahraničí Čchina Kanga je „americké vnímání Číny pokřivené“ a „americko-čínské vztahy se zcela odchýlily od rozumného směřování“. Věří, že příkladem demokracie je vztah Ruska a Číny.
„Rusko využívá Turecko proti Západu. Velice se mu hodí, že člen NATO vystupuje tímto disidentským způsobem,“ komentuje pro SZ turkolog Tomáš Laně postoj Ankary k válce na Ukrajině. Turecko teď bude hostit rozhovory obou zemí.
Američané si v listopadu zvolí svého příštího prezidenta. Zatímco jsou kampaně kandidátů v plném proudu, své síly mobilizují i další důležití hráči. Tedy hackeři – podle Microsoftu z Ruska, Íránu i Číny.