Rusko by mohlo v případě dalšího zhoršení vztahů se Spojenými státy kvůli Ukrajině přistoupit k nasazení svých vojáků v regionu Latinské Ameriky. Dosavadní jednání s USA označila Moskva za „neúspěšná“.
Rozesetí nejistoty a obav ze zranitelnosti. Sabotážní aktivity, kterým čelí státy podporující Ukrajinu, nyní přichází i od blízkého spojence režimu Vladimira Putina. Unie v reakci na incidenty zvažuje uvalení sankcí na Minsk.
Už žádná evropská země podle dánského předsednictví EU neblokuje přijetí dalšího balíčku sankcí proti Rusku. Mezi posledními zeměmi, které měly výhrady, bylo Rakousko se Slovenskem.
Spojené království ukazuje Donaldu Trumpovi, že jeho požadavky bere vážně. „Je zde velmi silná neochota znepřátelit si USA,“ vysvětluje expert s odkazem na novou obrannou strategii.
Spojené státy a Rusko si v Abú Dhabí vyměnily dva vězně. Dnes o tom informoval list The Wall Street Journal s tím, že je to další známka budování vzájemné důvěry v době, kdy obě země jednají o ukončení války na Ukrajině.
Ruská občanka, kterou zadržela dánská tajná služba, je podezřelá, že „umožňovala zahraniční tajné službě operovat v Dánsku“. Případ má souviset s ruským státním fondem, který posílal poslal statisíce dolarů různým osobám.
Vladimir Seliverstov stál v čele 106. výsadkové divize, která čelí obviněním z účasti na masakrech v Buči a Irpini. Jde o dalšího ruského generála, kterého ministerstvo obrany v posledních týdnech po vzpouře vagnerovců odvolalo.
Rusko vyhostí přes 20 německých diplomatů poté, co Berlín označil za nežádoucí osoby obdobný počet ruských diplomatických pracovníků, uvedla dnes agentura RIA Novosti. Berlín se zatím nijak nevyjádřil.
Každá firma opouštějící Rusko bude muset přispět do jeho státní kasy. Tlak na společnosti, které až doteď zůstaly, se tak nejspíš ještě zvýší. Kritice se nevyhnou: Buď budou podnikat v zemi agresora, nebo přímo přispějí na válku.
ANALÝZA. Rusko je kvůli invazi na Ukrajinu téměř izolované od západních trhů. To ruské představitele donutilo hledat obchodní a politické partnery i v jiných částech světa. Mimo jiné tak pozornost míří i na země Latinské Ameriky.
Velkým tématem byl pro ni odsun sovětských vojsk z Československa. Do Sovětského svazu, respektive do Ruska, se podívala mnohokrát. A nejen podívala, samozřejmě především fotila. Hostem Ušáku byla fotografka Dana Kyndrová.
Americký prezident Joe Biden v projevu řekl, že Spojené státy dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu. A další roky až 50 miliard kubíků ročně.
Rusko by mohlo v případě dalšího zhoršení vztahů se Spojenými státy kvůli Ukrajině přistoupit k nasazení svých vojáků v regionu Latinské Ameriky. Dosavadní jednání s USA označila Moskva za „neúspěšná“.
Ministr obrany Sergej Šojgu upozornil, že Rusko spolupracuje s víc než stovkou armád. Západu na úterní poradě resortu obrany hrozil také prezident Vladimir Putin. Rusko je prý připravené reagovat na agresivní politiku i vojensky.
Setkání amerického prezidenta Joea Bidena s ruským protějškem Vladimirem Putinem skončilo předčasně. Podle Putina bylo jednání konstruktivní, podle Bidena si Rusko zoufale snaží udržet postavení světové velmoci.
Česko se i po třech a půl měsících očkování proti covidu potýká s nedostatkem vakcín a exministr Prymula, dnes poradce prezidenta, který získává i angažmá u privátních společností působících ve zdravotnictví, v tom zanechal stopu.
Britský deník Financial Times si spolu s americkým listem The New York Times vysloužily kritiku přímo od ruského ministerstva zahraničí i výhrůžku od poslance Státní dumy. Moskvě se nelíbí jejich články o počtu obětí covid-19.