Po parlamentních volbách chtělo Rusko údajně obnovit jednání s Ukrajinou, ta ale uúdajně deřila na volební místnosti. Ukrajina v minulosti opakovaně navrhovala zastavení bojů, Rusko příměří spojuje s řadou podmínek.

Rusko a Ukrajina si vyměnily 157 zajatců z každé strany konfliktu. Dohoda o tom vzešla z aktuálních jednání v Abú Dhabí, kde se konaly třístranné rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. Zelenskyj uvedl, že na jednání brzy navážou.

Rusko je podle Volodymyra Zelenského zcela závislé na Číně. Ukrajinský prezident to prohlásil na jednání Rady bezpečnosti OSN a vyzval asijskou zemi, aby vyvinula tlak na Rusko a přiměla ho ukončit válku na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin doufá v plné obnovení vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy. Další kroky však podle něj závisí na USA.

Dalších 3000 těl padlých vojáků je Rusko ochotno předat Ukrajině v případě dohody. Moskva je také připravena opět zasednout k jednacímu stolu a v dlouhodobém horizontu snížit výdaje na obranu.

Putin na rozdíl od Trumpa mluvil o práci na „memorandu o budoucích jednáních“, jejichž výsledkem může být i příměří. Zopakoval frázi, pod kterou skrývá i požadavek na demilitarizaci Ukrajiny.

Na čtvrteční mírová jednání s Ukrajinou nepřijede do Istanbulu ruský prezident Putin ani jeho americký protějšek Trump. Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana je to důkaz, že o klid zbraní nestojí.

Situace si podle mluvčího Dmitrije Peskova schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem vyžaduje. Nic konkrétního však ohledně schůzky domluveno není. Putin také volal s Módím, odsoudil útok v Kašmíru a přijal pozvání do Indie.

Výroky vicepremiéra Vulina odrážejí blízké vztahy mezi Bělehradem a Moskvou, navzdory proklamované snaze Srbska vstoupit do Evropské unie. „Srbsko se nestalo a nestane součástí protiruské hysterie,“ řekl.

Petr Pavel vyzkoušel nový formát promlouvání k publiku. V živém vysílání odpovídal na vážné i méně vážné dotazy, zmínil například svůj postoj k eutanazii nebo poslední kampani SPD.

Rusko podle Putina v reakci na debaty v NATO uvažuje o změně jaderné doktríny. Členské státy NATO diskutují o možném rozmístění více jaderných zbraní i zvýšení stavu jejich pohotovosti.

Podle Putina je Rusko připraveno jaderné zbraně použít pokud by byla ohrožena jeho existence. Zároveň ale řekl, že ne všechno nyní k jaderné válce spěje.

V rozhovoru s kontroverzním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem prezident Putin uvedl, že strategická porážka Ruska ve válce na Ukrajině je nemožná. Mluvil také o tom, že Moskva nemá zájem napadnout Polsko ani Pobaltí.

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Peking, kde si opět „padl“ do náručí s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Vztah dvou velmocí se ale na pozadí války na Ukrajině prohlubuje v neprospěch Moskvy.

Na Vladimira Putina je vydaný zatykač Mezinárodního trestního soudu. Na základě toho by měla Jihoafrická republika ruskou hlavu státu zatknout v případě, že se dostaví na očekávaný summit BRICS. Země se ale bojí o svou bezpečnost.

Stíhání ruského prezidenta Putina a dětské ombudsmanky Lvovové-Bělovové má podle Moskvy „vědomě nezákonný charakter“. Rusko proto zahájilo vlastní stíhání čtyř představitelů Mezinárodního trestního soudu.

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydali zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou za válečné zločiny na Ukrajině. Moskva ale autoritu soudu neuznává.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v pátek při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti dalšímu rozšíření Severoatlantické aliance. NATO vyzvali, aby si nepočínalo jako za studené války.

Američané se podle ruského prezidenta Vladimira Putina snaží Moskvu vyprovokovat. Putin je ale ochotný dál jednat. Podle agentury Bloomberg nabídly USA Rusku možnost inspekcí na základnách NATO v Rumunsku a Polsku.

Setkání amerického prezidenta Joea Bidena s ruským protějškem Vladimirem Putinem skončilo předčasně. Podle Putina bylo jednání konstruktivní, podle Bidena si Rusko zoufale snaží udržet postavení světové velmoci.