Necelý týden po Donaldu Trumpovi přiletěl do Číny Vladimir Putin. Plánuje jednat o novém plynovodu nebo regionálních otázkách mezi Čínou a Ruskem. Jedná se o jeho 25. návštěvu.

Po americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi navštíví Čínu také ruský prezident.

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?

Ruský prezident Vladimir Putin doufá v plné obnovení vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy. Další kroky však podle něj závisí na USA.

Dalších 3000 těl padlých vojáků je Rusko ochotno předat Ukrajině v případě dohody. Moskva je také připravena opět zasednout k jednacímu stolu a v dlouhodobém horizontu snížit výdaje na obranu.

Situace si podle mluvčího Dmitrije Peskova schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem vyžaduje. Nic konkrétního však ohledně schůzky domluveno není. Putin také volal s Módím, odsoudil útok v Kašmíru a přijal pozvání do Indie.

Zvolený americký prezident Donald Trump nařídí ihned po nástupu do úřadu ministerstvu spravedlnosti, aby důrazně prosazovalo trest smrti.

Výroky vicepremiéra Vulina odrážejí blízké vztahy mezi Bělehradem a Moskvou, navzdory proklamované snaze Srbska vstoupit do Evropské unie. „Srbsko se nestalo a nestane součástí protiruské hysterie,“ řekl.

Petr Pavel vyzkoušel nový formát promlouvání k publiku. V živém vysílání odpovídal na vážné i méně vážné dotazy, zmínil například svůj postoj k eutanazii nebo poslední kampani SPD.

Rusko podle Putina v reakci na debaty v NATO uvažuje o změně jaderné doktríny. Členské státy NATO diskutují o možném rozmístění více jaderných zbraní i zvýšení stavu jejich pohotovosti.

Podle Putina je Rusko připraveno jaderné zbraně použít pokud by byla ohrožena jeho existence. Zároveň ale řekl, že ne všechno nyní k jaderné válce spěje.

V rozhovoru s kontroverzním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem prezident Putin uvedl, že strategická porážka Ruska ve válce na Ukrajině je nemožná. Mluvil také o tom, že Moskva nemá zájem napadnout Polsko ani Pobaltí.

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Peking, kde si opět „padl“ do náručí s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Vztah dvou velmocí se ale na pozadí války na Ukrajině prohlubuje v neprospěch Moskvy.

Na Vladimira Putina je vydaný zatykač Mezinárodního trestního soudu. Na základě toho by měla Jihoafrická republika ruskou hlavu státu zatknout v případě, že se dostaví na očekávaný summit BRICS. Země se ale bojí o svou bezpečnost.

Bývalý prezident, který je vyšetřován pro pokus o státní převrat, byl ve čtvrtek obviněn velkou porotou kvůli platbám uskutečněným během prezidentské kampaně v roce 2016. K soudu má být předveden v úterý odpoledne.

Stíhání ruského prezidenta Putina a dětské ombudsmanky Lvovové-Bělovové má podle Moskvy „vědomě nezákonný charakter“. Rusko proto zahájilo vlastní stíhání čtyř představitelů Mezinárodního trestního soudu.

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydali zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou za válečné zločiny na Ukrajině. Moskva ale autoritu soudu neuznává.

Západní státy mají respekt k životu a mezinárodní stabilitě. Od současného Ruska nelze tuto hodnotu očekávat, varuje izraelská odbornice na mezinárodní bezpečnost. Ani Putinův konec podle ní krizi nevyřeší. Alespoň ne okamžitě.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v pátek při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti dalšímu rozšíření Severoatlantické aliance. NATO vyzvali, aby si nepočínalo jako za studené války.

Američané se podle ruského prezidenta Vladimira Putina snaží Moskvu vyprovokovat. Putin je ale ochotný dál jednat. Podle agentury Bloomberg nabídly USA Rusku možnost inspekcí na základnách NATO v Rumunsku a Polsku.