„Rusové se při jednáních snaží druhou stranu dostat pod tlak a vyčerpat ji. Stejné taktiky používají i dnes,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy bývalý americký diplomat Donald Jensen.

Petrohradské ekonomické fórum není zdaleka jen o byznysu, ale také o politice. Rusové podobné návštěvy prezentují jako důkaz, že navzdory válce a sankcím nejsou mezinárodně izolovaní.

Rusové podle nejnovějšího průzkumu ztrácejí důvěru v prezidenta Vladimira Putina. Důvodem je zejména to, že Kreml v zemi v poslední době výrazněji omezuje internet, blokuje Telegram a VPN služby.

Ruský prezident Vladimir Putin doufá v plné obnovení vztahů mezi Ruskem a Spojenými státy. Další kroky však podle něj závisí na USA.

Vladimir Putin a Donald Trump spolu budou v nejbližších dnech jednat. Nabízí se i možnost trojstranného setkání za účasti ukrajinského prezidenta. Putin ale řekl, že pro schůzku se Zelenským zatím nejsou podmínky.

Dalších 3000 těl padlých vojáků je Rusko ochotno předat Ukrajině v případě dohody. Moskva je také připravena opět zasednout k jednacímu stolu a v dlouhodobém horizontu snížit výdaje na obranu.

Situace si podle mluvčího Dmitrije Peskova schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem vyžaduje. Nic konkrétního však ohledně schůzky domluveno není. Putin také volal s Módím, odsoudil útok v Kašmíru a přijal pozvání do Indie.

Ve vzdušné válce sáhly obě strany v posledních dnech po silných zbraních. Rusko po dlouhé době nasadilo větší počet řízených střel, Ukrajina poprvé použila americké střely ATACMS k útoku na ruské území.

Ukrajinské selhání u Vuhledaru Rusko přibližuje k velkému úspěchu v oblasti, jíž se chce Kreml zmocnit.

Tempo ukrajinské ofenzivy v ruské Kurské oblasti zpomalilo, nicméně útočící jednotky se pokoušejí prorazit obranou u městečka Koreněvo. V Doněcké oblasti naopak dál útočí Rusové a dostávají obránce do nepříjemné situace.

Rusko na Ukrajině pokračuje v ofenzivní strategii, ačkoliv zjevně nemá absolutní převahu a jeho útoky probíhají v podstatě tempem pěšího vojáka. Zásadní porážka ukrajinských sil se podle řady analytiků zdá nepravděpodobná.

Na Vladimira Putina je vydaný zatykač Mezinárodního trestního soudu. Na základě toho by měla Jihoafrická republika ruskou hlavu státu zatknout v případě, že se dostaví na očekávaný summit BRICS. Země se ale bojí o svou bezpečnost.

Ruské jednotky nadále pokračují v pokusu o obklíčení Bachmutu. Nově se také pokusily zaútočit na jižní, Záporožské frontě.

Invazní jednotky v Luhanské oblasti kladou tisíce „dračích zubů“ a hloubí dlouhé kilometry příkopů a zákopů. Na jihu zase horečně staví nové mosty.

Iniciativu ve válce jednoznačně přejímá ukrajinská armáda. Přesto ruské jednotky dál pokračují v oblasti fronty kolem měst Soledar a Bachmut v útocích, které se nezdají mít valného smyslu.

Na severu Ukrajiny vzniklo „území nikoho“. Na jihu zřejmě zdárně pokračuje pomalá, ale celkově zatím úspěšná ukrajinská ofenzíva u Chersonu.

V některých částech fronty se po měsících bojů není kde skrýt před děly a raketomety. Úspěchy ruských jednotek proto zůstávají spíše sporadické. Pokrok zaznamenaly u Chersonu, kde měly být podle očekávání v defenzivě.

Ruským jednotkám se v posledních dnech poprvé podařilo prorazit skrze roky budovanou linii zákopů a bunkrů na východní donbaské frontě.

V Mariupolu podle některých zpráv mělo dojít k chemickému útoku, tvrzení ovšem není dobře podloženo. Na jiných částech bojiště se dál soustřeďovaly ruské síly, boje probíhaly v menším měřítku na několika místech.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v pátek při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti dalšímu rozšíření Severoatlantické aliance. NATO vyzvali, aby si nepočínalo jako za studené války.