Před hrozícím konfliktem se některé země snaží na poslední chvíli Ukrajinu vyzbrojit. Je totiž zřejmé, že její armáda se té ruské nevyrovná ani na papíře. Nabízíme konkrétní čísla i kvalitativní srovnání síly obou států.
Na síti X prezident upřesnil, že se k podpoře Ukrajiny zavázaly všechny státy kromě Maďarska. Dodal že úspěch Kyjeva je podle něj v životním zájmu Západu.
Podle jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola představují pevnější vazby Ruska a Jižní Koreje hrozbu pro Evropu. I proto se zúčastní summitu NATO. Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong mezitím Juna obvinila z eskalace napětí.
Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek.
Podle ruských činitelů drony zasáhly několik regionů včetně Voroženské či Leningradské oblasti. Zneškodněné drony při pádu nachápaly škody na infrastruktuře a obytných budovách.
„V oblasti Avdijivky odrazila ukrajinská armáda 14 útoků okupantů u Lastočkyne,“ uvedl ukrajinský velitel Tarnavskyj. Lastočkyne přitom leží nedaleko od Avdijivky.
Ukrajina ve středu čelila dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. V Kyjevě úder zranil nejméně 11 lidí a poškodil vedení vysokého napětí a rozvod tepla.
Startuje summit NATO. Už v předvečer přinesl průlom v otevření cesty Švédska do Aliance, zato Ukrajina zatím na členství nejspíš pomýšlí marně. „NATO by se ocitlo v přímém konfliktu s Ruskem,“ říká analytik Ondřej Ditrych.
Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg uvedl, že Západ musí být připraven Ukrajinu dlouhodobě podporovat. Rusko je podle něj připraveno ve válce pokračovat a potenciálně zahájit novou ofenzivu.
Jedině Rusko může do budoucna poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, tvrdí ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Na pokračování mírových rozhovorů to ale v tuto chvíli nevypadá.
Den po dni sledujeme, čemu a jak se věnují ruská média. Smyslem je přinést vhled do toho, na jaké informace narazí ruský čtenář, když otevře domácí zdroje. Ukázku, jak pracuje ruská propaganda.
„Rusko využívá Turecko proti Západu. Velice se mu hodí, že člen NATO vystupuje tímto disidentským způsobem,“ komentuje pro SZ turkolog Tomáš Laně postoj Ankary k válce na Ukrajině. Turecko teď bude hostit rozhovory obou zemí.
Kabinet Petra Fialy schytává kritiku za to, že zatímco mluví o šetření, má na rozdíl od toho Babišova několik ministrů navíc. Mezi nimi i ministra pro evropské záležitosti, který má na starost české předsednictví Rady EU.
Ve Finsku se stále hlasitěji mluví o možnosti vstupu do Severoatlantické aliance. Zemi zneklidňuje situace na ukrajinsko-ruských hranicích a také varování Moskvy namířené proti Finsku a sousednímu Švédsku ohledně členství v NATO.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Tématem jednání budou ruské bezpečnostní požadavky.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg mluvil už v úterý o brzkém svolání Rady NATO-Rusko kvůli napětí na ukrajinských hranicích. Rozhovory ale podle něj musí být smysluplné a brát v potaz zájmy Kyjeva.
Napětí mezi Ruskem a NATO neutichá. Z jedné strany na druhou létají slova o „zaplacení vysoké ceny“ nebo „překračování červených linií“. NATO se obává napadení Ukrajiny, Rusko zase mluví o hrozbě západního útoku.
Lídři zemí Severoatlantické aliance se sešli v Bruselu. Jednají o strategii NATO do konce dekády a ve středu jejich pozornosti jsou hlavně vztahy s Ruskem a Čínou.
Česko je připraveno jednat o přesunu sochy sovětského maršála Ivana Koněva do Ruska. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka je důležité, aby Česko dodržovalo závazky plynoucí ze smlouvy s Ruskem z roku 1993.