Informace USA, že Severní Korea vyslala do Ruska tisíce svých vojáků, ruský diktátor Vladimir Putin nepopřel. Zároveň prohlásil, že je na Moskvě, jak s pomocí ze spřáteleného státu naloží.

Ruský prezident Vladimir Putin se v Moskvě setkal se svým palestinským protějškem Mahmúdem Abbásem. Řešili spolu především situaci na Blízkém východě. Putin během schůzky potvrdil, že podporuje vytvoření palestinského státu.

Podle jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola představují pevnější vazby Ruska a Jižní Koreje hrozbu pro Evropu. I proto se zúčastní summitu NATO. Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong mezitím Juna obvinila z eskalace napětí.

Rusko podle Putina v reakci na debaty v NATO uvažuje o změně jaderné doktríny. Členské státy NATO diskutují o možném rozmístění více jaderných zbraní i zvýšení stavu jejich pohotovosti.

Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nepočítá s mobilizací, jelikož má v armádě dost dobrovolníků. Putin také zdůraznil, že jeho země má více jaderných zbraní, než Evropa.

Podle Putina je Rusko připraveno jaderné zbraně použít pokud by byla ohrožena jeho existence. Zároveň ale řekl, že ne všechno nyní k jaderné válce spěje.

Moskva podle Bílého domu pracuje na jaderné zbrani proti satelitům. Rusko to ale odmítá s tím, že žádný takový projekt neexistuje.

Ruské námořnictvo slavnostně zařadilo do arzenálu dvě nové ponorky na jaderný pohon nazvané Car Alexandr III. a Krasnojarsk. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina mají brzy sloužit v Pacifiku.

Putin sám připomněl Hirošimu a Nagasaki, dokládá expertka na jaderné odzbrojení z Harvardu Mariana Budjerynová změnu ruské doktríny. V rozhovoru pro SZ vysvětluje i to, proč izraelské jaderné zbraně v boji s Hamásem nehrají roli.

První ruské jaderné hlavice byly dopraveny do Běloruska, oznámil v pátek na ekonomickém fóru v Petrohradu Vladimir Putin.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek na setkání v Soči sdělil svému běloruskému protějšku Alexandru Lukašenkovi, že Moskva zahájí rozmisťování taktických jaderných zbraní v Bělorusku 7. a 8. července.

Krok ruského prezidenta Vladimira Putina povede podle analytiků k další eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem.

Ruský prezident plán pozastavit účast na smlouvě oznámil minulý týden. Ministerstvo zahraničí pak nicméně uvedlo, že Moskva bude v dodržování závazků pokračovat.

Putin stále častěji prezentuje válku jako rozhodující okamžik ruských dějin a tvrdí, že je ohrožena samostatná budoucnost Ruska a jeho lidu.

Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.

Podle šéfa Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga Rusko ví, že jaderný konflikt nemůže vyhrát. Řekl také, že NATO by svůj jaderný arzenál nasadilo jen v „extrémně vzdálených“ okolnostech.

ANALÝZA. Rusko má propracovanou strategii využití jaderných zbraní v případě hrozícího neúspěchu v konvenční válce. Ale prohrává na Ukrajině už dost, nebo ještě ne? Hranice, kdy by Kreml nasadil jaderný arzenál, je neostrá.

„Představte si, že ukrajinská agrese Rusko donutí proti ukrajinskému režimu nasadit tu nejhrozivější zbraň. Věřím, že NATO ani v takovém případě přímo do konfliktu nezasáhne,“ tvrdí bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv.

„Rusko ztratilo svůj klíčový trh a kvůli sankcím se nedostane k technologiím potřebným k těžbě plynu na dalekém severu,“ říká v rozhovoru pro SZ ředitel odboru pro klima a energetickou bezpečnost v NATO Michael Rühle.

Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?