Zbraň, která může nést atomovou hlavici, podle Putina svou silou překonala mezikontinentální balistickou střelu Sarmat, na Západě přezdívanou Satan II. Ruský prezident se o Poseidonu poprvé zmínil před sedmi lety.
Ruský prezident Vladimir Putin zopakoval svou nabídku Spojeným státům, aby obě země o rok prodloužily smlouvu Nový START. Zároveň varoval před jadernými testy.
Platnost smlouvy Nový START mezi USA a Ruskem, která stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče, vyprší příští rok v únoru. Dle šéfa Kremlu Vladimira Putina má Rusko zájem smlouvu o rok prodloužit.
Cílem nové doktríny je podle Kremlu dát potenciálním nepřátelům na srozuměnou, že je nevyhnutelně postihne odplata, pokud by na Rusko či jeho spojence zaútočili, poznamenala agentura Reuters.
Rusko podle Putina v reakci na debaty v NATO uvažuje o změně jaderné doktríny. Členské státy NATO diskutují o možném rozmístění více jaderných zbraní i zvýšení stavu jejich pohotovosti.
Podle Putina je Rusko připraveno jaderné zbraně použít pokud by byla ohrožena jeho existence. Zároveň ale řekl, že ne všechno nyní k jaderné válce spěje.
Moskva svolala mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, Kyjev volá po mezinárodním vyšetřování. Přesvědčivé důkazy o pádu ruského letadla v Bělgorodské oblasti zatím nepředložila ani jedna strana.
Ruské námořnictvo slavnostně zařadilo do arzenálu dvě nové ponorky na jaderný pohon nazvané Car Alexandr III. a Krasnojarsk. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina mají brzy sloužit v Pacifiku.
Putin sám připomněl Hirošimu a Nagasaki, dokládá expertka na jaderné odzbrojení z Harvardu Mariana Budjerynová změnu ruské doktríny. V rozhovoru pro SZ vysvětluje i to, proč izraelské jaderné zbraně v boji s Hamásem nehrají roli.
Ruská armáda útočí v okolí Chmelnycké jaderné elektrárny již čtvrtou noc po sobě. Středeční útok podle ukrajinských úřadů poškodil okna v areálu zařízení.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov své tvrzení nepodložil konkrétními důkazy. Z ohrožování bezpečnosti největší jaderné elektrárny v Evropě se Kyjev a Moskva vzájemně dlouhodobě obviňují.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek na setkání v Soči sdělil svému běloruskému protějšku Alexandru Lukašenkovi, že Moskva zahájí rozmisťování taktických jaderných zbraní v Bělorusku 7. a 8. července.
Ukrajina tvrdí, že chystaná protiofenziva začne co nevidět. Rusko se ji ale bude nejspíš snažit pozdržet, aby se stihlo lépe připravit. Podle ukrajinské rozvědky plánuje v Záporožské elektrárně provést „masivní provokaci“.
Ruský prezident plán pozastavit účast na smlouvě oznámil minulý týden. Ministerstvo zahraničí pak nicméně uvedlo, že Moskva bude v dodržování závazků pokračovat.
Podle šéfa Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga Rusko ví, že jaderný konflikt nemůže vyhrát. Řekl také, že NATO by svůj jaderný arzenál nasadilo jen v „extrémně vzdálených“ okolnostech.
ANALÝZA. Rusko má propracovanou strategii využití jaderných zbraní v případě hrozícího neúspěchu v konvenční válce. Ale prohrává na Ukrajině už dost, nebo ještě ne? Hranice, kdy by Kreml nasadil jaderný arzenál, je neostrá.
„Představte si, že ukrajinská agrese Rusko donutí proti ukrajinskému režimu nasadit tu nejhrozivější zbraň. Věřím, že NATO ani v takovém případě přímo do konfliktu nezasáhne,“ tvrdí bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv.