Přiškrcení dodávek ruského plynu v důsledku vpádu Ruska na Ukrajinu by pro Evropu bylo náročné a drahé. Náklady na zajištění dodávek odjinud by zaplatil koncový spotřebitel. Rusko ale nemá plyn kam posílat, Evropu potřebuje.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu může ohrozit americké zisky z exportu zkapalněného zemního plynu do Asie. Na evropský trh by však tento krok mohl mít pozitivní cenový efekt, i když jen dočasný.
Francouzský prezident Emmanuel Macron sice mluví o vyslání vojáků na Ukrajinu, jeho země ale letos poslala Rusku už 600 milionů eur za zkapalněný plyn. A není v tom sama.
Evropou zní jedno varování před možným útokem Ruska za druhým. Údajně hrozí už do tří let. Nemělo by ale něco takového být nemožné, když ne kvůli konvenční, tak jaderné síle NATO? Zeptali jsme se tří expertů na jaderné zbraně.
Světoví lídři, vysocí představitelé armády, zpravodajských služeb a jiní političtí představitelé se podělili o jejich reakce v prvních okamžicích války na Ukrajině.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes výrazně zvyšuje, reaguje tak na přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1 z Ruska. Euro kvůli nejistotě spadlo pod hodnotu amerického dolaru.
Česká republika je stále závislá na dodávkách paliva pro jaderné elektrárny Temelín a Dukovany z ruského státního holdingu Rosatom. Jenže přejít k jinému výrobci není tak jednoduché, vysvětluje jaderná inženýrka Lenka Frýbortová.
V současné energetické krizi by Evropě mohla pomoci jedna země, paradoxně je to válčící Ukrajina. Rusko má ale naprosto jiný zájem a situace kolem Záporožské jaderné elektrárny naznačuje, jak ho nejspíš bude chtít prosadit.
Ruská společnost Rosatom začne v blízké době stavět dva jaderné reaktory na území Evropské unie. Konkrétně v Maďarsku, jak potvrdil tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle kterého začne stavba v příštích týdnech.
Invaze na Ukrajinu rozpoutala v Evropě debatu o nutnosti vymanit se z energetické závislosti na Rusku. V posledním díle reportážní série podcastu 5:59 zjišťujeme, jestli se Evropa dokáže úplně odstřihnout od dodávek ruského plynu.
Dotace na výměnu starého kotle za plynový kvůli snížení závislosti na ruském plynu brzy skončí. Existuje však řada podporovaných alternativ. Na výměnu „špinavých“ kotlů budou mít domácnosti o dva roky déle.
Neschopnost Ruska získávat si v sousedství spojence na základě ekonomické spolupráce signalizuje, že ruská ekonomika může být menší než naznačují statistiky, píše v komentáři bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) vynesl rozhodnutí ohledně ruské invaze na Ukrajinu. Podle „prozatímního opatření“ musí ruská armáda pozastavit použití vojenské síly na ukrajinském území.
V Evropě rostou hlasy žádající ukončení závislosti na ruském plynu. Evropská unie sice kvůli ruské agresi na Ukrajině neplánuje jeho okamžité odstřižení, ale ještě do konce tohoto roku chce výrazně omezit dovoz.
Ruský útok na Ukrajinu na sociálních sítích mnoho lidí omlouvá. Nejčastěji se při tom drží několika scénářů, které agresi bagatelizují, nebo se ji snaží na základě polopravd a dezinformací obhájit.
Přiškrcení dodávek ruského plynu v důsledku vpádu Ruska na Ukrajinu by pro Evropu bylo náročné a drahé. Náklady na zajištění dodávek odjinud by zaplatil koncový spotřebitel. Rusko ale nemá plyn kam posílat, Evropu potřebuje.
Svět obletěla zpráva americké rozvědky, že Rusko plánuje možnou vojenskou ofenzivu proti Ukrajině. Podle těchto informací by mohla být zahájena již počátkem roku 2022 a mělo by se jí účastnit odhadem 175 tisíc vojáků.
Pro premiéra Babiše je vyřešení plynové krize důležité i z podnikatelských důvodů. Omezení výroby v jeho německé chemičce SKW Piesteritz se podle bývalého finančního ředitele dotkne i některých dalších podniků koncernu Agrofert.