V Česku se rozběhla humanitární pomoc lidem na Ukrajině, kterou v noci na čtvrtek napadlo Rusko. Češi už začínají posílat peníze a přispívají tak na zdravotnický materiál i nákup potravin.
Rusko oznámilo, že změní svou jadernou doktrínu tak, aby se vztahovala i na hrozbu ze strany Ukrajiny. Pomyslné varování z Moskvy přichází v době, kdy západní státy jednají o ukončení zákazu používání zbraní na ruské území.
Kyjev dlouhodobě obviňuje Moskvu, že po začátku plnohodnotné invaze protiprávně odvlekla z obsazených míst přes 19 tisíc dětí na ruské území. Osm chlapců a jedna dívky se teď na Ukrajinu vrátili.
Česká iniciativa na nákup munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu pokračuje. Někteří ale kritizují její pomalost. Podle ministra zahraničí však není možné na dodavatele ze třetích zemí tlačit. Pro společnou iniciativu EU není vůle.
„V první fázi by americká pomoc měla vést ke stabilizování fronty, v delším horizontu by pak mohla umožnit Ukrajincům provádět nejen defenzivní operace, ale přejít do protiútoku,“ říká k sobotnímu rozhodnutí politolog Jan Šír.
Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu, řekl Petr Pavel.
Kromě praček, notebooků a dalších elektrospotřebičů i tuny a tuny ukrajinského obilí. Rusko podle Ukrajinců drancuje na okupovaném území i ocel, kterou rozprodává po celém světě.
Válka Ruska na Ukrajině může trvat roky. Řekl to v rozhovoru s německým listem Bild am Sonntag generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg.
Obyvatelé EU podporují humanitární pomoc pro Ukrajinu, většina se staví kladně i k přijímání uprchlíků nebo k zavedení ekonomických sankcí vůči Rusku. Menší shoda už je na dodávkách vojenského vybavení, ukazuje nový Eurobarometr.
Jeden z obrněných vlaků, které využívá ruská armáda, byl spatřen na ukrajinském území. Souprava se objevila nedaleko města Melitopol, jež je pod kontrolou okupantů.
Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech pro odchod obyvatelstva s možným dočasným příměřím v jejich okolí, vyplývá to z prohlášení obou stran po čtvrtečním jednání.
Už před invazí se o nich mluvilo jako o zbrani, která může Ukrajině pomoct omezit dominanci Ruska na obloze a ovlivnit tak celkový poměr sil. Západ jich teď posílá nejméně stovky. Jak velkou pomoc Stingery pro Ukrajinu znamenají?
Města na východě jako Kramatorsk a Charkov, ale i Kyjev a Ivano-Frankivsk asi 160 kilometrů od ukrajinských hranic. To všechno jsou cíle, na které se Rusko zaměřilo.
Britský premiér Boris Johnson při své návštěvě Ukrajiny uvedl, že Spojené království pevně stojí za Ukrajinou. Zemi navštívil v době, kdy se stále více obává ruské invaze, u hranic se totiž hromadí desetitisíce ruských vojáků.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken upozornil na ruské plány na další zvýšení počtu vojáků na ukrajinských hranicích. Rusko mezitím vyzvalo Spojené státy, aby neposílaly na Ukrajinu další zbraně a soustředily se na diplomacii.
Rusko přitvrzuje i v kyberprostoru. Británie a USA vyslaly své experty do Kyjeva s hlavním posláním: čelit případnému ruskému kybernetickému útoku na ukrajinskou energetickou síť, bankovní systém a další klíčovou infrastrukturu.