Podle zdroje z EU sdílel Péter Szijjártó během jednání aktuální informace s Moskvou, včetně možných řešení. Zjištění vyvolalo reakce politiků či polského premiéra Tuska, který mluví o dlouhodobém podezření.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie nedosáhli dohody na dvacátém balíku sankcí proti Rusku. EU chtěla dosáhnout shody na nových omezeních vůči Rusku do čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února.
Rusko a Ukrajina si vyměnily 157 zajatců z každé strany konfliktu. Dohoda o tom vzešla z aktuálních jednání v Abú Dhabí, kde se konaly třístranné rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. Zelenskyj uvedl, že na jednání brzy navážou.
Petr Macinka, jenž od pondělí dočasně vede Ministerstvo životního prostředí, se nemůže zúčastnit jednání unijních ministrů. Česko na něm nebude zastupovat náměstek, jak je zvykem v případě absence ministra, ale slovenský ministr.
Prezident Petr Pavel dnes na Hradě přijal možného příštího premiéra Andreje Babiše. Chtěl od něj slyšet, jak vyřeší střet zájmů. Babiš ale po schůzce jen zopakoval, že to prezidentovi vysvětlí. Zdržuje šéf ANO sestavování vlády?
To, že Rusko z tankerů vypouští a ovládá drony, které posílá do evropských zemí, je podle Zelenského „dalším důvodem, proč by Baltské moře i další moře měla být uzavřena pro ruské tankery, přinejmenším pro stínovou flotilu“.
Některé české firmy se objevily na ukrajinském sankčním seznamu. Jejich zboží totiž putuje do Ruska, kde může sloužit i k výrobě zbraní. I když o některých má stát informace, odhalit všechny a zamezit jejich obchodům je složité.
Skoro 20 evropských ministrů zahraničí společně s Ukrajinou podpořili speciální tribunál, který by měl dohnat k zodpovědnosti ty, co stojí za agresí na Ukrajině. Podle Rady Evropy by mohl začít fungovat příští rok.
Rusko čekají další sankce ze strany EU. Tentokrát se zaměří na lodě, vývoz hliníku a chrómu. Omezení se týkají i osob a firem, které se podílejí ruské agresi vůči Ukrajině.
Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti, oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině.
V důsledku činů Viktora Orbána v posledních dnech s ním nebude Evropská komise plně spolupracovat při neformálním jednání ministrů. Bojkot plánují také ministři zahraničních věcí EU v případě srpnového maďarského summitu.
Podle prezidenta Petra Pavla je Rusko tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost a pro spojence NATO. Řekl to dnes na přednášce na NATO Defense College v Římě. Zdůraznil i nutnost další podpory Ukrajině.
Srbsko dlouhodobě lavíruje mezi Ruskem a Západem, ale teď se dostává pod tlak. K uvalení sankcí na jednoho z nejbližších spojenců teď vyzval i srbský ministr hospodářství.
Jedinou otázkou je čas, kdy bude Rusko připravené na další strategické ohrožení Západu, řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis. Západ dle něj nedostatečně odstrašuje Rusy od další agrese.
„Rusko využívá Turecko proti Západu. Velice se mu hodí, že člen NATO vystupuje tímto disidentským způsobem,“ komentuje pro SZ turkolog Tomáš Laně postoj Ankary k válce na Ukrajině. Turecko teď bude hostit rozhovory obou zemí.
Kabinet Petra Fialy schytává kritiku za to, že zatímco mluví o šetření, má na rozdíl od toho Babišova několik ministrů navíc. Mezi nimi i ministra pro evropské záležitosti, který má na starost české předsednictví Rady EU.
Setkání amerického prezidenta Joea Bidena s ruským protějškem Vladimirem Putinem skončilo předčasně. Podle Putina bylo jednání konstruktivní, podle Bidena si Rusko zoufale snaží udržet postavení světové velmoci.
Maďarsko se opět postavilo proti tvrdšímu znění deklarace vůči Rusku. Minulý týden se jednalo o reakci vysokého představitele unijní zahraniční politiky Borrella, tento týden o vyjádření Visegrádské skupiny.