Prezident řekl, že příležitostí k třístrannému jednání mezi USA, Ukrajinou a Ruskem by mohl být prosincový summit G20 v Miami na Floridě, kam je pozván i ruský prezident Vladimir Putin.

Po parlamentních volbách chtělo Rusko údajně obnovit jednání s Ukrajinou, ta ale uúdajně deřila na volební místnosti. Ukrajina v minulosti opakovaně navrhovala zastavení bojů, Rusko příměří spojuje s řadou podmínek.

Nejspíš poprvé od začátku války si ruská armáda vybrala za cíl americkou společnost. Při raketovém útoku v Kyjevě zničila podnik firmy Terminal Autonomy, který vyrábí pokročilé útočné drony.

Rusko podniklo jeden z největších dronových útoků na Ukrajinu, když během 24 hodin vyslalo téměř 1000 bezpilotních prostředků. Většinu z nich se podařilo zneškodnit, přesto si útoky vyžádaly osm obětí.

Ukrajinské síly udeřily na továrnu v Uljanovsku, kde se vyrábějí vojenská transportní letadla, a na letecké opravny v Novgorodské oblasti, kde poškodily hangár pro obsluhu letadel.

Steve Witkoff ráno vyzdvihoval úspěch svého šéfa Donalda Trumpa a mluvil o pokroku. Ze všech ostatních dostupných kanálů ale momentálně přicházejí náznaky o pokračujících sporech.

Rusko by podle ukrajinské rozvědky mohlo během vánočních oslav zinscenovat útok na církevní budovu a obvinit z něj Kyjev.

Po více než měsíci proběhne další výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Jednalo by se až o 1200 Ukrajinců, uvedl předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov.

Rusové v noci ze čtvrtka na pátek podnikli útok na kritickou infrastrukturu Kyjeva, část města se poté ocitla bez proudu. Ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny ruské drony zasáhly několik cílů a vyžádaly si nejméně jednu oběť.

Protivzdušná obrana Ruska sestřelila desítky ukrajinských bezpilotních letounů v různých oblastech země. Dva z nich zneškodnila v blízkosti druhého největšího města, Petrohradu.

Kyjev hlásil v noci požáry několika bytů po úderech Ruska, v jednom z nich zemřeli dva lidé. Ukrajinci vyslali několik dronů na Moskvu, kde se musela uzavřít všechna důležitá letiště.

USA uzavřely se zeměmi dvě samostatné dohody, ve kterých souhlasily s přerušením těchto vzájemných útoků. Podle Moskvy příměří platí od 18. března.

Spojené státy se pod vedením prezidenta Trumpa rázně vrhly na řešení války na Ukrajině. Jejich administrativa se sešla s ruskou stranou. Evropu i samotnou Ukrajinu přitom nechala na druhé koleji. Co chce Amerika vyjednat?

Aby Ukrajina v Africe uspěla, měla by zdůrazňovat témata, která tolik nesouvisí s válkou, doporučuje jihoafrický analytik Denys Reva. Zmiňuje humanitární pomoc a únosy ukrajinských dětí do Ruska.

Ukrajina plán útoku na ruskou Kurskou oblast podle dostupných informací nesdílela ani s Američany. Dlouho to byl naopak Kyjev, který varoval před hrozbou ruského útoku v těchto místech, což mu pak pomohlo „skrýt“ přesuny jednotek.

Výměnu zajatců podle Moskvy i Kyjeva pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty, podobně jako červnovou výměnu 90 zajatců z každé strany.

Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Ukrajina hlásí sestřelení všech 18 ruských raket, včetně šesti nadzvukových střel Kinžal. Rusko zase tvrdí, že zasáhlo systém Patriot. Tvrzení ale nelze nezávisle ověřit.

Že se blíží další ukrajinský protiútok, tuší i Rusové. Na frontě budují zákopy a nervózní je i vůdce vagnerovců. Rychlý průlom se ale čekat nedá a navzdory přesvědčení expertů, že „něco“ přijde, některé faktory svědčí o opaku.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na návštěvě v Kyjevě podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem Evropské unie. Rusku naproti tomu věští úpadek.

AKTUALIZUJEME. Rusko začalo v sobotu snižovat počty pracovníků na zastupitelských úřadech na Ukrajině. Také americké ministerstvo zahraničí dalo dnes pokyn k odjezdu z Kyjeva diplomatům, kteří nezastávají kriticky důležité funkce.