Evropa podle maďarského premiéra propásla příležitost jednat s ruským prezidentem Putinem, když byl u moci americký prezident Joe Biden, a nyní jí hrozí, že o její budoucnosti bude rozhodnuto bez její účasti.
Protivzdušná obrana Ruska sestřelila desítky ukrajinských bezpilotních letounů v různých oblastech země. Dva z nich zneškodnila v blízkosti druhého největšího města, Petrohradu.
Rusko nabídlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání v Istanbulu, proběhla by příští pondělí. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova Rusko nadále trvá na neutralitě Ukrajiny a odmítá důraz na zachování její celistvosti.
Na čtvrteční mírová jednání s Ukrajinou nepřijede do Istanbulu ruský prezident Putin ani jeho americký protějšek Trump. Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana je to důkaz, že o klid zbraní nestojí.
Spojené státy se pod vedením prezidenta Trumpa rázně vrhly na řešení války na Ukrajině. Jejich administrativa se sešla s ruskou stranou. Evropu i samotnou Ukrajinu přitom nechala na druhé koleji. Co chce Amerika vyjednat?
Rijád hostil jednání o válce na Ukrajině, ale bez Kyjeva. Saúdové se během války stali překvapivě jedním z hlavních mediátorů mezi bojujícími stranami. Korunní princ má dobrý vztah s Putinem a pravidelně se potkává i se Zelenským.
Země s počtem lidí jako Praha má osm tisíc vojáků a vedle toho asi 15 tisíc bojeschopných rezervistů. Plány estonské obrany se bez nich neobejdou. „Pokud Ukrajina padne, Rusko zaútočí,“ je přesvědčený mluvčí rezervistů Neeme Brus.
Severoatlantická aliance podle mluvčího Kremlu podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí před více než dvěma lety.
Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek.
Podle ruských činitelů drony zasáhly několik regionů včetně Voroženské či Leningradské oblasti. Zneškodněné drony při pádu nachápaly škody na infrastruktuře a obytných budovách.
Ukrajina ve středu čelila dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. V Kyjevě úder zranil nejméně 11 lidí a poškodil vedení vysokého napětí a rozvod tepla.
Startuje summit NATO. Už v předvečer přinesl průlom v otevření cesty Švédska do Aliance, zato Ukrajina zatím na členství nejspíš pomýšlí marně. „NATO by se ocitlo v přímém konfliktu s Ruskem,“ říká analytik Ondřej Ditrych.
Jedině Rusko může do budoucna poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, tvrdí ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Na pokračování mírových rozhovorů to ale v tuto chvíli nevypadá.
Válka Ruska na Ukrajině může trvat roky. Řekl to v rozhovoru s německým listem Bild am Sonntag generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg.
Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech pro odchod obyvatelstva s možným dočasným příměřím v jejich okolí, vyplývá to z prohlášení obou stran po čtvrtečním jednání.
Návrhy jasně ukážou, že jsme připraveni sednout si a jednat o kontrole zbrojení, o raketách či větší transparentnosti ve vojenských otázkách, uvedl v rozhovoru pro Spiegel šéf NATO Jens Stoltenberg.
Cvičení probíhá ve Voroněžské, Belgorodské, Brjanské a Smolenské oblasti, informovala agentura Interfax. První tři jmenované regiony přímo sousedí s Ukrajinou, Smolenská oblast pak leží nedaleko od ukrajinských hranic.
Přijetí návrhu na jednání dříve potvrdilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí, o formátu i času se podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové jedná.
Napětí mezi Ruskem a NATO neutichá. Z jedné strany na druhou létají slova o „zaplacení vysoké ceny“ nebo „překračování červených linií“. NATO se obává napadení Ukrajiny, Rusko zase mluví o hrozbě západního útoku.