Ministryně obrany Jana Černochová v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekla, že základna USA v Česku není na stole a nikdo o ní nevyjednává. Do Spojených států jede řešit modernizaci armády a obměnu staré techniky za novou.
Armáda USA připravila pro prezidenta Donalda Trumpa plány úderů na íránskou energetiku a jaderná zařízení. Zahrnují i nasazení „matky všech bomb“ GBU-43/B. Panují však pochyby, zda dokáže zničit cíle hluboko v podzemí.
Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že sankce mají vyvinout další ekonomický tlak na Teherán. VTB v posledních třech letech otevřela pobočky v Íránu.
Vzájemné útoky mezi Spojenými státy a Íránem pokračovaly v noci na středu. USA uvedly, že cílem jejich úderů bylo snížit schopnost Íránu útočit na obchodní lodě. Ten naopak pokračoval v útocích na Bahrajn, Kuvajt a Jordánsko.
Již během příštích 24 hodin by mohla být dokončena mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem. Uvedl to pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, podle něhož se země připravuje na její elektronické podepsání.
Do Pákistánu mají v sobotu odletět američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner na další mírová jednání, mají se tam setkat s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Není přitom jasné, kdy vyjednávání začnou.
Do hlavního města Pákistánu, který zprostředkoval příměří mezi Íránem a USA, dorazila americká a íránská delegace. „Jednání začala a vyvíjejí se dobře,“ řekl agentuře AP informovaný pákistánský zdroj.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že zváží stažení Američanů ze Severoatlantické aliance. Ministr zahraničí Marco Rubio dříve uvedl, že po skončení války v Íránu bude muset USA přehodnotit svoje vztahy v rámci aliance.
Pákistán, který sám čelí několika regionálním konfliktům, se snaží vystupovat jako prostředník mezi znepřátelenými stranami. Pokud uspěje, dostal by zároveň šanci oprášit zašlou diplomatickou slávu v regionu.
Pákistán se snaží stát mediátorem konfliktu na Blízkém východě. V nejbližších dnech má hostit klíčová jednání, která mají ukončit měsíc trvající boje mezi USA, Izraelem a Íránem.
Šéf Bílého domu Donald Trump znovu naznačil, že by USA nemusely pomoci členským státům NATO v případě potřeby. Zdůvodnil to tím, že Severoatlantické aliance se nezapojila do konfliktu na Blízkém východě.
Diplomaté z trojice zemí mají údajně pomáhat předávat vzkazy mezi Washingtonem a Teheránem. Podle Donalda Trumpa jednání probíhají i přímo mezi USA a Íránem, ten to ale podle tamních státních médií popřel.
Bombardéry B-2, stíhačky páté generace F-35, drony i střely Tomahawk. Spojené státy a jejich spojenci nasadili při úderech na Írán široké spektrum moderní vojenské techniky.
Dánsko bylo možná přehlíženým, ale zároveň výjimečně oddaným spojencem USA. Kodaň přijímala cíle USA za své a třeba v Afghánistánu krvácela jako nikdo v NATO. Nešlo o náhodu, ale politiku, která teď ovšem přestala dávat smysl.
Plavidla, na které USA uvalily sankce, přepravovala íránskou ropu v hodnotě stovek milionů dolarů. Sankce se týkají devíti plavidel stínové flotily Íránu a osmi firem, které jsou s nimi spojeny.
USA stáhnou část svých vojáků ze země, se zprávou přišlo rumunské ministerstvo obrany. Momentálně jsou jich tam 3000, zůstane jich zhruba třetina. Krok byl vzhledem k prioritám americké administrativy podle ministerstva očekávaný.
„V nejbližších dnech Spojené státy uvalí nové sankce zaměřené na Írán, včetně jeho dronových a raketových programů“, uvedl poradce Bílého domu pro bezpečnost. Jejich cílem budou také íránské Revoluční gardy a ministerstvo obrany.
„Závazek kolektivní obrany NATO je neměnný,“ řekla na Mnichovské bezpečnostní konferenci viceprezidentka USA Kamala Harrisová. Očividně tím reagovala na Donalda Trumpa, jehož postoj k NATO je vnímán jako kontroverzní.
Slovensko nemá problém s tím, že by část příštího roku mnohonárodnostnímu bojovému uskupení v NATO na Slovensku místo České republiky velelo Španělsko.