Ministr zahraničí Ukrajiny ve středu uvedl, že bojové úspěchy země zajistily vojákům přístup na okupovaný poloostrov Krym. Ukrajinské síly tímto rozdělily ruské území na dvě části. To by mohlo Moskvě zkomplikovat zásobování.

Moskva anektovala Krym v roce 2014, ale většina světa jej jako ruské území neuznává. Budoucí status poloostrova zřejmě bude klíčovým prvkem při jakýchkoli jednáních o ukončení současných bojů.

Chorvatsko se opět projevilo svými proruskými názory. Kromě kritiky dodávek zbraní tamní prezident dokonce neváhal ani s tvrzením, že podle něj Krym již nikdy nebude součástí Ukrajiny.

Rusko vyhošťuje estonského velvyslance v Moskvě a snižuje diplomatické vztahy se touto pobaltskou zemí na úroveň chargés d'affaires. Tallinn zareagoval na krok Moskvy vypovězením ruského ambasadora ze země.

Náhlý či přímý skok od militaristické, nespravedlivé a jednotlivcem hluboce pohrdající společnosti k fungující parlamentní demokracii je bohužel v Rusku nemožný.

Steinmeier přicestoval dnes ráno do Kyjeva vlakem. Během dne bude jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Symbol ruské anexe Krymu zachvátily plameny. Útok na Krymský most, který silně zasáhl hrdost Rusů, může Moskva znatelně pocítit i přímo na frontě. Ve vzduchu také visí možná odplata, tvrdí bezpečnostní analytici.

Je třeba, aby válku pocítili i běžní Rusové, uvedlo ukrajinské velení. Za příklad této strategie označilo srpnové údery na Krymu.

Ruské ministerstvo obrany označilo výbuchy muničního skladu a trafostanice na okupovaném Krymu za sabotáž. I výroky ukrajinských představitelů naznačují, že by za nimi mohl stát Kyjev. Krymské úřady vyhlásily výjimečný stav.

Ruský režim chystá od září rozsáhlé změny ve studijních plánech zahrnující povinné exkurze nebo jednotnou výuku historie. Podle odborníků mají za cíl prohloubit propagandu a militarizovat společnost od její nejmladší generace.

Ruské školáky čekají od září nové lekce o „hodnotách ruské společnosti“. Nový předmět se má zaměřit na „hodnoty ruské společnosti zakotvených v národní bezpečnostní strategii“.

Slova o potřebě „neponížit“ Rusko rozzlobila ukrajinské vládní politiky.

Berlín vnímá odmítnutí návštěvy prezidenta Steinmeiera na Ukrajině jako potupu. Kyjev se sice zachoval nediplomaticky, ale racionálně. Od Německa potřebuje těžkou výzbroj pro boj s Ruskem, symbolická gesta mu nepomohou.

Valné shromáždění OSN odhlasovalo pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Pro návrh se vyslovilo 93 států, proti jich bylo 24. Co přesně to pro Rusko bude znamenat?

„Rusko využívá Turecko proti Západu. Velice se mu hodí, že člen NATO vystupuje tímto disidentským způsobem,“ komentuje pro SZ turkolog Tomáš Laně postoj Ankary k válce na Ukrajině. Turecko teď bude hostit rozhovory obou zemí.

Ukrajinci se připravují na možnou invazi ruských sil. Lidé doplňují zásoby jídla a budují místa, kam by se v případě války mohli schovat.

Kabinet Petra Fialy schytává kritiku za to, že zatímco mluví o šetření, má na rozdíl od toho Babišova několik ministrů navíc. Mezi nimi i ministra pro evropské záležitosti, který má na starost české předsednictví Rady EU.

Viceadmirál Kay-Achim Schönbach odstoupil z funkce šéfa německého námořnictva. Veřejně prohlásil, že Ukrajina už nikdy nezíská Krym zpátky a že Vladimir Putin si zaslouží respekt. Kyjev se proti jeho slovům odradil.

Dění v souvislosti s koronavirovou epidemií sledujeme v online reportáži.

Ruský prezident Vladimir Putin prozradil, že mu po nástupu k moci nabízeli dvojníka, aby jej zastupoval při potenciálně nebezpečných událostech. Tajný plán ale podle svých slov odmítl.