Pařížané a lidé z okolí hlavního města, ženy, manažeři, důchodci – to jsou skupiny Francouzů, jejichž většinovou důvěru získal staronový prezident Emmanuel Macron. Jeho soupeřka Marine Le Penová našla podporu naopak u dělníků.
Šance Marine Le Penové na zvolení francouzskou prezidentkou v roce 2027 podle průzkumů rostou. Kandidaturu jí však může zmařit výrok soudu, který v Paříži začíná v pondělí.
Ani dva měsíce po volbách není ve Francii na obzoru dohoda o nové vládě. Když prezident Macron odmítl jmenovat premiérkou kandidátku vítězné levicové koalice, vyzvala levice k protestům.
Pařížská prokuratura zahájila předběžné vyšetřování kampaně Marine Le Penové před prezidentskými volbami v roce 2022 kvůli podezření z nezákonného financování.
Jak slovní nenávistné útoky, tak i fyzická napadení se týkají pravicových i levicových politiků, politických spolupracovníků a úředníků. Představitelé stran násilí odsuzují.
Po nedělním vítězství Národního sdružení se někteří kandidáti vzdali možnosti účastnit se druhého kola parlamentních voleb. Učinili tak, aby předešli výhře strany Marine Le Penové a tříštěním hlasů mezi podobnými stranami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je v Praze. Setkává se s prezidentem Pavlem i předsedou vlády Fialy a obecně má nabitý program. Tak nabitý, že na něco zapomíná. Další koláž populárního grafika pro SZ.
Francouzské parlamentní volby vyhrál blok prezidenta Macrona. Získal však jen 245 křesel, takže nedosáhl na absolutní většinu, k níž je třeba 289 křesel. Strana Le Penové získala 89 poslanců, což je nejvíce v její historii.
Pařížané a lidé z okolí hlavního města, ženy, manažeři, důchodci – to jsou skupiny Francouzů, jejichž většinovou důvěru získal staronový prezident Emmanuel Macron. Jeho soupeřka Marine Le Penová našla podporu naopak u dělníků.
„Myslím i na ty, kteří dali hlas Marine Le Penové, protože odteď už nejsem kandidátem jednoho tábora, ale prezidentem všech,“ komentoval Emmanuel Macron své volební vítězství.
Od začátku protestů žlutých vest uplynulo už tři a půl roku, nespokojenost stoupenců hnutí ale ve společnosti dál doutná. Po volbách se demonstrace obnoví a nebudou to jen žluté vesty, myslí si marseilleský aktivista.
Televizní diskuze mezi francouzskými prezidentskými kandidáty byla mírnější než před pěti lety. I tentokrát z ní ale jako vítěz vyšel Emmanuel Macron, ukázal bleskový průzkum mezi televizními diváky.
Současný prezident Francie Emmanuel Macron podle výsledků exit pollů v prvním kole porazil krajně pravicovou Marine Le Penovou. Do druhého kola jde s náskokem několika procentních bodů, což je víc, než se čekalo.
Největší podíl hlasů exit polly po uzavření volebních místností ve Francii dávají současnému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, do druhého kola s ním zřejmě půjde šéfka Národního sdružení Marine Le Penová.
I když její program zůstává krajně pravicový, v očích mnoha Francouzů šéfka Národního sdružení lépe chápe, co je trápí. Střet Marine Le Penové s Emmanuelem Macronem ve 2. kole prezidentských voleb je nejpravděpodobnější variantou.
Šéfku krajně pravicového Národního sdružení vřelé kontakty s ruským diktátorem Vladimirem Putinem zjevně nepoškodily. Vše nasvědčuje tomu, že ve druhém kole se s Macronem utká právě ona.
Francie čelí rostoucímu tlaku ohledně možné omluvy za chování ve Francouzské Polynésii v druhé polovině dvacátého století. Kvůli jadernému testování na ostrovech se místní dodnes potýkají se značnými zdravotními problémy.
Ve Francii se koná druhé kolo voleb, v nichž lidé vybírají vedení regionů a departementů. Po rekordně nízké účasti v prvním kole minulou neděli se ani teď nečeká příliš velký zájem voličů. Jde o poslední volby před prezidentskými.