Rusko podle Putina v reakci na debaty v NATO uvažuje o změně jaderné doktríny. Členské státy NATO diskutují o možném rozmístění více jaderných zbraní i zvýšení stavu jejich pohotovosti.

Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že do války proti Ukrajině nasadilo Rusko téměř 700 000 vojáků. Ukrajinský generální štáb ale odhaduje ruské ztráty na více než 524 000 vojáků. Tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nepočítá s mobilizací, jelikož má v armádě dost dobrovolníků. Putin také zdůraznil, že jeho země má více jaderných zbraní, než Evropa.

Jeden z nich, Ben Stimson, byl v roce 2015 uvězněn ve Velké Británii za to, že se připojil k proruským separatistům na východě Ukrajiny.

V předem nahraném projevu, ve kterém apeloval i na ukrajinské voliče v okupovaných regionech Ukrajiny, Putin uvedl, že účast ve volbách „je projevem vlasteneckého cítění“.

Francouzský prezident do Česka zavítal, aby podpořil firmu EDF v boji o zakázku na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Na programu jednání je ale i obrana či podpora Ukrajiny, která se brání Rusku.

Moskva podle Bílého domu pracuje na jaderné zbrani proti satelitům. Rusko to ale odmítá s tím, že žádný takový projekt neexistuje.

V rozhovoru s kontroverzním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem prezident Putin uvedl, že strategická porážka Ruska ve válce na Ukrajině je nemožná. Mluvil také o tom, že Moskva nemá zájem napadnout Polsko ani Pobaltí.

Putin stále častěji prezentuje válku jako rozhodující okamžik ruských dějin a tvrdí, že je ohrožena samostatná budoucnost Ruska a jeho lidu.

Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.

Rusko má dlouhodobě problémy s nedostatkem personálu na ukrajinské frontě, přesto se pravděpodobně z politických důvodů zdráhá vyhlásit mobilizaci. Putin tak rozhodl o zvětšení armády poprvé od roku 2017.

Zpěvák Jurij Ševčuk v květnu na koncertě mimo jiné s odkazem na ruského státníka Vladimira Putina prohlásil, že Rusko „není prezidentova řiť, kterou je potřeba líbat“.

Před schůzkou s prezidentem ruští poslanci odhlasovali několik zákazů a „zvláštních opatření“.

Čečenský vůdce a přítel prezidenta Vladimira Putina Ramzan Kadyrov tvrdí, že je na Ukrajině. Na svém kanálu na síti Telegram v úterý vyvěsil další videa, která ukazují jeho jednotky na ukrajinské půdě.

Bojovníci ze Středoafrické republiky slíbili věrnost Kremlu. Chystají se vstoupit do války na Ukrajině a bojovat po boku ruských jednotek. Podle ruských státních médií se do bojů ve velkém hlásí také Syřani.

Záběry kremelského prezidenta obklopeného archaickými stolními telefony – samozřejmě hned několika, jde přece o mocného vůdce! – vydají za stovky analýz.

„Domnívám se, že je na čase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány a mám tím namysli především vyřazení Ruské federace z platebního styku,“ řekl dnes v projevu k národu prezident Miloš Zeman.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken upozornil na ruské plány na další zvýšení počtu vojáků na ukrajinských hranicích. Rusko mezitím vyzvalo Spojené státy, aby neposílaly na Ukrajinu další zbraně a soustředily se na diplomacii.

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem označil české obvinění Ruska ze zapojení do explozí ve Vrběticích v roce 2014 a následné kroky Prahy za „absurdní“.

Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?