Ruský zahraniční obchod zažívá úpadek - a stále více spoléhá na Čínu. Zatímco pro Rusko je výměna s Čínou životně důležitá, pro Peking představuje Moskva jen dvě procenta celkové obchodní výměny.
Nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině znamená nejen změny na frontě, ale i ve vztazích na ose Peking–Pchjongjang–Moskva. Čína propojení obou zemí ostražitě sleduje, neboť komplikuje její priority.
ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu v Ženevě arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského podniku žádá náhradu škody za více než miliardu korun.
Moskva podle něj vede dobyvačnou válku a nikdo jí v ní nesmí pomáhat. Peking je nyní nejvýznamnějším ruským spojencem, kritizuje protiruské sankce a odmítá invazi na Ukrajinu odsoudit.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó uvedl, že nebude vetovat nový balík sankcí EU proti Rusku. Zároveň ale řekl, že tato strategie nedává smysl a Unie tím pouze poškozuje svoji ekonomiku.
Čína by ráda přijala do uskupení BRICS další státy a rozšířila svůj vliv na úkor USA. Rusko souhlasí. Problém je, že Brazílie a Indie o soupeření s Američany nestojí. Kam bude BRICS směřovat, naznačí jihoafrický summit.
Čínský ministr obrany Šang-fu po jednání s ruským prezidentem Putinem, oznámil, že Peking je připraven posílit spolupráci s ruskou armádou. Zástupci zemí mluví o „nové éře“ ve vzájemných vztazích a o partnerství „bez hranic“.
Klíčovým faktorem v tvorbě ceny elektřiny bude i letos plyn. Rusko už však nad jeho cenou v Evropě ztratilo kontrolu. Rozhodovat o ní bude množství LNG terminálů a druhá největší ekonomika světa.
Města na východě jako Kramatorsk a Charkov, ale i Kyjev a Ivano-Frankivsk asi 160 kilometrů od ukrajinských hranic. To všechno jsou cíle, na které se Rusko zaměřilo.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v pátek při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti dalšímu rozšíření Severoatlantické aliance. NATO vyzvali, aby si nepočínalo jako za studené války.
Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky v takzvaném nízkouhlíkovém zákoně, který podepsal prezident Miloš Zeman.
Setkání amerického prezidenta Joea Bidena s ruským protějškem Vladimirem Putinem skončilo předčasně. Podle Putina bylo jednání konstruktivní, podle Bidena si Rusko zoufale snaží udržet postavení světové velmoci.