V posledních dnech se znovu objevily obavy, že by válka na Ukrajině mohla vyústit do nasazení jaderných nebo jiných ničivých zbraní ze strany Ruska. Expert Michal Smetana Seznam Zprávám řekl, jak velké toto riziko reálně je.
Ruských provokací v Evropě přibývá a v příštích měsících přibývat bude, obávají se experti. Kreml zvyšováním tlaku podle nich zkouší, zda oslabí evropskou podporu Ukrajině. Evropě zatím chybí jednotná reakce.
V noci na pátek pokračovaly ruské dronové útoky na ukrajinská města. Zemřeli při nich tři lidé, z toho jeden po našlápnutí miny, několik lidí utrpělo zranění. Útočila také Ukrajina, její úder si vyžádal mrtvého a tři zraněné.
Vladimir Putin se podle některých zpráv stále více obává o vlastní bezpečnost. Čtyři experti vysvětlují, co podobné informace vypovídají o jeho pozici a zda existují známky, že ruskému prezidentovi slábne podpora veřejnosti.
Společnost PBS Group požádala ukrajinské úřady, aby jí umožnily prohlídku trosek ruských dronů, které ve středu v noci zaútočily na Kyjev. Chce vyvrátit nařčení, že kamikadze drony Geran 3 využívají její motory.
Jedenadvacetiletý Michael Gloss zemřel loni v dubnu v rámci ruské útočné operace. Syn Juliany Gallinaové pracující ve vrcholné pozici v CIA zastával protiamerické postoje.
Český legionář, který už tři roky bojuje na Ukrajině proti Rusku, popisuje, jak vojáci vnímají páteční roztržku mezi americkým a ukrajinským prezidentem. Jednání Donalda Trumpa označuje za zradu.
Výroky vicepremiéra Vulina odrážejí blízké vztahy mezi Bělehradem a Moskvou, navzdory proklamované snaze Srbska vstoupit do Evropské unie. „Srbsko se nestalo a nestane součástí protiruské hysterie,“ řekl.
Ruská prokuratura oznámila, že poslala k projednání k soudu ve městě Jekatěrinburg případ amerického novináře Evana Gershkoviche. Viní ho ze shromažďování informací pro americkou tajnou službu CIA.
„V první fázi by americká pomoc měla vést ke stabilizování fronty, v delším horizontu by pak mohla umožnit Ukrajincům provádět nejen defenzivní operace, ale přejít do protiútoku,“ říká k sobotnímu rozhodnutí politolog Jan Šír.
ANALÝZA. Přijde změna taktiky a ruský pokus o hluboký a rychlý průlom, nebo se „jen“ zintenzivní drolení ukrajinské obrany? Pětice analytiků se kloní spíš ke druhé variantě. Tak či onak ale hrozí, že Ukrajina ztratí hodně.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Peking, kde si opět „padl“ do náručí s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Vztah dvou velmocí se ale na pozadí války na Ukrajině prohlubuje v neprospěch Moskvy.
Stíhání ruského prezidenta Putina a dětské ombudsmanky Lvovové-Bělovové má podle Moskvy „vědomě nezákonný charakter“. Rusko proto zahájilo vlastní stíhání čtyř představitelů Mezinárodního trestního soudu.
Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydali zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou za válečné zločiny na Ukrajině. Moskva ale autoritu soudu neuznává.
Nemohou už chodit do McDonald's, kupovat si oblečení západních značek nebo létat přímo do zemí EU. Rusové však stále mohou trávit dovolenou v Evropě – pokud je neodradí složité cestování s přestupy. Předsednická Praha chce změnu.
Ruský prezident Putin znovu vyostřil výhrůžky vůči Západu. Kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“. Co by to znamenalo?
Rusko přitvrzuje i v kyberprostoru. Británie a USA vyslaly své experty do Kyjeva s hlavním posláním: čelit případnému ruskému kybernetickému útoku na ukrajinskou energetickou síť, bankovní systém a další klíčovou infrastrukturu.
Napěti na ukrajinsko-ruských hranicích dále eskaluje. K hranicím podle médií míří další vojenská technika a situaci neuklidnily ani nedávné rozhovory mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Joem Bidenem.