V posledních dnech se znovu objevily obavy, že by válka na Ukrajině mohla vyústit do nasazení jaderných nebo jiných ničivých zbraní ze strany Ruska. Expert Michal Smetana Seznam Zprávám řekl, jak velké toto riziko reálně je.
Na americkém přístupu zakazujícím Ukrajině používat americké střely dlouhého doletu k útočným úderům na ruském území se kromě výjimky pro Charkov nic nemění.
„V první fázi by americká pomoc měla vést ke stabilizování fronty, v delším horizontu by pak mohla umožnit Ukrajincům provádět nejen defenzivní operace, ale přejít do protiútoku,“ říká k sobotnímu rozhodnutí politolog Jan Šír.
Podle ruské tajné služby měla žena shromažďovat peníze na pomoc Ukrajině a ohrožovat bezpečnost země. Rusko zadržuje i jiné americké občany, například novináře Evana Gershkoviche.
Evropou zní jedno varování před možným útokem Ruska za druhým. Údajně hrozí už do tří let. Nemělo by ale něco takového být nemožné, když ne kvůli konvenční, tak jaderné síle NATO? Zeptali jsme se tří expertů na jaderné zbraně.
Na Vladimira Putina je vydaný zatykač Mezinárodního trestního soudu. Na základě toho by měla Jihoafrická republika ruskou hlavu státu zatknout v případě, že se dostaví na očekávaný summit BRICS. Země se ale bojí o svou bezpečnost.
Ruská stíhačka v úterý nad Černým mořem sestřelila bezpilotní letoun amerického letectva poté, co poškodila vrtuli amerického dronu MQ-9 Reaper. Oznámil představitel USA obeznámený s incidentem.
Poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan ve svém dnešním komentáři nezmínil, jakou povahu bude mít případná americká reakce na ruský jaderný útok na Ukrajinu.
V posledních dnech se znovu objevily obavy, že by válka na Ukrajině mohla vyústit do nasazení jaderných nebo jiných ničivých zbraní ze strany Ruska. Expert Michal Smetana Seznam Zprávám řekl, jak velké toto riziko reálně je.
Americký prezident Joe Biden vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby v situaci, kdy ruská armáda zažívá nezdary na Ukrajině, nenasazoval v této zemi taktické jaderné nebo chemické zbraně.
V současné energetické krizi by Evropě mohla pomoci jedna země, paradoxně je to válčící Ukrajina. Rusko má ale naprosto jiný zájem a situace kolem Záporožské jaderné elektrárny naznačuje, jak ho nejspíš bude chtít prosadit.
Ruská společnost Rosatom začne v blízké době stavět dva jaderné reaktory na území Evropské unie. Konkrétně v Maďarsku, jak potvrdil tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle kterého začne stavba v příštích týdnech.
Dohodu Nový START Moskva a Washington prodloužily letos v únoru. Smlouva původně podepsaná v Praze v roce 2009 omezuje počet nasazených jaderných hlavic i zařízení, která jsou schopná je odpálit.
Ruský prezident Putin znovu vyostřil výhrůžky vůči Západu. Kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“. Co by to znamenalo?
Ruský prezident nařídil uvést odstrašující síly do pohotovostního režimu. „Primární rolí jaderných zbraní je odstrašovat,“ říká Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií. A dodává, že pověst šílence může být pro Putina výhodná.
Rusko přitvrzuje i v kyberprostoru. Británie a USA vyslaly své experty do Kyjeva s hlavním posláním: čelit případnému ruskému kybernetickému útoku na ukrajinskou energetickou síť, bankovní systém a další klíčovou infrastrukturu.