V posledních dnech se znovu objevily obavy, že by válka na Ukrajině mohla vyústit do nasazení jaderných nebo jiných ničivých zbraní ze strany Ruska. Expert Michal Smetana Seznam Zprávám řekl, jak velké toto riziko reálně je.
Rusko podle Putina v reakci na debaty v NATO uvažuje o změně jaderné doktríny. Členské státy NATO diskutují o možném rozmístění více jaderných zbraní i zvýšení stavu jejich pohotovosti.
Podle Putina je Rusko připraveno jaderné zbraně použít pokud by byla ohrožena jeho existence. Zároveň ale řekl, že ne všechno nyní k jaderné válce spěje.
V rozhovoru s kontroverzním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem prezident Putin uvedl, že strategická porážka Ruska ve válce na Ukrajině je nemožná. Mluvil také o tom, že Moskva nemá zájem napadnout Polsko ani Pobaltí.
Evropou zní jedno varování před možným útokem Ruska za druhým. Údajně hrozí už do tří let. Nemělo by ale něco takového být nemožné, když ne kvůli konvenční, tak jaderné síle NATO? Zeptali jsme se tří expertů na jaderné zbraně.
Ruské námořnictvo slavnostně zařadilo do arzenálu dvě nové ponorky na jaderný pohon nazvané Car Alexandr III. a Krasnojarsk. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina mají brzy sloužit v Pacifiku.
Putin sám připomněl Hirošimu a Nagasaki, dokládá expertka na jaderné odzbrojení z Harvardu Mariana Budjerynová změnu ruské doktríny. V rozhovoru pro SZ vysvětluje i to, proč izraelské jaderné zbraně v boji s Hamásem nehrají roli.
Na Vladimira Putina je vydaný zatykač Mezinárodního trestního soudu. Na základě toho by měla Jihoafrická republika ruskou hlavu státu zatknout v případě, že se dostaví na očekávaný summit BRICS. Země se ale bojí o svou bezpečnost.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek na setkání v Soči sdělil svému běloruskému protějšku Alexandru Lukašenkovi, že Moskva zahájí rozmisťování taktických jaderných zbraní v Bělorusku 7. a 8. července.
Ruský prezident plán pozastavit účast na smlouvě oznámil minulý týden. Ministerstvo zahraničí pak nicméně uvedlo, že Moskva bude v dodržování závazků pokračovat.
ANALÝZA. Rusko má propracovanou strategii využití jaderných zbraní v případě hrozícího neúspěchu v konvenční válce. Ale prohrává na Ukrajině už dost, nebo ještě ne? Hranice, kdy by Kreml nasadil jaderný arzenál, je neostrá.
V posledních dnech se znovu objevily obavy, že by válka na Ukrajině mohla vyústit do nasazení jaderných nebo jiných ničivých zbraní ze strany Ruska. Expert Michal Smetana Seznam Zprávám řekl, jak velké toto riziko reálně je.
Americký prezident Joe Biden vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby v situaci, kdy ruská armáda zažívá nezdary na Ukrajině, nenasazoval v této zemi taktické jaderné nebo chemické zbraně.
Dohodu Nový START Moskva a Washington prodloužily letos v únoru. Smlouva původně podepsaná v Praze v roce 2009 omezuje počet nasazených jaderných hlavic i zařízení, která jsou schopná je odpálit.
Ruský prezident nařídil uvést odstrašující síly do pohotovostního režimu. „Primární rolí jaderných zbraní je odstrašovat,“ říká Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií. A dodává, že pověst šílence může být pro Putina výhodná.
Rusko přitvrzuje i v kyberprostoru. Británie a USA vyslaly své experty do Kyjeva s hlavním posláním: čelit případnému ruskému kybernetickému útoku na ukrajinskou energetickou síť, bankovní systém a další klíčovou infrastrukturu.