„Ukrajina má na větší akce tak měsíc a půl až dva, než se počasí začne lámat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinský analytik Mychajlo Samus. Tou dobou by podle něj mohli na frontu dorazit i první mobilizovaní Rusové.
Tým vězněného ruského politika Alexeje Navalného svolal celosvětový protest proti prezidentu Vladimiru Putinovi a jeho invazi na Ukrajinu. Demonstrovalo se hlavně v západních metropolích, v Rusku za odpor vůči válce hrozí tresty.
Petr Pavel nepochybuje o tom, že ruské útoky na civilní cíle jsou záměrné. Řekl to na návštěvě Borodjanky, města, které se stalo jedním ze symbolů ruských krutostí. Na Ukrajinu se vydal spolu se slovenskou prezidentkou Čaputovou.
Zprávy ruských úřadů o údajném vpádu ukrajinských diverzantů do Brjanské oblasti byly ve čtvrtek poměrně zmatené. Zřejmě ale nešlo o útok pod falešnou vlajkou a zdá se, že na místě byla skupina protirežimních ruských nacionalistů.
AKTUALIZUJEME. Kyjevem otřásla řada výbuchů. Ve všech oblastech Ukrajiny byl kvůli hrozbě vzdušných útoků vyhlášen poplach. Jsou hlášeny první oběti i zranění. Rusko se novoročním bombardováním snaží podkopat morálku Ukrajinců.
Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.
Ruský prezident označil útok na Krymský most za teroristický čin. Ruská kontrarozvědka FSB mezitím mluví o tom, že za poslední týden zaznamenala „značný nárůst“ útoků na ruské území.
Zatlačte Ukrajinu zpátky do 18. století, vyzývá na Telegramu zpravodaj oblíbeného Putinova listu. Po pomstě volají i ruští poslanci. V Kyjevě mezitím naznačují, že za zničení Krymského mostu může boj o moc v Moskvě.
„Je narušena celá Putinova filozofie velkého impéria,“ komentuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy sérii výbuchů na Krymu ukrajinský analytik Mychajlo Samus. Očekává útěk kolaborantů z poloostrova: „Nejsou připravení za Krym umírat.“
Nejen Ukrajinci, ale i Poláci, Češi a s nimi všichni Evropané nebudou moci klidně spát, dokud se bude kdesi na východě po bunkrech schovávat malý muž s velkou nenávistí ke svobodě a prosperitě jiných.
I přes pozitivní náznaky z mírového jednání a příslib, že Rusko omezí vojenské aktivity v okolí Kyjeva, boje úplně neustaly. Přinášíme snímky toho, co ruská agrese v Kyjevě a okolí za posledních 5 týdnů napáchala.
Na demonstrace proti ruskému válečnému šílenství nechodí jen Češi, ale také Ukrajinci, kteří tu žijí, a čeští Rusové. Ti hlásí, že Vladimir Putin není jejich prezident. Seznam Zprávy přináší čtyři příběhy z pátečního protestu.
Švédská nábytkářská firma oznámila ve čtvrtek, že pozastavuje své aktivity v Rusku a Bělorusku. Ikonická společnost se přidala k řadě západních podniků, které v oblasti zavírají své pobočky v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Sledovanost ruskojazyčného zpravodajského webu se oproti celoročnímu týdennímu průměru více než ztrojnásobila. Za poslední týden zaznamenala rekordní dosah 10,7 milionu lidí (oproti 3,1 milionu), uvedla BBC v tiskové zprávě.
Rusko zaznamenalo poprvé od začátku pandemie více než tisíc úmrtí v souvislosti s covidem-19 za 24 hodin. Zemi stále trápí nízká proočkovanost, vakcínu proti covidu-19 zdravotníci aplikovali pouze necelé třetině populace.
Mají, nebo nemají Rusové odvahu vzdorovat režimu Vladimira Putina? Dvě události napověděly, že občanská společnost navzdory represím přežívá. Ale jak dlouho?
Jestli se s Putinovým vítězstvím v referendu smířil i lídr opozice Alexej Navalnyj, smíří se nakonec i ostatní Rusové. Mocenská budoucnost ruského prezidenta je pojištěna.
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?