Zatímco se Rusko soustředí na Ukrajinu, kterou napadlo mimo jiné ve snaze zamezit odklonu země od Moskvy na Západ, ubývá mu sil k udržení vlivu v dalších postsovětských státech.
Další výměna ostatků padlých vojáků proběhla mezi Ruskem a Ukrajinou na základě dohody z červnových jednání v Istanbulu. Ukrajina obdržela přes 1000 těl, Rusko si jich převzalo 19.
Rusko oznámilo zničení 155 ukrajinských dronů přes noc. Při pádu stroje v Lipecké oblasti zahynul člověk. Ukrajinská města včetně Charkova čelila ruským útokům, zraněné hlásí i Čuhujiv.
Protivzdušná obrana Ruska sestřelila desítky ukrajinských bezpilotních letounů v různých oblastech země. Dva z nich zneškodnila v blízkosti druhého největšího města, Petrohradu.
Dalších 3000 těl padlých vojáků je Rusko ochotno předat Ukrajině v případě dohody. Moskva je také připravena opět zasednout k jednacímu stolu a v dlouhodobém horizontu snížit výdaje na obranu.
Ukrajina v noci na čtvrtek čelila útoku ruských dronů. Část z nich se napadené zemi podařilo zneškodnit, některé z nich ale cíle zasáhly. O život při útocích přišli dva ukrajinští civilisté. Dronovým úderům čelilo také Rusko.
Podél hranic s Ukrajinou vytváří ruská armáda nárazníkovou bezpečnostní zónu. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu.
Situace si podle mluvčího Dmitrije Peskova schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem vyžaduje. Nic konkrétního však ohledně schůzky domluveno není. Putin také volal s Módím, odsoudil útok v Kašmíru a přijal pozvání do Indie.
Došlo k výměně válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Obě strany propustily 103 lidí, informovala s odkazem na ruské ministerstvo obrany agentura Interfax.
Ruský prezident Vladimir Putin se v Moskvě setkal se svým palestinským protějškem Mahmúdem Abbásem. Řešili spolu především situaci na Blízkém východě. Putin během schůzky potvrdil, že podporuje vytvoření palestinského státu.
Indové, kteří odjeli do Ruska pod vidinou práce a výdělku, skončili v zákopech. Ruský prezident Vladimir Putin nyní indickému premiérovi Naréndrovi Módímu během jejich setkání slíbil, že naverbované Indy propustí zpět domů.
Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek.
Podle ruských úřadů ukrajinské útoky způsobily požár ve skladu pohonných hmot v Krasnodarském kraji, zranění a škody na infrastruktuře. Zasažené má být i letiště v Tatarstánu.
Česká republika, kterou deník označil za jednoho z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti Ruské agresi, podle WSJ zajistila asi 800 000 dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa.
Podle ruských činitelů drony zasáhly několik regionů včetně Voroženské či Leningradské oblasti. Zneškodněné drony při pádu nachápaly škody na infrastruktuře a obytných budovách.
Egypt po březnovém jednání s vysokými americkými představiteli pozastavil plán tajných dodávek raket pro Rusko. Namísto toho se rozhodl vyrábět dělostřeleckou munici pro Ukrajinu.
Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.
Rusko ve čtvrtek brzy ráno vojensky přepadlo Ukrajinu. Ihned po projevu prezidenta Putina, ve kterém oznámil „speciální vojenskou operaci“, začaly kolem čtvrté hodiny ráno raketové útoky na strategické cíle po celé zemi.
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?