Zatímco se Rusko soustředí na Ukrajinu, kterou napadlo mimo jiné ve snaze zamezit odklonu země od Moskvy na Západ, ubývá mu sil k udržení vlivu v dalších postsovětských státech.
Útok ukrajinské tajné služby na ruskou nákladní loď s municí proběhl jen několik hodin před setkáním prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Zasažený přístav Olja je důležitý logistický bod pro dodávky vojenského materiálu.
Dalších 3000 těl padlých vojáků je Rusko ochotno předat Ukrajině v případě dohody. Moskva je také připravena opět zasednout k jednacímu stolu a v dlouhodobém horizontu snížit výdaje na obranu.
Podél hranic s Ukrajinou vytváří ruská armáda nárazníkovou bezpečnostní zónu. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu.
Země s počtem lidí jako Praha má osm tisíc vojáků a vedle toho asi 15 tisíc bojeschopných rezervistů. Plány estonské obrany se bez nich neobejdou. „Pokud Ukrajina padne, Rusko zaútočí,“ je přesvědčený mluvčí rezervistů Neeme Brus.
Došlo k výměně válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Obě strany propustily 103 lidí, informovala s odkazem na ruské ministerstvo obrany agentura Interfax.
Ruský prezident Vladimir Putin se v Moskvě setkal se svým palestinským protějškem Mahmúdem Abbásem. Řešili spolu především situaci na Blízkém východě. Putin během schůzky potvrdil, že podporuje vytvoření palestinského státu.
Indové, kteří odjeli do Ruska pod vidinou práce a výdělku, skončili v zákopech. Ruský prezident Vladimir Putin nyní indickému premiérovi Naréndrovi Módímu během jejich setkání slíbil, že naverbované Indy propustí zpět domů.
Podle jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola představují pevnější vazby Ruska a Jižní Koreje hrozbu pro Evropu. I proto se zúčastní summitu NATO. Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong mezitím Juna obvinila z eskalace napětí.
Podle ruských úřadů ukrajinské útoky způsobily požár ve skladu pohonných hmot v Krasnodarském kraji, zranění a škody na infrastruktuře. Zasažené má být i letiště v Tatarstánu.
Česká republika, kterou deník označil za jednoho z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti Ruské agresi, podle WSJ zajistila asi 800 000 dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa.
Ukrajina ve středu čelila dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. V Kyjevě úder zranil nejméně 11 lidí a poškodil vedení vysokého napětí a rozvod tepla.
Startuje summit NATO. Už v předvečer přinesl průlom v otevření cesty Švédska do Aliance, zato Ukrajina zatím na členství nejspíš pomýšlí marně. „NATO by se ocitlo v přímém konfliktu s Ruskem,“ říká analytik Ondřej Ditrych.
Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.
Jedině Rusko může do budoucna poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, tvrdí ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Na pokračování mírových rozhovorů to ale v tuto chvíli nevypadá.
Rusko ve čtvrtek brzy ráno vojensky přepadlo Ukrajinu. Ihned po projevu prezidenta Putina, ve kterém oznámil „speciální vojenskou operaci“, začaly kolem čtvrté hodiny ráno raketové útoky na strategické cíle po celé zemi.
Napětí mezi Ruskem a NATO neutichá. Z jedné strany na druhou létají slova o „zaplacení vysoké ceny“ nebo „překračování červených linií“. NATO se obává napadení Ukrajiny, Rusko zase mluví o hrozbě západního útoku.
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?