Ukrajina v noci na čtvrtek čelila útoku ruských dronů. Část z nich se napadené zemi podařilo zneškodnit, některé z nich ale cíle zasáhly. O život při útocích přišli dva ukrajinští civilisté. Dronovým úderům čelilo také Rusko.

Podél hranic s Ukrajinou vytváří ruská armáda nárazníkovou bezpečnostní zónu. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu.

Putin na rozdíl od Trumpa mluvil o práci na „memorandu o budoucích jednáních“, jejichž výsledkem může být i příměří. Zopakoval frázi, pod kterou skrývá i požadavek na demilitarizaci Ukrajiny.

Situace si podle mluvčího Dmitrije Peskova schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem vyžaduje. Nic konkrétního však ohledně schůzky domluveno není. Putin také volal s Módím, odsoudil útok v Kašmíru a přijal pozvání do Indie.

Novinářka Farida Kurbangalejevová věří, že ji Česko nevydá. V Rusku je stíhána kvůli tomu, že údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.

Došlo k výměně válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Obě strany propustily 103 lidí, informovala s odkazem na ruské ministerstvo obrany agentura Interfax.

Na začátku příštího roku končí platnost rusko-ukrajinské dohody o transportu ropy do Evropy. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak řekl, že Kyjev nemá v úmyslu ji obnovit.

Ruský prezident Vladimir Putin se v Moskvě setkal se svým palestinským protějškem Mahmúdem Abbásem. Řešili spolu především situaci na Blízkém východě. Putin během schůzky potvrdil, že podporuje vytvoření palestinského státu.

Indové, kteří odjeli do Ruska pod vidinou práce a výdělku, skončili v zákopech. Ruský prezident Vladimir Putin nyní indickému premiérovi Naréndrovi Módímu během jejich setkání slíbil, že naverbované Indy propustí zpět domů.

Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek.

Podle ruských úřadů ukrajinské útoky způsobily požár ve skladu pohonných hmot v Krasnodarském kraji, zranění a škody na infrastruktuře. Zasažené má být i letiště v Tatarstánu.

Organizátoři zdůvodnili pozvánku pro Rusko mimo jiné důležitostí uznat příspěvek sovětských národů k vítězství nad nacistickým Německem v roce 1945.

Česká republika, kterou deník označil za jednoho z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti Ruské agresi, podle WSJ zajistila asi 800 000 dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa.

Podle ruských činitelů drony zasáhly několik regionů včetně Voroženské či Leningradské oblasti. Zneškodněné drony při pádu nachápaly škody na infrastruktuře a obytných budovách.

Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.

Ruská strana označila za příčinu požáru ostřelování a viní ukrajinskou armádu. Požár byl údajně již uhašen.

Na demonstrace proti ruskému válečnému šílenství nechodí jen Češi, ale také Ukrajinci, kteří tu žijí, a čeští Rusové. Ti hlásí, že Vladimir Putin není jejich prezident. Seznam Zprávy přináší čtyři příběhy z pátečního protestu.

Rusko ve čtvrtek brzy ráno vojensky přepadlo Ukrajinu. Ihned po projevu prezidenta Putina, ve kterém oznámil „speciální vojenskou operaci“, začaly kolem čtvrté hodiny ráno raketové útoky na strategické cíle po celé zemi.

Dezinformace, hackerské útoky i ovlivňování nálad obyvatelstva. To jsou jen některé ze „zbraní“ hybridní války, jak ji popisují vojenští stratégové Ruska. Proč je hybridní válka tak oblíbená a na co „vlivové operace“ nestačí?

Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?