V Pekingu skončil 20. sjezd komunistické strany Číny. Třetí pětileté funkční období v čele strany si zajistil současný prezident Si Ťin-pching. Jde vůbec o prvního vůdce, který stranu povede tři funkční období po sobě.
Necelý týden po Donaldu Trumpovi přiletěl do Číny Vladimir Putin. Plánuje jednat o novém plynovodu nebo regionálních otázkách mezi Čínou a Ruskem. Jedná se o jeho 25. návštěvu.
Prezident Donald Trump v Pekingu navštívil čínského protějška Si Ťin-pchinga. Zatímco oba lídři deklarovali osobní přátelství a snahu ukončit obchodní válku, napětí panuje kolem otázky Tchaj-wanu.
Historie vztahů mezi USA a Pekingem je zároveň přehlídkou lavírování mezi dvěma „Čínami“. Poznamená to i aktuální návštěvu Donalda Trumpa v Pekingu. Dřívější obraty připomínáme ve fotografiích.
Nejspíš v polovině května vyrazí ruský prezident Vladimir Putin do Číny. Měl by tam mimo jiné jednat o prodloužení smlouvy o dobrém sousedství a spolupráci obou zemí.
Šéfka tchajwanské opoziční strany Kuomintang Čcheng Li-wen navštíví v dubnu Peking. Zatímco Peking odmítá jednat se současnou tchajwanskou vládou, diskusi se členy opozice vítá.
První den jednání mezi USA a Čínou v Paříží je u konce. Rozhovory mají pokračovat v pondělí ráno. Diplomaté velmocí podle agentury Reuters jednali například o amerických clech a možnosti jejich snížení.
Čína plánuje na nadcházejících pět let nejnižší ekonomický růst od začátku 90. let, zřejmě si tak chce uvolnit ruce k řešení problémů. Chystá ale také omezení práv etnických menšin.
V rozhovoru Donald Trump prohlásil, že je na čínském prezidentovi, co udělá na Tchaj-wanu, zároveň ale nechce, aby nad ním převzal moc. Podle něj čínský prezident ale pokládá Tchaj-wan za součást Číny.
Podruhé za poslední dva měsíce se setká jihokorejský prezident I Če-mjong se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, tentokrát při své návštěvě Číny. Kromě vzájemných vztahů s ním chce řešit oživení kontaktů se Severní Koreou.
Třídenní čínské vojenské manévry blízko Tchaj-wanu skončily. Tchajwanské ministerstvo obrany například v úterý zaznamenalo v okolí ostrova 130 čínských vojenských letadel a 22 lodí. Manévry začaly v pondělí.
Čínský prezident Si Ťin-pching odmítl pozvánku k účasti na summitu s Evropskou unií. Místo něj se s vedením EU setká čínský premiér Li Čchiang. EU ale stála o setkání s prezidentem. Informoval o tom list Financial Times.
Čínský prezident Si Ťin-pching přiletěl poprvé od pandemie koronaviru do Evropy. Momentálně je v Paříži, kam přijel na dvoudenní státní návštěvu. Si následně navštíví i Maďarsko a Srbsko.
Čínským prezidentem bude i nadále Si Ťin-pching. Parlament o této bezprecedentní volbě rozhodl jednomyslně. Poprvé v historii tak Čínu povede stejný muž třetí volební období za sebou.
Na výročí ruské invaze Čína předložila svůj návrh „mírového plánu“. Je poplatný pouze Rusku, upozorňují západní státy. Volodymyr Zelenskyj chce se Si Ťin-pchingem jednat.
Prezident Miloš Zeman hovořil přes video se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle Zemana může Čína sehrát významnou úlohu při ukončení konfliktu na Ukrajině.
V Pekingu skončil 20. sjezd komunistické strany Číny. Třetí pětileté funkční období v čele strany si zajistil současný prezident Si Ťin-pching. Jde vůbec o prvního vůdce, který stranu povede tři funkční období po sobě.
Agresoři ve válce hledají spojence těžko, obzvlášť když se jim nedaří. Putin spoléhá na Si Ťin-pchinga, se kterým se poprvé od invaze setkává osobně. Tentokrát jde však o existenčně důležitou schůzku i pro čínského prezidenta.
Skoro dvě hodiny trval telefonát mezi prezidenty Spojených států a Číny. Hlavním tématem měla být podle očekávání válka na Ukrajině. Si Ťin-pching označil mír za „nejcennější poklad mezinárodního společenství“.