Ukrajina zřejmě připravuje další útok na severu. Ruské síly zesílily tlak na jiných částech fronty. Nepříjemná je zejména situace u Doněcku, kde by se ukrajinským obráncům hodily posily. Moskva by jim je patrně přála.
Ukrajinské protivzdušné síly zničily 42 ruských dronů a čtyři řízené střely, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Ruské noční útoky zasáhly kritickou infrastrukturu a připravily o život dvě osoby, jedna zemřela v Sumské oblasti.
Moskva zažila pravděpodobně největší dronový útok od začátku války. Podle starosty ruské metropole se ale podařilo bezpilotní letouny zničit, hlášeny nejsou žádné škody ani zranění.
Aby Ukrajina v Africe uspěla, měla by zdůrazňovat témata, která tolik nesouvisí s válkou, doporučuje jihoafrický analytik Denys Reva. Zmiňuje humanitární pomoc a únosy ukrajinských dětí do Ruska.
Indové, kteří odjeli do Ruska pod vidinou práce a výdělku, skončili v zákopech. Ruský prezident Vladimir Putin nyní indickému premiérovi Naréndrovi Módímu během jejich setkání slíbil, že naverbované Indy propustí zpět domů.
„Ruská strana požaduje, aby kyjevský režim okamžitě ukončil veškerou podporu teroristické činnosti,“ stojí v požadavku Ruské federace. Ta tvrdí, že má prokazatelné důkazy, že za útokem u Moskvy stojí Ukrajina. Viníky chce vydat.
Moskva svolala mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, Kyjev volá po mezinárodním vyšetřování. Přesvědčivé důkazy o pádu ruského letadla v Bělgorodské oblasti zatím nepředložila ani jedna strana.
Moskva podle ukrajinských vzdušných sil použila k útokům asi 48 bezpilotních letounů Šáhid íránské výroby. Drtivou většinu se podle Ukrajinců podařilo zneškodnit.
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Ukrajina hlásí sestřelení všech 18 ruských raket, včetně šesti nadzvukových střel Kinžal. Rusko zase tvrdí, že zasáhlo systém Patriot. Tvrzení ale nelze nezávisle ověřit.
Ruská stíhačka v úterý nad Černým mořem sestřelila bezpilotní letoun amerického letectva poté, co poškodila vrtuli amerického dronu MQ-9 Reaper. Oznámil představitel USA obeznámený s incidentem.
Válka zamrzla a nikdo teď nemá kapacitu na útok, řekl v rozhovoru pro BBC šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Rusové se mezitím seskupují v Luhansku, podle amerického Institutu pro studium války možná právě k útoku.
Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.
Ukrajina kritizuje Rusko z porušování dohody o vývozu ukrajinského obilí z léta tohoto roku. O jejím prodloužení se bude brzy jednat. Do budoucích rozhovorů může promluvit i problém íránských dronů.
Potopení ruského křižníku Moskva jen jako pomyslný vrchol ledovce ruských ztrát na Ukrajině, které každým dnem rostou. Ruská armáda podle Ukrajiny i nezávislých pozorovatelů ztratila například téměř tři tisíce obrněných vozidel.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na návštěvě v Kyjevě podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem Evropské unie. Rusku naproti tomu věští úpadek.
Rusko ve čtvrtek brzy ráno vojensky přepadlo Ukrajinu. Ihned po projevu prezidenta Putina, ve kterém oznámil „speciální vojenskou operaci“, začaly kolem čtvrté hodiny ráno raketové útoky na strategické cíle po celé zemi.
Napětí mezi Ruskem a NATO neutichá. Z jedné strany na druhou létají slova o „zaplacení vysoké ceny“ nebo „překračování červených linií“. NATO se obává napadení Ukrajiny, Rusko zase mluví o hrozbě západního útoku.
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?