Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek.

Česká iniciativa na nákup munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu pokračuje. Někteří ale kritizují její pomalost. Podle ministra zahraničí však není možné na dodavatele ze třetích zemí tlačit. Pro společnou iniciativu EU není vůle.

Ukrajinská armáda zaznamenala úspěch v podobě zničení ruské radarové stanice. Měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí a poskytovala podporu ruským bombardérům.

Česká republika, kterou deník označil za jednoho z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti Ruské agresi, podle WSJ zajistila asi 800 000 dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa.

Podle ruských činitelů drony zasáhly několik regionů včetně Voroženské či Leningradské oblasti. Zneškodněné drony při pádu nachápaly škody na infrastruktuře a obytných budovách.

Severní Korea, kde žije 60 procent populace pod hranicí chudoby, původně dodávala zbraně a munici pouze vlastní armádě, časem si ale našla několik klíčových zákazníků i jinde ve světě.

Moskva stále získává velkou část válečných technologií ze Západu, a to navzdory sankcím. Vyplývá to z výzkumu Kyjevské ekonomické univerzity.

KLDR by měla mít zásobu zbraní na čtyři až šest měsíců války, rozsáhlý zbrojní průmysl i dost vlastních surovin. Alespoň podle analytika Josepha Bermudeze, který přibližuje, jak může Pchjongjang pomoct Moskvě s válkou na Ukrajině.

Slovenský občan plánoval od Severní Koreje získat 20 druhů zbraní a munice. Výměnou za „komerční letadla, suroviny a další zboží“ pro KLDR je chtěl prodat Rusku.

Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg uvedl, že Západ musí být připraven Ukrajinu dlouhodobě podporovat. Rusko je podle něj připraveno ve válce pokračovat a potenciálně zahájit novou ofenzivu.

Premiér Petr Fiala řekl, že společná a koordinovaná pomoc západních zemí je zásadní pro to, aby Ukrajina mohla zvládnout zimu a ubránila se ruské agresi. Další vývoj na Ukrajině podle něj ovlivní i život ve zbytku Evropy.

Rusko je nuceno používat často mnoho desetiletí starou munici, která vykazuje vysokou míru chybovosti. Po téměř 10 měsících války na Ukrajině se tak děje kvůli tenčícím se zásobám.

Ruská strana označila za příčinu požáru ostřelování a viní ukrajinskou armádu. Požár byl údajně již uhašen.

Novináři listu The Wall Street Journal porovnali počet ruských zbraní zabavených Ukrajinou od začátku války s počtem zbraní dodaných ze Západu. Zjistili přitom, že Rusové k úspěchu ukrajinského protiútoku přispívají víc než Západ.

V posledních dekádách používají západní země v mezinárodních sporech čím dál častěji spíše ekonomické sankce než vojenskou sílu. Současná válka na Ukrajině však ukazuje limity tohoto přístupu.

Spor o to, zda se má Ukrajina přiblížit Rusku, nebo EU, trvá skoro třicet let. Po dramatickém Euromajdanu v roce 2013 tento týden Rusko na Ukrajinu vojensky zaútočilo. Seznam Zprávy připravily ucelený přehled v mapách a grafech.

Města na východě jako Kramatorsk a Charkov, ale i Kyjev a Ivano-Frankivsk asi 160 kilometrů od ukrajinských hranic. To všechno jsou cíle, na které se Rusko zaměřilo.

Dle prezidenta Joea Bidena se Rusko chystá na Ukrajině k nějaké akci, avšak nestojí o otevřenou válku. Jakákoliv agrese Ruska se má setkat s ostrou reakcí USA a spojenců, uvedla mluvčí Bílého domu.

Rusko přitvrzuje i v kyberprostoru. Británie a USA vyslaly své experty do Kyjeva s hlavním posláním: čelit případnému ruskému kybernetickému útoku na ukrajinskou energetickou síť, bankovní systém a další klíčovou infrastrukturu.

Napěti na ukrajinsko-ruských hranicích dále eskaluje. K hranicím podle médií míří další vojenská technika a situaci neuklidnily ani nedávné rozhovory mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Joem Bidenem.