Energetická infrastruktura, přístav, plavidla a nemocnice - právě na tyto cíle mířily v noci na úterý ruské rakety ve třech ukrajinských oblastech. Ukrajina naopak poslala 124 dronů na ruskou rafinerii v Jaroslavli.

Rusko tvrdí, že jeho armáda od září ovládla více než 1800 kilometrů čtverečních, Kyjev to popírá. A prohlašuje, že Rusové část dobytého území naopak ztratili.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se Moskva a Pchjongjang začaly více sbližovat. Severní Korea například vyslala do Ruska vojáky, aby tam pomohli ruským silám vytlačit Ukrajince z ruské Kurské oblasti.

Ředitel FBI Kash Patel vydal prohlášení o nově navázané spolupráci s bezpečnostními složkami Ruska a Číny. Spolupráce zahrnuje kromě výměny zpravodajských informací i pobyt jednotlivých agentů na území USA.

Ruské útoky na ukrajinské kulturní památky včetně Kyjevskopečerské lávry podle expertů zapadají do dlouhodobého vzorce, který má dopad na kolektivní paměť i identitu země.

Ruská armáda spustila zatím největší dronovou salvu této fáze války. Výsledkem byly desítky zásahů po celé zemi. Mezitím má výsledky i setrvalý tlak na frontě, Ukrajinci se stáhli z několika vesnic, byť nejde o zásadní průlom.

Pchjongjang a Moskva připravují pětiletý plán vojenské spolupráce, který by podle expertů mohl urychlit rozvoj severokorejských konvenčních zbraní, raketových technologií i satelitních kapacit.

V noci na středu opět Rusko útočilo na Ukrajinu, cílem byl Kyjev. Zatím není jasné, jestli byl někdo zabit či zraněn. Ukrajina naopak vyslala drony na ruský Rostov, o život přišel jeden člověk.

Rusko se v poslední době snaží zasahovat kotelny, aby lidé zůstali v mrazech bez vytápění. Od předchozího rozsáhlého útoku zůstávají v ukrajinské metropoli ještě stále stovky domů bez tepla.

Noční ruské údery zasáhly ukrajinská města i energetiku. V Oděse hlásí úřady zraněné, výpadky elektřiny a poškozené domy, útoky se dotkly také Kyjeva a severu země.

Jižní Korea začala odstraňovat ampliony s protiseverokorejským vysíláním, což má podle nové vlády prezidenta I Če-mjonga přispět ke zmírnění napětí na Korejském poloostrově.

Ústřední vojenská komise vládnoucí Dělnické strany KLDR uvedla, že vůdce Kim Čong-un rozhodl o nasazení vojáků na straně Ruska na základě smlouvy o komplexním strategickém partnerství, kterou loni podepsal s Putinem.

Rusko poškodilo v Charkově civilní infrastrukturu. Útočilo také na Dněpropetrovskou oblast, kde se snažilo zničit energetický systém. Provozovatel přenosové soustavy proto omezil dodávky elektřiny, aby minimalizoval dopady útoku.

Podle svědků se kvůli raketovým útokům Rusů museli obyvatelé Kyjeva schovávat v krytech. K explozím došlo i v jiných městech.

Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj shání po světě pro svou zemi miliardy, podnikatelé cílí na menší částky. K podpoře válčící země stačí i stokoruny.

KLDR by měla mít zásobu zbraní na čtyři až šest měsíců války, rozsáhlý zbrojní průmysl i dost vlastních surovin. Alespoň podle analytika Josepha Bermudeze, který přibližuje, jak může Pchjongjang pomoct Moskvě s válkou na Ukrajině.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo z napadené země uneseno asi 16 tisíc dětí, tvrdí Kyjev. Podle deníku The Guardian motivovaly řadu lidí k únosu ukrajinských dětí peníze nabízené ruskými úřady.

Symbol ruské anexe Krymu zachvátily plameny. Útok na Krymský most, který silně zasáhl hrdost Rusů, může Moskva znatelně pocítit i přímo na frontě. Ve vzduchu také visí možná odplata, tvrdí bezpečnostní analytici.

Dění na Ukrajině sledujeme v on-line reportáži.

Sdílená nedůvěra vůči Západu a vzájemné ekonomické výhody sblížily Peking a Moskvu víc než kdy dřív. I v ukrajinské krizi, která znamená válku o světový řád, tak Vladimir Putin našel spřízněnou duši.