Rusko podle Putina v reakci na debaty v NATO uvažuje o změně jaderné doktríny. Členské státy NATO diskutují o možném rozmístění více jaderných zbraní i zvýšení stavu jejich pohotovosti.
Podle Putina je Rusko připraveno jaderné zbraně použít pokud by byla ohrožena jeho existence. Zároveň ale řekl, že ne všechno nyní k jaderné válce spěje.
Ruské námořnictvo slavnostně zařadilo do arzenálu dvě nové ponorky na jaderný pohon nazvané Car Alexandr III. a Krasnojarsk. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina mají brzy sloužit v Pacifiku.
Vladimir Putin se bude opět ucházet o post ruského prezidenta. U moci je už více než 23 let. V lednu 2021 podepsal zákon, který mu umožňuje kandidovat na post hlavy státu ještě dvakrát.
Putin sám připomněl Hirošimu a Nagasaki, dokládá expertka na jaderné odzbrojení z Harvardu Mariana Budjerynová změnu ruské doktríny. V rozhovoru pro SZ vysvětluje i to, proč izraelské jaderné zbraně v boji s Hamásem nehrají roli.
Kreml obvinil Kyjev z nedělních dronových útoků na ruskou metropoli. Ten se k odpovědnosti za čin nepřihlásil. Ukrajinský prezident však útoky na území nepřítele označil za „nevyhnutelnou“ a „spravedlivou“ součást války.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek na setkání v Soči sdělil svému běloruskému protějšku Alexandru Lukašenkovi, že Moskva zahájí rozmisťování taktických jaderných zbraní v Bělorusku 7. a 8. července.
Ruský prezident plán pozastavit účast na smlouvě oznámil minulý týden. Ministerstvo zahraničí pak nicméně uvedlo, že Moskva bude v dodržování závazků pokračovat.
Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.
ANALÝZA. Rusko má propracovanou strategii využití jaderných zbraní v případě hrozícího neúspěchu v konvenční válce. Ale prohrává na Ukrajině už dost, nebo ještě ne? Hranice, kdy by Kreml nasadil jaderný arzenál, je neostrá.
V současné energetické krizi by Evropě mohla pomoci jedna země, paradoxně je to válčící Ukrajina. Rusko má ale naprosto jiný zájem a situace kolem Záporožské jaderné elektrárny naznačuje, jak ho nejspíš bude chtít prosadit.
Ruská společnost Rosatom začne v blízké době stavět dva jaderné reaktory na území Evropské unie. Konkrétně v Maďarsku, jak potvrdil tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle kterého začne stavba v příštích týdnech.
Rusko má dlouhodobě problémy s nedostatkem personálu na ukrajinské frontě, přesto se pravděpodobně z politických důvodů zdráhá vyhlásit mobilizaci. Putin tak rozhodl o zvětšení armády poprvé od roku 2017.
Potopení ruského křižníku Moskva jen jako pomyslný vrchol ledovce ruských ztrát na Ukrajině, které každým dnem rostou. Ruská armáda podle Ukrajiny i nezávislých pozorovatelů ztratila například téměř tři tisíce obrněných vozidel.
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?