Přístupová jednání Ukrajiny a Moldavska s EU by se měly posunout do další fáze. Velvyslanci členských zemí schválili otevření nových kapitol, které se oficiálně projednají příští úterý. Pokrok zaznamená i Černá Hora s Albánií.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čeká, že země EU podpoří proces pro vstup Ukrajiny do EU. Podle něj Kyjev splnil všechny podmínky. Věří také v překonání sporů s Polskem i Maďarskem. Ty totiž cíle Ukrajiny komplikují.

Předseda Evropské rady António Costa se stal terčem kritiky poté, co jeho lidé navázali kontakty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Costa své kroky hájil tím, že nechce aby EU jednala s Ruskem skrze prostředníky.

Jednání s Ukrajinou a Moldavskem má začít již v pondělí, doposud přístupový proces blokovalo Maďarsko.

Maďarsko odvolalo svou blokaci unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 2,2 bilionu korun. Zástupci členských států Unie tak podpořili její schválení. Zároveň podpořili přijetí dvacátého balíčku sankcí proti Rusku.

Půjčku ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu, kterou chce Evropská unie poskytnout zemi bránící se ruské agresi, nadále blokuje Maďarsko společně se Slovenskem. Svůj souhlas státy podmiňují obnovením dodávek ruské ropy.

V případě rozšiřování Evropské unie má Brusel hlavní prioritu: zabránit tomu, aby noví členové zneužívali veta podobně jako například Maďarsko. Přístupové hovory tak mají být přísnější, což může pocítit ucházející se Černá Hora.

Do maďarské kampaně vstoupily zahraniční kontakty. Premiér Viktor Orbán vítal amerického ministra, jeho rival Péter Magyar mezitím „sbíral“ fotky s evropskými lídry v Mnichově.

Díky připojení Ukrajiny a Moldavska k evropské roamingové zóně nebudou jejich občané muset platit příplatky za volání, textové zprávy a internetová data.

Andrej Babiš se vrací na evropskou scénu v době, kdy se v Bruselu rozhoduje o stovkách miliard eur. Na summitu unijních lídrů půjde o financování Ukrajiny, podobu příštího sedmiletého rozpočtu i rozšíření Unie.

Maďarský premiér Viktor Orbán by si přál, aby na evropské úrovni vznikla aliance zemí skeptických vůči Ukrajině. Skládat by se měla z Česka, Slovenska a Maďarska. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš o takové iniciativě prý neví.

Budapešť v žalobě tvrdí, že EU nerespektovala její právo veta a obešla jej s tím, že Maďarsko není státem přispívajícím na nákupy zbraní pro Ukrajinu.

Stalo se tak tři dny poté, co si Kišiněv v souvislosti s dřívějším incidentem předvolal na ministerstvo zahraničí ruského velvyslance, informuje Reuters.

Moldavané volili hlavu státu a rozhodovali o ústavním zakotvení cesty do Evropské unie. Výsledky referenda zprvu vypadali pro EU nepříznivě, ale hlasy z velkých měst a ze zahraničí stav obrátily.

Jen několik hodin před Moldavskem zahájila rozhovory o svém přistoupení také Ukrajina. Moldavsko se obává, že by se mohlo dostat do ruského hledáčku.

Do Česka dnes večer přiletěl šéf americké diplomacie Antony Blinken. V Praze se zúčastní dvoudenního neformálního zasedání ministrů zahraničí členských států NATO.

Rusové v pondělí odpoledne zahájili další masivní raketový útok na Ukrajině. V Kyjevě se lidé uchýlili do úkrytů v metru a po celé Ukrajině je aktivní protiraketová obrana. V Záporožské oblasti po náletu zemřeli dva lidé.

Hlavním cílem je svrhnutí prozápadní prezidentky Sanduové a posílení vlivu Kremlu. FSB tak připravuje v Moldavsku státní převrat, tvrdí ukrajinská rozvědka. Jako nástupce prezidentky vidí „proruského“ politika Ilana Šora.

Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie.

Evropská komise doporučila kandidaturu Ukrajiny do Evropské unie. Země však dle předsedkyně Ursuly von der Leyenové bude muset provést řadu nutných reforem. Přijímací proces tak potrvá i více než 10 let.