Země NATO zahájily jednání, které rozhodne o dalším průběhu války na Ukrajině. Očekává se, že schůzka na základně Ramstein ukáže, jestli Západ skutečně usoudil, že nastal čas poslat Ukrajině i to, co bylo dřív nemyslitelné.
Podle jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola představují pevnější vazby Ruska a Jižní Koreje hrozbu pro Evropu. I proto se zúčastní summitu NATO. Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong mezitím Juna obvinila z eskalace napětí.
„V první fázi by americká pomoc měla vést ke stabilizování fronty, v delším horizontu by pak mohla umožnit Ukrajincům provádět nejen defenzivní operace, ale přejít do protiútoku,“ říká k sobotnímu rozhodnutí politolog Jan Šír.
Ukrajina se blíží k milníku dvou let od počátku plného vojenského útoku Ruska na svého souseda. V jaké fázi konflikt po dvou letech bojů je? V podcastu 5:59 to rozebíráme s ukrajinskou novinářkou Olgou Tokariuk.
Ukrajina ve středu čelila dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. V Kyjevě úder zranil nejméně 11 lidí a poškodil vedení vysokého napětí a rozvod tepla.
Největším sympatiím se nyní u obyvatel České republiky těší Slovensko a Rakousko, následované Polskem. Na konci žebříčku se umístily Ukrajina, Čína a Rusko.
Vánoční strom navzdory pokračující válce prozářil centrum Kyjeva. Letošní Vánoce Ukrajinci poprvé oficiálně oslaví stejně jako na Západě podle gregoriánského kalendáře už 25. prosince.
Moskva podle ukrajinských vzdušných sil použila k útokům asi 48 bezpilotních letounů Šáhid íránské výroby. Drtivou většinu se podle Ukrajinců podařilo zneškodnit.
Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu, řekl Petr Pavel.
Startuje summit NATO. Už v předvečer přinesl průlom v otevření cesty Švédska do Aliance, zato Ukrajina zatím na členství nejspíš pomýšlí marně. „NATO by se ocitlo v přímém konfliktu s Ruskem,“ říká analytik Ondřej Ditrych.
Spojené státy dodají Ukrajině kazetovou munici, jejíž použití zakázalo více než sto zemí světa. Rusko to odsoudilo, ale tvrdí, že to válku neovlivní. Bidenovo rozhodnutí nepodporují ani někteří spojenci Washingtonu a Kyjeva.
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Ukrajina hlásí sestřelení všech 18 ruských raket, včetně šesti nadzvukových střel Kinžal. Rusko zase tvrdí, že zasáhlo systém Patriot. Tvrzení ale nelze nezávisle ověřit.
Ztráty v řadách ruských vojáků již podle Ukrajinců překročily hranici 100 tisíc. Stejně jako při dřívějších odhadech však na uváděná čísla nelze plně spoléhat.
Jedině Rusko může do budoucna poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, tvrdí ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Na pokračování mírových rozhovorů to ale v tuto chvíli nevypadá.
Válka Ruska na Ukrajině může trvat roky. Řekl to v rozhovoru s německým listem Bild am Sonntag generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg.
Den po dni sledujeme, čemu a jak se věnují ruská média. Smyslem je přinést vhled do toho, na jaké informace narazí ruský čtenář, když otevře domácí zdroje. Ukázku, jak pracuje ruská propaganda.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na návštěvě v Kyjevě podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem Evropské unie. Rusku naproti tomu věští úpadek.
Společný nákup plynu je podle pracovní rady ministrů EU jednou z cest, jak se připravit na možné zastavení dodávek z Ruska. V případě dodávek zkapalněného plynu je Česko odkázáno na pomoc sousedů, protože nemá terminály na LNG.
Ukrajinské ministerstvo pro digitální transformaci viní z pátečních hackerských útoků Rusko a potvrdilo, že má pro to důkazy. Kreml vinu vytrvale odmítá.
Napětí mezi Ruskem a NATO neutichá. Z jedné strany na druhou létají slova o „zaplacení vysoké ceny“ nebo „překračování červených linií“. NATO se obává napadení Ukrajiny, Rusko zase mluví o hrozbě západního útoku.