Země NATO zahájily jednání, které rozhodne o dalším průběhu války na Ukrajině. Očekává se, že schůzka na základně Ramstein ukáže, jestli Západ skutečně usoudil, že nastal čas poslat Ukrajině i to, co bylo dřív nemyslitelné.
Josep Borrell po jednání unijních ministrů obrany zdůraznil nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny, která již obdržela milion kusů dělostřelecké munice. Dodávky mají pokračovat, Česko pomáhá s dalšími 500 000 granáty do konce roku.
Rusko oznámilo, že změní svou jadernou doktrínu tak, aby se vztahovala i na hrozbu ze strany Ukrajiny. Pomyslné varování z Moskvy přichází v době, kdy západní státy jednají o ukončení zákazu používání zbraní na ruské území.
USA i Velká Británie budou nadále podporovat Ukrajinu. Pomoc bude v objemu stovek milionů dolarů. Obě země patří mezi nejdůležitější dodavatele vojenské pomoci Ukrajině.
Podle jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola představují pevnější vazby Ruska a Jižní Koreje hrozbu pro Evropu. I proto se zúčastní summitu NATO. Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong mezitím Juna obvinila z eskalace napětí.
Podle Putina znamená povolení Ukrajině použít zbraně od západních zemí proti Rusku jejich přímé zapojení do války proti Rusku. Země si tak vyhrazuje právo jednat stejným způsobem, oznámil ruský prezident.
„V první fázi by americká pomoc měla vést ke stabilizování fronty, v delším horizontu by pak mohla umožnit Ukrajincům provádět nejen defenzivní operace, ale přejít do protiútoku,“ říká k sobotnímu rozhodnutí politolog Jan Šír.
V rozhovoru s kontroverzním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem prezident Putin uvedl, že strategická porážka Ruska ve válce na Ukrajině je nemožná. Mluvil také o tom, že Moskva nemá zájem napadnout Polsko ani Pobaltí.
Vánoční strom navzdory pokračující válce prozářil centrum Kyjeva. Letošní Vánoce Ukrajinci poprvé oficiálně oslaví stejně jako na Západě podle gregoriánského kalendáře už 25. prosince.
Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu, řekl Petr Pavel.
Spojené státy dodají Ukrajině kazetovou munici, jejíž použití zakázalo více než sto zemí světa. Rusko to odsoudilo, ale tvrdí, že to válku neovlivní. Bidenovo rozhodnutí nepodporují ani někteří spojenci Washingtonu a Kyjeva.
Ruský prezident označil útok na Krymský most za teroristický čin. Ruská kontrarozvědka FSB mezitím mluví o tom, že za poslední týden zaznamenala „značný nárůst“ útoků na ruské území.
„Žili jsme paralelní životy, od politiky jsme byli odstřižení. Po roce 2014 už ale bylo jasné, že bude jen hůř,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy Ruska Kristina, jež nalezla azyl v Turecku.
„Rusko ztratilo svůj klíčový trh a kvůli sankcím se nedostane k technologiím potřebným k těžbě plynu na dalekém severu,“ říká v rozhovoru pro SZ ředitel odboru pro klima a energetickou bezpečnost v NATO Michael Rühle.
Válka Ruska na Ukrajině může trvat roky. Řekl to v rozhovoru s německým listem Bild am Sonntag generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg.
Společný nákup plynu je podle pracovní rady ministrů EU jednou z cest, jak se připravit na možné zastavení dodávek z Ruska. V případě dodávek zkapalněného plynu je Česko odkázáno na pomoc sousedů, protože nemá terminály na LNG.
Města na východě jako Kramatorsk a Charkov, ale i Kyjev a Ivano-Frankivsk asi 160 kilometrů od ukrajinských hranic. To všechno jsou cíle, na které se Rusko zaměřilo.
Ukrajinské ministerstvo pro digitální transformaci viní z pátečních hackerských útoků Rusko a potvrdilo, že má pro to důkazy. Kreml vinu vytrvale odmítá.
Spojuje je společný nepřítel. Muslimští bojovníci se připravují na boj v řadách ukrajinské armády v případě, že by ruští vojáci na sousední zemi zaútočili.
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?