Švédsko a Finsko chtějí vstoupit do NATO, Turecku ale vadí pálení koránu v ulicích Stockholmu. Maďarské důvody jsou méně jasné.
Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů dosud neratifikovala.
Události na Ukrajině a v Rusku sledujeme v online přenosu.
Je otázkou, zda má Maďarsko setrvat v programu, který mu umožňuje bezvízový styk s USA pro krátkodobé pobyty, říká senátor Ben Cardin.
Finsko a Švédsko požádaly o přijetí do aliance společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Zbývá už jen podpis prezidenta Miloše Zemana, který avizoval, že vstup obou zemí podpoří.
Švédsko i Finsko disponují moderními a k obraně silně motivovanými armádami, což se týká i obyvatelstva. Špičkovou úroveň má i zbrojní průmysl.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan si telefonoval s představiteli Švédska a Finska, kteří oficiálně vyhlásili zájem vstoupit do NATO.
Dalšími hosty vysílání jsou podnikatelé Jiří Diblík a Ondřej Kopecký, vítězka soutěže Peče celá země Martina Kynstlerová a režisér Michal Samir.
O co jde tureckému prezidentovi, který se postavil proti přijetí Finska a Švédska do NATO?
Obě země na svém území hostily "velký počet teroristických organizací", uvedl turecký prezident Erdogan.
Finsko v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přehodnocuje svou neutralitu.
"Finové byli ve vztahu k Rusku dlouho pragmatičtí, ale teď ho více vnímají jako hrozbu," říká Henri Vanhanen z finské Národní koaliční strany.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu oznámil, že se 24. června uskuteční předčasné parlamentní a prezidentské volby.
"Naše země, která byla historicky, zeměpisně a kulturně po staletí součástí Evropy, si přeje pokračovat v jednání o vstupu do EU," napsal Erdogan.
V Turecku končí jedna kapitola dějin. Lidé si odhlasovali změnu ústavy a posílení pravomocí prezidenta Erdogana.
Erdogan naopak už dříve ze stejného činu veřejně obvinil bývalého přítele Gülena, který nyní žije v exilu v USA.
Výjimečný stav umožňuje prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi a jeho vládě obcházet při přípravě nových zákonů parlament a omezit či pozastavit práva a svobody občanů.
Začíná velmi složitá a pro bezpečnost světa mimořádně důležitá geopolitická hra. Rozhovor s bývalým velvyslancem v USA a Rusku Petrem Kolářem.
Nedělní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.