ANALÝZA. Poměry v ruské vládnoucí elitě jsou zvenčí ještě méně rozpoznatelné než před válkou na Ukrajině. Nezbývá než kriticky posuzovat i spekulace z anonymních zdrojů.
Mluvčí Kremlu podle agentury TASS v reakci na Ficovo vyjádření řekl, že je Putin otevřen kontaktům s představiteli jiných zemí, zatím ale neexistují konkrétní plány. Opoziční politik Šimečka Ficovo vystoupení označil za hanbu.
Do KLDR pozval Putina severokorejský vůdce Kim Čong-un, když byl loni v září na ruském Dálném východě. V Pchjongjangu ruský prezident nebyl od července 2000, kdy se setkal s otcem současného vůdce KLDR Kim Čong-ilem.
Informaci o úmrtí 31 z celkem 136 rukojmích držených v Pásmu Gazy zveřejnila izraelská armáda. Zároveň pokračují vyjednávání o dohodě klidu zbraní v oblasti.
Šéf izraelské tajné služby Mossad David Barnea jednal v pátek v Evropě s katarským premiérem Muhammadem bin Abdarem Rahmánem Sáním o možném novém příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích držených Hamásem.
Den poté, co Ázerbájdžán spustil vojenskou operaci v Náhorním Karabachu, tamní arménské síly souhlasily s příměřím a kompletním odzbrojením. Palba následně ustala, ve čtvrtek mají následovat jednání separatistů se zástupci Baku.
Vládce Kremlu Vladimir Putin podle ruských médií nečekaně navštívil vojenská velitelství v okupovaných částech Ukrajiny. Část novinářů se domnívá, že tam Putin byl dřív, než tvrdí oficiální verze Kremlu.
Většina evropských státníků krok Mezinárodního trestního soudu, který vydal zatykač na Vladimira Putina, uvítala, stejně jako prezident USA Joe Biden. Naopak podle Moskvy je rozhodnutí soudu „nehorázné a nepřijatelné“.
Negativní dopady mezinárodní zatykač pro Putina má, i když Rusko jeho judikaturu neuznává. Minimálně na území členských států Mezinárodního trestního tribunálu se teď šéf Kremlu nepodívá, říká analytik Vladimír Votápek.
O co jde Kremlu s nabídkou příměří, se kterou přišel na poslední chvíli před pravoslavnými Vánocemi? Ve hře je čas na přeskupení a odpočinek vojsk i informační operace namířená proti Ukrajincům.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se setkala naposledy s ruským prezidentem v srpnu 2021. V rozhovoru pro Spiegel přiznala, že už neměla na konci mandátu žádné páky, kterými by Putina přiměla k jednání.
Část progresivních poslanců Demokratické strany je toho názoru, že by Spojené státy měly ohledně války na Ukrajině jednat s Ruskem přímo. Zároveň chválí Bidena, že USA nezatáhl aktivně do války a podporuje ukrajinskou nezávislost.
Rada bezpečnosti OSN v úterý schválila prodloužení dodávek humanitární pomoci o šest měsíců zhruba čtyřem milionům lidí žijících v severozápadní Sýrii. Západ chtěl, aby mandát mise prodloužila o rok.
Dlouholetá německá kancléřka je přesvědčená, že proti válce na Ukrajině nemohla udělat víc. „Neobviňuji se,“ řekla v prvním veřejném rozhovoru po skončení ve vládní funkci.
Sobotní Praha patřila protestům proti ruské agresi na Ukrajině. Nejdříve aktivisté polili schody před ruskou ambasádou červenou barvou, poté se na náměstí Míru sešli ruští odpůrci války.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je podle serveru Politico v Moskvě kvůli jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. K distancu od ruského prezidenta mezitím Schrödera vyzvali současní i bývalí předsedové jeho strany.
Vladimir Putin už není racionálním a chladným hráčem jako dříve, shodují se západní politici. Mluví spíše o frustrovaném, izolovaném a do kouta zahnaném muži s narušenou psychikou.
Německá kancléřka Merkelová telefonicky vyzvala ruského prezidenta Putina, aby „konal“ proti zneužívání běženců ze strany běloruského režimu. Zacházení s migranty považuje za „nelidské a nepřijatelné“.