Loni touto dobou se Rusové snažili napálit svět tvrzením, že stahují své vojáky od hranic s Ukrajinou. Teď, po roce ruské války, se skloňují scénáře, co na první výročí invaze od agresorů čekat.
Obě strany rusko-ukrajinské války si vyměnily válečné zajatce. Výměna proběhla na základě dohody, která vzešla z rozhovorů v Istanbulu. Ruská strana zároveň uvedla, že Ukrajině předala i padlé vojáky. Své padlé ale prý nedostala.
Kyjev výrazně rozšířil útok přes Dněpr v Chersonské oblasti. Zřejmě chce ruské velení donutit k reakci. I tak se ale fronta v rusko-ukrajinské válce se za poslední týden příliš nezměnila.
Obě znepřátelené strany se vzájemně obviňují ze zničení hráze Kachovské přehrady. Dosud nicméně není potvrzené, že v místě vůbec došlo k nějaké explozi. Není vyloučeno, že hráz „jen“ nevydržela nápor vody.
Síly obou států ve válce, kterou zahájila invaze ruských vojsk, nasadily drony vybavené granáty se slzným plynem. Ač tento prostředek může používat policie, mezinárodní právo jejich použití ve válce zakazuje.
Nevelké město se solnými doly na východě Ukrajiny se stalo cílem mohutného náporu ruských sil. Jeho dobytí by zkomplikovalo ukrajinskou obranu Bachmutu.
Kvůli ruskému bombardování zůstávají Ukrajinci uvězněni ve výtazích, někdy i dlouhé hodiny. Markus Peuser, který sám takové uváznutí zažil, teď do výtahů vyrábí nouzové balíčky. Obsahují jídlo, pití nebo léky na uklidnění.
Zatlačte Ukrajinu zpátky do 18. století, vyzývá na Telegramu zpravodaj oblíbeného Putinova listu. Po pomstě volají i ruští poslanci. V Kyjevě mezitím naznačují, že za zničení Krymského mostu může boj o moc v Moskvě.
Rusko oznámilo, že dva dny po smrti ruské prominentky Darji Duginové už vraždu objasnilo. Ruská tajná služba ukázala prstem na Ukrajinu. Prezident Vladimir Putin označil explozi za „hanebný zločin“.
Dohodu o vytvoření bezpečného koridoru pro vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny přes Černé moře podepsali v pátek v Istanbulu vedle agresora a napadené země také Turecko a zástupce OSN. Stvrdili i dohodu o vývozu hnojiv.
Nejen Ukrajinci, ale i Poláci, Češi a s nimi všichni Evropané nebudou moci klidně spát, dokud se bude kdesi na východě po bunkrech schovávat malý muž s velkou nenávistí ke svobodě a prosperitě jiných.
Na demonstrace proti ruskému válečnému šílenství nechodí jen Češi, ale také Ukrajinci, kteří tu žijí, a čeští Rusové. Ti hlásí, že Vladimir Putin není jejich prezident. Seznam Zprávy přináší čtyři příběhy z pátečního protestu.
Švédská nábytkářská firma oznámila ve čtvrtek, že pozastavuje své aktivity v Rusku a Bělorusku. Ikonická společnost se přidala k řadě západních podniků, které v oblasti zavírají své pobočky v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Sledovanost ruskojazyčného zpravodajského webu se oproti celoročnímu týdennímu průměru více než ztrojnásobila. Za poslední týden zaznamenala rekordní dosah 10,7 milionu lidí (oproti 3,1 milionu), uvedla BBC v tiskové zprávě.
Cena bitcoinu od začátku ruské invaze vzrostla asi o 13 procent. Přispívají k tomu Rusové i Ukrajinci, kteří své peníze vkládají do anonymních a decentralizovaných kryptoměn.
Rusko ve čtvrtek brzy ráno vojensky přepadlo Ukrajinu. Ihned po projevu prezidenta Putina, ve kterém oznámil „speciální vojenskou operaci“, začaly kolem čtvrté hodiny ráno raketové útoky na strategické cíle po celé zemi.
Napětí na ukrajinsko-ruské hranici nepolevuje. Moskva stále drží v oblasti vojska a techniku, jednání světových lídrů zatím řešení nepřineslo. Co si myslí obyčejní Ukrajinci? Obávají se ruské invaze?
Rusko zaznamenalo poprvé od začátku pandemie více než tisíc úmrtí v souvislosti s covidem-19 za 24 hodin. Zemi stále trápí nízká proočkovanost, vakcínu proti covidu-19 zdravotníci aplikovali pouze necelé třetině populace.