Nová rezoluce Valného shromáždění OSN vyzývající Rusko ke stažení z Ukrajiny ukázala, že postoj ke konfliktu se ve světové politice za rok války moc nezměnil. „Pokus Západu izolovat Rusko nezafungoval,“ píše deník New York Times.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na jednání Rady bezpečnosti OSN. Ve středu zamíří do Washingtonu, kde bude usilovat o souhlas americké vlády s používáním západních zbraní na útoky hluboko na ruském území.
Rada bezpečnosti OSN by se měla rozšířit o další stálé členy, navrhuje finský prezident Alexander Stubb. Zároveň volá po zrušení práva veta nebo možnosti pozastavit členství těm zemím, které se účastní „nezákonné války“.
Podle jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola představují pevnější vazby Ruska a Jižní Koreje hrozbu pro Evropu. I proto se zúčastní summitu NATO. Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong mezitím Juna obvinila z eskalace napětí.
Rada bezpečnosti OSN dnes hlasovala o rezoluci, která má zabránit zbrojení ve vesmíru. Návrh získal 13 hlasů pro, Čína se zdržela a Rusko bylo jedinou zemí, která rezoluci vetovala.
Moskva prakticky znemožnila další monitorování dlouhodobých sankcí, které OSN uvalila na KLDR už v roce 2006 kvůli jejím programům jaderných zbraní a balistických střel. Sankce samotné nicméně zůstávají v platnosti.
Vlády po celém světě se snaží reagovat na stále větší rozmach umělé inteligence, který s sebou nese určitá rizika. Valné shromáždění OSN proto přijalo na podnět USA první rezoluci o AI.
Spojené státy společně s Británií zasáhly proti jemenským povstalcům Húthíům. Írán a Libanon útoky ze strany západních zemí kritizují, Rusko žádá o setkání Rady bezpečnosti OSN. Naopak Saúdská Arábie vyzývá ke zdrženlivosti.
Izrael před pár dny nabídl vedení Hamásu týdenní příměří výměnou za propuštění dalších 40 izraelských rukojmích. Hamás však žádal, aby jednání o možném příměří předcházelo zastavení bojových operací.
Benjamin Netanjahu si volal s Vladimirem Putinem kvůli nedávnému hlasování v OSN. S rezolucí, pro jejíž přijetí hlasovala Moskva, souhlasilo dalších 12 členů RB OSN. Spojené státy ji vetovaly.
Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, podle níž má být Rusko zodpovědné za invazi na Ukrajinu, jež proběhla v rozporu s mezinárodním právem. Ukrajině má také zaplatit reparace za způsobené škody.
Rezoluce OSN odsuzuje „pokus o nezákonnou anexi“ a vyzývá všechny země, aby tento krok neuznaly a posílily tak mezinárodní diplomatickou izolaci Moskvy.
Mezi potvrzenými 5587 zabitými civilisty je 2161 mužů, 1490 žen, 149 dívek a 175 chlapců, jakož i 38 dětí a 1574 dospělých, jejich pohlaví zatím zůstává neznámé. Úřad připouští, že skutečné počty obětí jsou mnohem vyšší.
Rusko v pátek v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci, která měla zajistit roční prodloužení dodávek humanitární pomoci na sever Sýrie přes přechod na turecké hranici.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) vynesl rozhodnutí ohledně ruské invaze na Ukrajinu. Podle „prozatímního opatření“ musí ruská armáda pozastavit použití vojenské síly na ukrajinském území.
Studenti, kteří byli na pobytech v Rusku, se z bezpečnostních důvodů vracejí domů. Kvůli uzavření vzdušného prostoru ale naráží na problémy při odjezdu ze země.
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci zaměřenou na boj proti popírání holokaustu. Vyzvalo zároveň členské státy a společnosti provozující sociální sítě, aby aktivně pomáhaly v boji proti antisemitismu.