Evropská unie je blízko dohodě o přelomovém kroku, kterým je společné obstarávání munice na pomoc Ukrajině. Členské státy si ale také potřebují doplnit vlastní zásoby, které ztenčila válka s Ruskem.
Ukrajina a Rusko provedly další výměnu zajatců. Domů se vrátili obránci Mariupolu, zranění, nemocní i dlouho věznění. Podle Kyjeva je mezi nimi i řada civilistů a nezvěstných.
Sankce uvalené státy Evropské unie na Rusko zůstanou platné další půlrok. Souhlasily všechny unijní země včetně Maďarska a Slovenska. Ty ale mají výhrady k dalšímu sankcím, který se zaměřují na ruskou energetiku a bankovnictví.
Další den, další výměna. Moskva si s Kyjevem znovu předala skupinu válečných zajatců. Mezi ukrajinskými vojáky jsou těžce zranění a nemocní. Očekává se, že země budou ve výměnách v nadcházejících dnech pokračovat.
Emmanuel Macron uvedl, že bez příměří na Ukrajině přijme EU v příštích dnech nové sankce proti Rusku a bude se koordinovat se Spojenými státy. „Jako vždy čekáme na postoj Ruska,“ řekl.
Skoro 20 evropských ministrů zahraničí společně s Ukrajinou podpořili speciální tribunál, který by měl dohnat k zodpovědnosti ty, co stojí za agresí na Ukrajině. Podle Rady Evropy by mohl začít fungovat příští rok.
Evropa je připravena posílit svou obranu, řekl Macron před novináři v Oválné pracovně Bílého domu, kde se setkání obou státníků uskutečnilo přesně tři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Je to víc než měsíc, co Ukrajina dostala s velkou slávou povolení útočit západními raketami dlouhého doletu na ruské vojenské cíle přímo na ruském území. Po první vlně však Kyjev jejich odpalování zpomalil. Zásoby se tenčí.
Josep Borrell po jednání unijních ministrů obrany zdůraznil nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny, která již obdržela milion kusů dělostřelecké munice. Dodávky mají pokračovat, Česko pomáhá s dalšími 500 000 granáty do konce roku.
Na pondělním jednání v Lucemburku členské státy EU odsouhlasily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Opatření se týkají zejména důležitých odvětví ruské ekonomiky, nadále pak ztěžují Rusku tyto sankce obcházet.
Ministři zemědělství pěti zemí podepsali dopis, jímž vyzývají Evropskou komisi, aby omezila dovoz obilí z Ruska a Běloruska. Rusko podle nich ze zisků z vývozu obilí financuje pokračující válku na Ukrajině.
Moskva žalobu na Kyjev vznesla půl roku předtím, než sousední zemi napadla. Týkala se celkem deseti okruhů přečinů, kterých se měli podle Kremlu dopouštět Ukrajinci na ruské menšině.
Státy Evropské unie formálně schválily další finanční podporu Ukrajiny v příštím roce nebo zavedení minimální daně pro nadnárodní korporace. Velvyslanci zemí EU se večer shodli na novém balíčku sankcí proti Rusku.
Česko bylo v letech 2015 až 2020 v Evropské unii šestým největším vývozcem zbraní do Ruska. Stejně jako další země využívalo mezer v embargu, píše britský deník The Daily Telegraph.
Spor o to, zda se má Ukrajina přiblížit Rusku, nebo EU, trvá skoro třicet let. Po dramatickém Euromajdanu v roce 2013 tento týden Rusko na Ukrajinu vojensky zaútočilo. Seznam Zprávy připravily ucelený přehled v mapách a grafech.
V pondělí večer začíná mimořádný dvoudenní summit lídrů EU. Po mnoha měsících se premiéři a prezidenti osobně sjíždějí do Bruselu. Řešit budou i Česko a akutně také Bělorusko.
Evropští diplomaté se při tvorbě seznamu zemí, s nimiž otevřou vnější hranici EU, řídí podle epidemiologických dat. Na své území pustí občany těch států, kde je poměr nově nakažených na 100 000 obyvatel srovnatelný s Unií.