Evropská unie je blízko dohodě o přelomovém kroku, kterým je společné obstarávání munice na pomoc Ukrajině. Členské státy si ale také potřebují doplnit vlastní zásoby, které ztenčila válka s Ruskem.
Kromě Severokorejců bojují na straně Ruska ve válce na Ukrajině také Kubánci, tvrdí američtí diplomaté. Tvrdí, že kubánská vláda aktivně podporuje Rusko v jeho válečném tažení.
„Sankce fungují,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Mohly by obsahovat další omezení v energetické či finanční oblasti.
Sankce uvalené státy Evropské unie na Rusko zůstanou platné další půlrok. Souhlasily všechny unijní země včetně Maďarska a Slovenska. Ty ale mají výhrady k dalšímu sankcím, který se zaměřují na ruskou energetiku a bankovnictví.
Emmanuel Macron uvedl, že bez příměří na Ukrajině přijme EU v příštích dnech nové sankce proti Rusku a bude se koordinovat se Spojenými státy. „Jako vždy čekáme na postoj Ruska,“ řekl.
Skoro 20 evropských ministrů zahraničí společně s Ukrajinou podpořili speciální tribunál, který by měl dohnat k zodpovědnosti ty, co stojí za agresí na Ukrajině. Podle Rady Evropy by mohl začít fungovat příští rok.
Evropa je připravena posílit svou obranu, řekl Macron před novináři v Oválné pracovně Bílého domu, kde se setkání obou státníků uskutečnilo přesně tři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Přes Ukrajinu přestal proudit ruský plyn. Slovensko se čílí, Ukrajina to označila za vítězství a Rusko se tváří, že o nic zásadního nejde, výpadky prý nahradí jinak. Kdo na na ukončení tranzitu přes Ukrajinu prodělá a kdo vydělá?
Josep Borrell po jednání unijních ministrů obrany zdůraznil nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny, která již obdržela milion kusů dělostřelecké munice. Dodávky mají pokračovat, Česko pomáhá s dalšími 500 000 granáty do konce roku.
Na pondělním jednání v Lucemburku členské státy EU odsouhlasily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Opatření se týkají zejména důležitých odvětví ruské ekonomiky, nadále pak ztěžují Rusku tyto sankce obcházet.
Ministři zemědělství pěti zemí podepsali dopis, jímž vyzývají Evropskou komisi, aby omezila dovoz obilí z Ruska a Běloruska. Rusko podle nich ze zisků z vývozu obilí financuje pokračující válku na Ukrajině.
Moskva žalobu na Kyjev vznesla půl roku předtím, než sousední zemi napadla. Týkala se celkem deseti okruhů přečinů, kterých se měli podle Kremlu dopouštět Ukrajinci na ruské menšině.
Válka na Ukrajině se brzy přehoupne do svého druhého roku. Její obránci drží a druhá největší armáda na světě se potýká s nepochopitelným množstvím problémů. Ani jedna ze stran se však nevzdává. Kudy se bude útočit v roce 2023?
Státy Evropské unie formálně schválily další finanční podporu Ukrajiny v příštím roce nebo zavedení minimální daně pro nadnárodní korporace. Velvyslanci zemí EU se večer shodli na novém balíčku sankcí proti Rusku.
Tým ukrajinského prezidenta představil návrh dokumentu, který by Ukrajinu ještě více sblížil s jejími klíčovými spojenci a poskytl jí řadu bezpečnostních záruk. Medvěděv projekt označil za „prolog třetí světové války“.
Česko bylo v letech 2015 až 2020 v Evropské unii šestým největším vývozcem zbraní do Ruska. Stejně jako další země využívalo mezer v embargu, píše britský deník The Daily Telegraph.
V pondělí večer začíná mimořádný dvoudenní summit lídrů EU. Po mnoha měsících se premiéři a prezidenti osobně sjíždějí do Bruselu. Řešit budou i Česko a akutně také Bělorusko.
Evropští diplomaté se při tvorbě seznamu zemí, s nimiž otevřou vnější hranici EU, řídí podle epidemiologických dat. Na své území pustí občany těch států, kde je poměr nově nakažených na 100 000 obyvatel srovnatelný s Unií.