Rusko podle Putina v reakci na debaty v NATO uvažuje o změně jaderné doktríny. Členské státy NATO diskutují o možném rozmístění více jaderných zbraní i zvýšení stavu jejich pohotovosti.

Čínský prezident Si Ťin-pching přiletěl poprvé od pandemie koronaviru do Evropy. Momentálně je v Paříži, kam přijel na dvoudenní státní návštěvu. Si následně navštíví i Maďarsko a Srbsko.

Bezpečnostní síly zadržely občana Tádžikistánu Džumochona Kurbonova. Má být zapleten do březnového teroristického útoku v Moskvě, při kterém útočníci zabili více než 140 lidí.

Čínský ministr Wang I také prohlásil, že „strategickou spolupráci“ hodlají obě země posilovat i na globální scéně.

Moskva podle Bílého domu pracuje na jaderné zbrani proti satelitům. Rusko to ale odmítá s tím, že žádný takový projekt neexistuje.

V rozhovoru s kontroverzním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem prezident Putin uvedl, že strategická porážka Ruska ve válce na Ukrajině je nemožná. Mluvil také o tom, že Moskva nemá zájem napadnout Polsko ani Pobaltí.

Čínským prezidentem bude i nadále Si Ťin-pching. Parlament o této bezprecedentní volbě rozhodl jednomyslně. Poprvé v historii tak Čínu povede stejný muž třetí volební období za sebou.

Podle čínského ministra zahraničí Čchina Kanga je „americké vnímání Číny pokřivené“ a „americko-čínské vztahy se zcela odchýlily od rozumného směřování“. Věří, že příkladem demokracie je vztah Ruska a Číny.

Putin stále častěji prezentuje válku jako rozhodující okamžik ruských dějin a tvrdí, že je ohrožena samostatná budoucnost Ruska a jeho lidu.

Vztah mezi zeměmi podle nejvyššího čínského diplomata vydrží zkoušky v proměnlivé mezinárodní situaci. List The Wall Street Journal pak v úterý uvedl, že čínský prezident Si Ťin-pching hodlá v příštích měsících navštívit Moskvu.

Slibované „přátelství bez hranic“ Ruska a Číny válka testuje na všech frontách. Papírově možná mělo jít o rovnocennou dohodu, v praxi je však zjevné, kdo má navrch, říká pro SZ odborník.

Před schůzkou s prezidentem ruští poslanci odhlasovali několik zákazů a „zvláštních opatření“.

Rusko dnes vyhostilo zástupce českého velvyslance v Moskvě. České ministerstvo zahraničí označilo krok Moskvy za neadekvátní.

Záběry kremelského prezidenta obklopeného archaickými stolními telefony – samozřejmě hned několika, jde přece o mocného vůdce! – vydají za stovky analýz.

„Domnívám se, že je na čase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány a mám tím namysli především vyřazení Ruské federace z platebního styku,“ řekl dnes v projevu k národu prezident Miloš Zeman.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v pátek při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti dalšímu rozšíření Severoatlantické aliance. NATO vyzvali, aby si nepočínalo jako za studené války.

Američané se podle ruského prezidenta Vladimira Putina snaží Moskvu vyprovokovat. Putin je ale ochotný dál jednat. Podle agentury Bloomberg nabídly USA Rusku možnost inspekcí na základnách NATO v Rumunsku a Polsku.

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky v takzvaném nízkouhlíkovém zákoně, který podepsal prezident Miloš Zeman.

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem označil české obvinění Ruska ze zapojení do explozí ve Vrběticích v roce 2014 a následné kroky Prahy za „absurdní“.

Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?